–

za Viterra Hungary Kft.: B. Balog, D. Kelemen a Z. Várszegi, ügyvédek,

–

za maďarskou vládu: Zs. Biró-Tóth, M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: B. Béres a M. Salyková, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 2304 a 2309 kombinované nomenklatury, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016 (Úř. věst. 2016, L 294, s. 1) (dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Viterra Hungary Kft. a Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága (odvolací ředitelství státní daňové a celní správy, Maďarsko) ve věci sazebního zařazení zboží dovezeného touto společností do Maďarska, které je popsáno jako sójový šrot.

3

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 v rámci Světové celní organizace (WCO), která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními této úmluvy.

4

Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu 2 této úmluvy se každá smluvní strana zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám a nebude měnit rozsah tříd, kapitol, čísel a položek.

5

Kapitola 23 HS, nazvaná „Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo“, obsahuje poznámku 1, která zní následovně:

„Do čísla 2309 patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.“

6

Všeobecné vysvětlivky ke kapitole 23 HS mají následující znění:

„Do této kapitoly patří různé zbytky a odpady pocházející ze zpracování rostlinných materiálů používaných v potravinářském průmyslu, jakož i některé zbytkové produkty živočišného původu. Většina těchto produktů se používá, ať už samostatně, nebo ve směsi s jinými látkami, k výživě zvířat, některé ale slouží i k lidské výživě. Některé z nich (vinné kaly, vinný kámen, pokrutiny atd.) mají výjimečně i průmyslové využití.

[…]“

7

Vysvětlivka k číslu 23.04 HS, která je nadepsána „Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje“, uvádí:

„Do tohoto čísla patří pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci sójového oleje prostřednictvím lisování, extrakcí za pomoci rozpouštědel nebo odstřeďováním. Tyto zbytky vytvářejí hodnotné krmivo pro zvířata.

Zbytky patřící do tohoto čísla mohou mít podobu zploštělých bochníků (placek), hrudek nebo formu hrubé mouky (mouky ze šrotu). Mohou být také ve tvaru pelet. […]

Do tohoto čísla patří také netexturovaný odtučněný sójový šrot, který slouží k lidské výživě.

Z tohoto čísla jsou vyloučeny:

[…]

8

Vysvětlivka k číslu 23.09 HS, která je nadepsána „Přípravky používané k výživě zvířat“, uvádí:

„Do tohoto čísla patří melasované nebo slazené krmné přípravky, jakož i krmné přípravky obsahující směs několika živin, jež slouží:

[…]

[…]

Do tohoto čísla nepatří:

[…]

[…]“

9

Jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. 2000, L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357) (dále jen „nařízení č. 2658/87“), kombinovaná nomenklatura zavedená Evropskou komisí upravuje sazební zařazení zboží dovezeného do Evropské unie. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení tato nomenklatura přejímá čísla a šestimístné podpoložky HS a pouze sedmé a osmé číslo tvoří její vlastní podúroveň členění.

10

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87 přijme Komise každoročně nařízením úplnou verzi kombinované nomenklatury a celních sazeb podle článku 1, vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 31. října a použije se ode dne 1. ledna následujícího roku.

11

Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že verze kombinované nomenklatury použitelná ve věci v původním řízení je verze vyplývající z prováděcího nařízení 2016/1821.

12

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v příloze I části první hlavě I oddílu A tohoto prováděcího nařízení, stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

[…]

4. Zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží.

[…]“

13

Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu IV nadepsanou „Výrobky potravinářského průmyslu; nápoje, lihoviny a ocet; tabák a vyrobené tabákové náhražky“, v níž se nachází kapitola 23, nadepsaná „Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo“. Poznámka 1 k této kapitole uvádí:

„Do čísla 2309 patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.“

14

V této kapitole 23 zní číslo 2304 následovně:

15

Číslo 2309 je strukturováno následovně:

16

Společnost Viterra Hungary, žalobkyně v původním řízení, požádala o propuštění zboží nazvaného „sójový šrot“ pocházejícího z Brazílie (dále jen „dotčený výrobek“) do volného oběhu, a zařadila jej do čísla 2304 KN.

17

Vzorek tohoto zboží byl posouzen Nemzeti Adó-és Vámhivatal Szakértői Intézete (Znalecký ústav státní daňové a celní správy, Maďarsko) (dále jen „znalecký ústav“).

18

Tento ústav měl nejprve za to, že dotčený výrobek je určen ke krmení zvířat. Dále uvedl, že podle prohlášení žalobkyně v původním řízení zahrnuje výroba tohoto výrobku několik fází spočívajících zaprvé v čištění sójových bobů a v odstranění cizorodých těles, zadruhé v drcení a zpracování materiálu za účelem usnadnění extrakce oleje, zatřetí v kondicionování a předehřívání materiálu, začtvrté v extrakci oleje pomocí běžného hexanového rozpouštědla, dokud se obsah oleje v sójovém šrotu nesníží na minimum, zapáté v separaci oleje a rozpouštědla destilací s vodní parou, zašesté v tepelném zpracování, během něhož se šrot vaří a obsah rozpouštědla (hexanu) se ztrácí odpařováním a zasedmé v sušení a chlazení šrotu.

19

Znalecký ústav měl konečně za to, že cílem tepelného ošetření, nazývaného pražení, bylo odstranit hexan a inaktivovat antinutriční látky z důvodu jejich škodlivosti pro životní prostředí nebo zdraví lidí a zvířat. Podle tohoto ústavu pražení mění výživové hodnoty výrobku. Inaktivace antinutričních látek umožňuje použití tohoto výrobku jako krmiva pro zvířata a je důležitým prvkem z hlediska sazebního zařazení.

20

Znalecký ústav dospěl k závěru, že dotčený výrobek je přípravkem, který je výsledkem dalšího tepelného zpracování rostlinného zbytku s nízkým obsahem oleje, který vznikl extrakcí oleje ze sójových bobů hexanem. Vyjádřil názor, že tento výrobek by měl být zařazen do čísla 2309 KN.

21

V rozhodnutích ze dne 1. srpna 2019, založených na závěrech znaleckého ústavu a na rozsudku ze dne 3. března 2016, Customs Support Holland (C‑144/15, EU:C:2016:133, body 22, 36 a 38), měl daňový orgán prvního stupně za to, že sazební zařazení provedené společností Viterra Hungary není správné a že dotčený výrobek musí být zařazen do čísla 2309 KN. V důsledku toho uložil společnosti Viterra Hungary povinnost zaplatit dodatečné clo a dodatečnou daň z přidané hodnoty.

22

Společnost Viterra Hungary napadla tato rozhodnutí u odvolacího ředitelství státní daňové a celní správy a tvrdila, že daňový orgán prvního stupně měl nesprávně za to, že podmínky, které jsou podle rozsudku ze dne 3. března 2016, Customs Support Holland (C‑144/15, EU:C:2016:133) relevantní pro zařazení výrobku do čísla 2309 KN, byly splněny. Podle žalobkyně v původním řízení totiž dotčený výrobek není určen výlučně k výživě zvířat, není přípravkem a neprošel konečným zpracováním ve smyslu tohoto rozsudku.

23

Odvolací ředitelství státní daňové a celní správy potvrdilo rozhodnutí daňového orgánu prvního stupně.

24

Společnost Viterra Hungary podala proti rozhodnutím odvolacího ředitelství státní daňové a celní správy žalobu k Pécsi Törvényszék (soud v Pécsi, Maďarsko), který je předkládajícím soudem.

25

Rozsudkem ze dne 17. září 2021 tento soud žalobu společnosti Viterra Hungary zamítl. Na základě výsledků znaleckého posudku, který nařídil, dospěl k závěru, že dotčený výrobek je určen výlučně k výživě zvířat, že se jedná o přípravek a že byl předmětem konečného zpracování. Rovněž zdůraznil, že podle tohoto posudku je tento výrobek pro celní účely totožný se sójovým šrotem pocházejícím z Argentiny, u něhož Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko) s konečnou platností rozhodl, že má být zařazen pod číslo 2309 KN.

26

Společnost Viterra Hungary podala proti tomuto rozsudku předkládajícího soudu kasační opravný prostředek ke Kúria (Nejvyšší soud). V tomto kasačním opravném prostředku navrhla, aby byla Soudnímu dvoru předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

27

Usnesením ze dne 20. ledna 2022 zrušil Kúria (Nejvyšší soud) rozsudek předkládajícího soudu ze dne 17. září 2021 a vrátil věc tomuto soudu. V tomto usnesení Kúria (Nejvyšší soud) uvedl, že předkládající soud musí posoudit, zda lze klasifikaci dotčeného výrobku do KN provést na základě stávající judikatury Soudního dvora, a že pokud má tento soud za to, že Soudní dvůr o této otázce dosud nerozhodl, může být zahájeno řízení o předběžné otázce za účelem dosažení správného zařazení.

28

Za těchto podmínek se Pécsi Törvényszék (soud v Pécsi) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

29

Podstatou předběžných otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda KN musí být vykládána v tom smyslu, že výrobek dovážený ve formě pelet nebo granulí, získaný po extrakci sójového oleje pomocí rozpouštědla a tepelného zpracování za účelem odstranění tohoto rozpouštědla, aby tento výrobek mohl být po fyzickém rozdrcení smíchán s krmnou směsí určenou ke konzumaci zvířaty, spadá pod číslo 2304 této nomenklatury nebo pod číslo 2309 uvedené nomenklatury.

30

Úvodem je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že předkládajícímu soudu objasní kritéria, jejichž použití mu umožní dotčené výrobky správně zařadit podle KN, než v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr. Zařazení je výsledkem čistě skutkového posouzení, které Soudnímu dvoru nepřísluší provádět v rámci řízení o předběžné otázce [rozsudek ze dne 9. února 2023, LB (Air loungers), C‑635/21, EU:C:2023:85, bod 31 a citovaná judikatura].

31

Soudní dvůr však může vnitrostátnímu soudu v zájmu podání užitečné odpovědi, v duchu spolupráce s vnitrostátními soudy, poskytnout všechna vodítka, která považuje za nezbytná (rozsudek ze dne 26. května 2016, Invamed Group a další, C‑198/15, EU:C:2016:362, bod 17 a citovaná judikatura).

32

Je třeba rovněž připomenout, že podle všeobecného pravidla 1 pro výklad KN jsou pro sazební zařazení zboží směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám této nomenklatury.

33

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla uvedené KN a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám. Účel použití dotčeného výrobku může navíc tvořit objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní tomuto výrobku, a musí být posuzován v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech uvedeného výrobku [rozsudek ze dne 9. února 2023, LB (Air loungers), C‑635/21, EU:C:2023:85, bod 33 a citovaná judikatura].

34

Soudní dvůr mimoto opakovaně rozhodl, že navzdory tomu, že vysvětlivky ke KN a HS nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují užitečné informace pro jeho výklad [rozsudek ze dne 9. února 2023, LB (Air loungers), C‑635/21, EU:C:2023:85, bod 34 a citovaná judikatura].

35

Stejně tak, ačkoliv stanoviska WCO zařazující zboží do HS nejsou právně závazná, představují z hlediska zařazení tohoto zboží do KN důležité informace pro výklad dosahu jednotlivých čísel a položek KN (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. prosince 2007, Van Landeghem, C‑486/06, EU:C:2007:762, bod 25, a ze dne 25. července 2018, Pilato, C‑445/17, EU:C:2018:609, bod 26).

36

V projednávaném případě náleží relevantní čísla KN do kapitoly 23 této nomenklatury a jsou jimi jednak číslo 2304, které je nadepsáno „Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje“, a jednak číslo 2309 uvedené nomenklatury, které je nadepsáno „Přípravky používané k výživě zvířat“.

37

Z poznámky 1 ke kapitole 23 KN vyplývá, že výrobek může být považován za „přípravek“ patřící pod číslo 2309 KN pouze tehdy, pokud se nejedná o zbytky nebo odpady patřící pod jiné číslo kapitoly 23 KN nebo uvedené či zahrnuté jinde. Číslo 2309 KN je tedy zbytkovým číslem zejména ve vztahu k číslu 2304 KN, jak uvedly žalobkyně v původním řízení a Komise.

38

V důsledku toho je třeba nejprve zkoumat, zda takový výrobek, jako je dotčený výrobek, spadá pod posledně uvedené číslo.

39

Číslo 2304 KN je nadepsáno „Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje“.

40

KN ani její poznámky ke třídám nebo kapitolám přesně nedefinují význam pojmu „zbytky“. Podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba v takovém případě určit význam tohoto pojmu podle jeho obvyklého významu v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém je použit, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 9. února 2023, Global Gravity, C‑788/21, EU:C:2023:86, bod 46).

41

Zbytek v běžném jazyce označuje to, co zbývá po fyzikálním nebo chemickém procesu nebo po průmyslovém zpracování.

42

Tento výklad pojmu „zbytky“ je potvrzen všeobecnými vysvětlivkami ke kapitole 23 HS, podle nichž do této kapitoly patří různé zbytky a odpady pocházející ze zpracování rostlinných materiálů používaných v potravinářském průmyslu.

43

Kromě toho z vysvětlivky k číslu 23.04 HS, která odpovídá číslu 2304 KN, vyplývá, že zbytky patřící do tohoto čísla pocházejí z extrakce sójového oleje obsaženého v sójových bobech prostřednictvím lisování, za pomoci rozpouštědel nebo odstřeďováním a že vytvářejí hodnotné krmivo pro zvířata.

44

V projednávané věci se zdá, že takový výrobek, jako je dotčený výrobek, popsaný jako sójový šrot dovážený ve formě pelet nebo granulí, získaný po extrakci oleje obsaženého v sójových bobech pomocí rozpouštědla, konkrétně hexanu, a určený jako krmivo pro zvířata, má všechny vlastnosti výrobků spadajících pod číslo 2304 KN, jak vyplývají ze znění tohoto čísla, jakož i z vysvětlivky uvedené v bodě 43 výše.

45

Předkládající soud se nicméně táže, zda jej některé další vlastnosti tohoto výrobku vylučují z působnosti čísla 2304 KN, a to s ohledem na skutečnost, že uvedený výrobek byl po extrakci oleje ze sójových bobů pomocí rozpouštědla podroben tepelnému zpracování nazývanému pražení, jehož cílem je odstranit toto rozpouštědlo, skutečnost, že musí být fyzicky rozdrcen a smíchán s krmnou směsí před jeho konzumací zvířaty, nebo skutečnost, že je případně nevhodný pro lidskou spotřebu.

46

V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že vzhledem k tomu, že z vysvětlivky k číslu 23.04 HS vyplývá, že výrobky spadající pod toto čísla, včetně těch, které jsou výsledkem extrakce sójového oleje rozpouštědlem, jsou „hodnotným krmivem pro zvířata“, musí být tyto výrobky určeny ke konzumaci zvířaty. Za tímto účelem je přitom nezbytné, aby rozpouštědlo použité k extrakci oleje bylo odstraněno, jelikož je škodlivé pro zdraví zvířat. Tepelné zpracování zvané pražení, jehož cílem je odstranit toto rozpouštědlo, musí být tedy považováno za nedílnou součást výroby zbytků uvedených v čísle 2304 KN, které pocházejí z extrakce oleje pomocí rozpouštědla.

47

Navíc vzhledem k tomu, že extrakce oleje rozpouštědlem je běžným technickým procesem pro výrobu sójového šrotu, jak vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, konstatování, že pražení, kterému je dotčený výrobek podroben, představuje zpracování, v jehož důsledku ztrácí svůj charakter zbytku, by vedlo k vyloučení všech výrobků získaných extrakcí oleje obsaženého v sójových bobech pomocí rozpouštědla z tohoto čísla, a tedy k tomu, že by toto číslo bylo zbaveno velké části svého obsahu.

48

Výklad KN v tom smyslu, že skutečnost, že výrobek, jako je dotčený výrobek, byl tepelně zpracován, ještě neznamená, že tento výrobek ztrácí svůj charakter zbytku, který patří pod číslo 2304 KN, je rovněž podpořen stanoviskem WCO k zařazení HS 2304.00/1 z roku 1991, připojeným v příloze 2 k písemnému vyjádření Komise, které je, jak vyplývá z judikatury citované v bodě 35 tohoto rozsudku, důležitou informací pro výklad dosahu tohoto čísla. Toto stanovisko totiž zařazuje do čísla 23.04 HS „[o]dtučněný sójový škrob, s obsahem bílkovin vypočítaných v sušině přibližně 50 %, získaný tepelným zpracováním sušených sójových bobů oddělených od lusků pomocí páry, extrakcí pomocí rozpouštědel a mletím“.

49

Zadruhé žalobkyně v původním řízení vysvětlila, že sójový šrot ve formě pelet nebo granulí musí být z důvodu svého vysokého obsahu bílkoviny fyzicky rozdrcen, tj. musí být rozemlet a smíchán s krmnou směsí určenou ke krmení zvířat.

50

V tomto ohledu je třeba připomenout, že z všeobecných vysvětlivek ke kapitole 23 HS vyplývá, že většina výrobků patřících do této kapitoly, a tedy zejména výrobků patřících do čísla 2304 KN, je určena k „výživě zvířat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jinými látkami“. Okolnost, že takový výrobek, jako je dotčený výrobek, musí být po dovozu rozemlet a smíchán s krmnou směsí, aby mohl být konzumován zvířaty, jej tedy nevylučuje z působnosti čísla 2304 KN.

51

A zatřetí konečně, pokud jde o okolnost, že dotčený výrobek je případně nevhodný pro lidskou spotřebu, je třeba uvést, že z všeobecných vysvětlivek ke kapitole 23 HS a z vysvětlivek k číslu 23.04 HS vyplývá, že „zbytky“ patřící do tohoto čísla se používají především jako krmivo pro zvířata. Kromě toho mohou být vhodné k lidské spotřebě, aniž je to podmínkou pro jejich zařazení pod uvedené číslo.

52

S ohledem na výše uvedené je třeba mít za to, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, jako je dotčený výrobek, spadá pod číslo 2304 KN.

53

Tento výklad není zpochybněn argumenty uplatněnými maďarskou vládou v jejím písemném vyjádření vycházejícím z rozsudku ze dne 3. března 2016, Customs Support Holland (C‑144/15, EU:C:2016:133).

54

Pokud jde o argument, že Soudní dvůr v tomto rozsudku rozhodl, že výrobek podobný dotčenému výrobku, a sice Imcosoy 62, který je sójovým proteinovým koncentrátem, nespadá pod číslo 2304 KN, je třeba uvést, že z bodů 33, 35 a 41 uvedeného rozsudku vyplývá, že tento závěr byl založen zejména na skutečnosti, že tento výrobek se získává z extrahovaného sójového šrotu procesem, kterým jednak je z tohoto šrotu extrahován zbývající tuk a některé škodlivé látky a jednak se snižuje obsah jiných látek, než jsou proteiny. Proces zpracování extrahovaného sójového šrotu, jehož je výrobek Imcosoy 62 výsledkem, totiž sledoval konkrétní zootechnický cíl, jelikož jím měl být vytvořen proteinový koncentrát, který může být na rozdíl od extrahovaného sójového šrotu podáván velmi mladým telatům.

55

V projednávané věci přitom žalobkyně v původním řízení zdůraznila, že dotčený výrobek neprošel žádným zpracováním, jehož cílem by bylo zvýšit obsah bílkovin, snížit strukturu vlákniny nebo změnit její složení, a že cílem pražení bylo odstranit hexan, který není přírodní složkou sóji. S ohledem na tyto údaje, které musí ověřit předkládající soud, je třeba mít za to, že si takový výrobek, jako je dotčený výrobek, zachoval svůj charakter zbytku vznikajícího při extrakci sójového oleje, který spadá pod číslo 2304 KN, na rozdíl od výrobku, o který se jednalo ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 3. března 2016, Customs Support Holland (C‑144/15, EU:C:2016:133).

56

Pokud jde dále o argument, že dotčený výrobek splňuje všechny tři podmínky uvedené v tomto rozsudku pro zařazení pod číslo 2309 KN, je třeba připomenout, že vzhledem k tomu, že toto číslo má zbytkový charakter ve vztahu k číslu 2304 KN, pokud je výrobek zařazen do posledně uvedeného čísla, je skutečnost, že případně splňuje rovněž podmínky pro zařazení pod číslo 2309 této nomenklatury, pro účely jeho zařazení irelevantní.

57

S ohledem na výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že výrobek dovážený ve formě pelet nebo granulí, získaný po extrakci sójového oleje pomocí rozpouštědla a tepelného zpracování za účelem odstranění tohoto rozpouštědla, aby tento výrobek mohl být po fyzickém rozdrcení smíchán s krmnou směsí určenou ke konzumaci zvířaty, spadá pod číslo 2304 této nomenklatury.

58

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016,

musí být vykládána v tom smyslu, že

výrobek dovážený ve formě pelet nebo granulí, získaný po extrakci sójového oleje pomocí rozpouštědla a tepelného zpracování za účelem odstranění tohoto rozpouštědla, aby tento výrobek mohl být po fyzickém rozdrcení smíchán s krmnou směsí určenou ke konzumaci zvířaty, spadá pod číslo 2304 této nomenklatury.