–

za IL: M. Christov, advokat,

–

za bulharskou vládu: T. Mitova, S. Ruseva a L. Zacharieva, jako zmocněnkyně,

–

za Evropskou komisi: P. Messina, N. Nikolova a N. Yerrell, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 7 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (Úř. věst. 2006, L 403, s. 18).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi bulharským státním příslušníkem IL a Oblastním ředitelstvím správy motorových vozidel města Plevno (Regionalna direkcija „Avtomobilna administracija“ Pleven, Bulharsko) ohledně rozhodnutí, kterým byla IL uložena správní sankce, jelikož při silniční kontrole nebyl s to předložit platné osvědčení o psychické způsobilosti vyžadované vnitrostátním právem.

3

V bodech 8 a 9 odůvodnění směrnice 2006/126 je uvedeno:

4

Článek 1 odst. 1 této směrnice stanoví:

„Členské státy zavedou vnitrostátní řidičský průkaz podle vzoru Společenství uvedeného v příloze I v souladu s ustanoveními této směrnice. Znak na první straně řidičských průkazů podle vzoru Společenství obsahuje rozlišovací značku členského státu, který průkaz vydává.“

5

Článek 2 odst. 1 uvedené směrnice zní:

„Řidičské průkazy vydané členskými státy jsou vzájemně uznávány.“

6

Článek 4 odst. 1 téže směrnice zní takto:

„Řidičský průkaz podle článku 1 opravňuje k řízení vozidel s vlastním pohonem v níže definovaných skupinách. Může být vydán od dosažení minimálního věku uvedeného u jednotlivých skupin. […]“

7

Článek 7 směrnice 2006/126, nadepsaný „Vydávání, platnost a prodlužování platnosti“, stanoví:

„1.   Řidičské průkazy se vydávají pouze žadatelům, kteří:

[…]

2.

[…]

[…]

3.   Prodloužení platnosti řidičských průkazů po skončení jejich správní platnosti je podmíněno:

[…]

Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti uvedenou v odstavci 2 u řidičských průkazů jakékoli skupiny vydaných začínajícím řidičům s cílem použít pro tyto řidiče zvláštní opatření, zaměřená na zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti prvního řidičského průkazu vydaného začínajícím řidičům u skupin C a D na 3 roky, aby mohly na tyto řidiče uplatnit zvláštní opatření s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu na svém území.

Členské státy mohou omezit dobu správní platnosti uvedenou v odstavci 2 u jednotlivých řidičských průkazů jakékoli skupiny, pokud se zjistí, že je nezbytné uplatnit častější lékařské prohlídky nebo jiná zvláštní opatření, jako jsou například omezení pro řidiče dopouštějící se dopravních přestupků.

[…]“

8

Příloha II část I této směrnice, nadepsaná „Minimální požadavky na řidičské zkoušky“, v bodě 9 uvádí:

[…]“

9

Příloha III uvedené směrnice, nadepsaná „Minimální požadavky na tělesný a duševní stav při řízení [na tělesnou a duševní způsobilost k řízení] vozidla s vlastním pohonem“, stanoví:

„Definice

[…]

řidiči vozidel skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E.

[…]

Lékařské prohlídky

[…]

[…]

Duševní poruchy

Třída 1:

Třída 2:

[…]“

10

Článek 51 odst. 4 zákona o bulharských dokladech totožnosti (Zakon za balgarskite lični dokumenti) zní:

„Doba platnosti řidičských průkazů skupin С, CE, C1, C1E, D, DE, D1, D1E a Т činí 5 let.“

11

Článek 8 odst. 1, 2 a 4 nařízení č. 36 o požadavcích na psychickou způsobilost a o podmínkách a postupech provádění psychologických vyšetření u žadatelů o řidičské oprávnění, řidičů motorových vozidel a předsedů zkušebních komisí pro řidičské zkoušky, jakož i vydávání osvědčení o registraci dokládajících provedení psychologických vyšetření (naredba no 36 za iziskvanijata za psichologičeska godnost i uslovijata i reda za proveždane na psichologičeskite izsledvanija na kandidati za pridobivane na pravosposobnost za upravlenie na MPS, na vodači na MPS i na predsedateli na izpitni komisii i za izdavane na udostoverenija za registracija za izvaršvane na psichologičeski izsledvanija) ze dne 15. května 2006 (dále jen „nařízení č. 36/2006“), zní takto:

„1.   Osvědčení o psychické způsobilosti musí dotčené osoby předložit při každém nástupu do zaměstnání a při výkonu činnosti taxikáře, řidiče vozidel v rámci veřejné přepravy osob či zboží nebo předsedy zkušebních komisí pro řidičské zkoušky.

2.   Osvědčení o psychické způsobilosti platí po dobu tří let od data vydání.

[…]

4.   Osoby uvedené v odstavci 1 se podrobují psychologickému vyšetření každé tři toky od data vydání posledního osvědčení o psychické způsobilosti.“

12

Článek 13 odst. 1 nařízení č. 1-157 o podmínkách a postupu vydávání řidičských průkazů, registru řidičů a jejich kázni (naredba no 1-157 za uslovijata i reda za izdavane na svidetelstvo za upravlenie na motorni prevozni sredstva, otčeta na vodačite i ťahnata disciplina) ze dne 1. října 2002 stanoví:

„První řidičský průkaz se vydává na základě prvopisu protokolu o složení řidičské zkoušky zaslaného příslušným oblastním oddělením Státní inspekce motorových vozidel [Daržavna avtomobilna inspekcija, Bulharsko], přičemž dotčená osoba předloží:

1.   formulář žádosti včetně příloh podle prováděcího nařízení o vydávání bulharských dokladů totožnosti [(Pravilnik za izdavane na balgarskite lični dokumenti)];

[…]

3.   doklad o tělesné způsobilosti řidiče nebo žadatele o řidičské oprávnění vydaný praktickým lékařem, krajskými lékařskými znaleckými komisemi pro oblast dopravy (TOLEK) nebo ústřední lékařskou znaleckou komisí pro oblast dopravy (TTSLEK);

4.   kopii osvědčení o psychické způsobilosti pro vydání řidičského průkazu skupin C1, С, D1, D a Ttm (tramvaj);

5.   kopii potvrzení o absolvování kurzu o poskytování první pomoci při dopravních nehodách, určeného pro řidiče motorových vozidel;

6.   prohlášení, že dotčená osoba nemá obvyklé bydliště v jiném členském státě Evropské unie a není držitelem platného řidičského průkazu vydaného některým členským státem Evropské unie;

[…]“

13

Článek 15 odst. 2 nařízení č. 1-157 ze dne 1. října 2002 zní:

„Za účelem výměny řidičského průkazu podle odstavce 1 řidiči předkládají dokumenty uvedené v čl. 13 odst. 1 bodech 1, 3 a 6 a starý řidičský průkaz.“

14

Podle článku 178c odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích (Zakon za dviženijeto po patištata) platí, že řidič, který provozuje taxislužbu na vlastní účet nebo provádí veřejnou přepravu osob nebo zboží bez platného osvědčení o psychické způsobilosti, bude potrestán pokutou ve výši 500 bulharských leva (BGN) (přibližně 255 eur).

15

Podle § 35 bodu 3 doplňujících ustanovení k zákonu o změně a doplnění zákona o provozu na pozemních komunikacích (Dopalnitelnite razporedbi na Zakona za izmenenie i dopalnenie na Zakona za dviženijeto po patištata) se zákonem o provozu na pozemních komunikacích provádějí požadavky stanovené směrnicí 2006/126.

16

IL je držitelem platného řidičského průkazu mimo jiné pro vozidla s vlastním pohonem ve skupinách C, CE, C1, C1E, D, DE, D1, D1E a TCT. Jeho řidičský průkaz je platný od 28. listopadu 2019 do 28. listopadu 2024.

17

Dne 4. srpna 2021 provedly kontrolní orgány u IL kontrolu, a to když řídil tahač, ke kterému byl připojen návěs, s nímž prováděl veřejnou přepravu zboží. Při této kontrole bylo zjištěno, že IL není s to předložit platné osvědčení o psychické způsobilosti. Poslední osvědčení o psychické způsobilosti mu bylo vydáno dne 7. října 2017 a platilo do 7. října 2020.

18

Kontrolní orgány konstatovaly, že byl spáchán přestupek spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení č. 36/2006, jelikož IL nepředložil platné osvědčení o psychické způsobilosti. Dne 24. srpna 2021 vydal ředitel Oblastního ředitelství správy motorových vozidel města Plevno na základě čl. 178c odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích rozhodnutí, kterým byla IL za zjištěné porušení tohoto čl. 8 odst. 1 uložena pokuta ve výši 500 BGN (přibližně 255 eur).

19

IL napadl rozhodnutí o uložení této pokuty u Okresního soudu v Sevlievu (Rajonen sad Sevlievo, Bulharsko), přičemž v podstatě tvrdil, že článek 8 odst. 1 nařízení č. 36/2006 a pokuta uvedená v čl. 178c odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou v rozporu s ustanoveními směrnice 2006/126.

20

Zmíněný soud s odkazem na bod 4 přílohy III této směrnice rozhodl, že členský stát může na řidiče klást doplňkové přísnější požadavky stran četnosti provádění pravidelných vyšetření, a rozsudkem ze dne 10. prosince 2021 rozhodnutí ze dne 24. srpna 2021 potvrdil.

21

IL podal kasační opravný prostředek u Správního soudu v Gabrovu (Administrativen sad – Gabrovo, Bulharsko), který je předkládajícím soudem a má za to, že ustanovení směrnice 2006/126 jsou nejasná a do jisté míry vzájemně rozporná.

22

Předkládající soud na jedné straně zdůrazňuje, že podle bodu 9 odůvodnění této směrnice musí být doklad o tom, že řidiči vozidel používaných k přepravě osob nebo zboží splňují minimální normy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení, předložen v době vystavení řidičského průkazu a poté v pravidelných intervalech. V tomto bodu odůvodnění je výslovně doporučeno, aby se lékařská vyšetření v tomto ohledu časově kryla s prodlužováním platnosti těchto řidičských průkazů, a byla tedy určována dobou jejich platnosti. Na druhé straně předkládající soud uvádí, že bod 4 přílohy III směrnice 2006/126 členským státům umožňuje stanovit ve vnitrostátní právní úpravě časové intervaly lékařských vyšetření řidičů třídy 2 (řidiči vozidel skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E) podle vlastního uvážení a že tyto časové intervaly mohou být jiné, než je doba platnosti řidičského průkazu.

23

S ohledem na výše uvedené si předkládající soud klade otázku, zda jsou členské státy v souladu s ustanoveními směrnice 2006/126 oprávněny po řidičích třídy 2 vyžadovat, aby se podrobovali lékařským vyšetřením za účelem zjištění jejich psychické a duševní způsobilosti v intervalech kratších, než je doba platnosti řidičského průkazu, a požadovat kromě řidičského průkazu zvláštní dokument dokládající tuto způsobilost, nebo zda k doložení uvedené způsobilosti postačuje platný řidičský průkaz pro tyto skupiny, jelikož tato způsobilost byla zjištěna již při vydání prvního řidičského průkazu nebo při prodloužení jeho platnosti.

24

Usnesením ze dne 27. května 2022, zapsaným do rejstříku soudní kanceláře Soudního dvora dne 30. května 2022, se předkládající soud rozhodl předložit doplnění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, v němž uvedl, že před ním rovněž vyvstala otázka, zda je sankce stanovená bulharskými právními předpisy pro řidiče, který má platný řidičský průkaz pro skupiny C, CE, Cl, C1E, D, DE, D1, D1E a TCT, avšak nemůže předložit kontrolním orgánům osvědčení o psychické způsobilosti, jelikož skončila jeho platnost, v rozporu se synchronizovanou dobou správní platnosti řidičských průkazů a lékařských vyšetření tělesné a duševní způsobilosti podle směrnice 2006/126, nebo zda použití vnitrostátních právních předpisů orgánem ukládajícím sankci vede k porušení unijního práva.

25

Za těchto podmínek se Správní soud v Gabrovu (Administrativen sad – Gabrovo) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

26

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda musí být čl. 7 odst. 1 a 3 směrnice 2006/126 vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát po držitelích řidičského průkazu pro vozidla skupin C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E vydaného v souladu s touto směrnicí, jejichž tělesná a duševní způsobilost k řízení byla prověřena při vydání tohoto řidičského průkazu a kteří chtějí vykonávat povolání řidiče vozidla s vlastním pohonem používaného k přepravě osob nebo zboží, vyžadoval, že kromě řidičského průkazu musí mít i osvědčení o psychické způsobilosti, jehož doba platnosti je kratší než doba platnosti uvedeného řidičského průkazu.

27

V tomto ohledu je třeba připomenout, že směrnice 2006/126 provádí – jak vyplývá z jejího bodu 8 odůvodnění – minimální harmonizaci požadavků pro vydávání řidičských průkazů podle jejího článku 1. Tyto požadavky jsou definovány zejména v článcích 4 a 7 této směrnice a týkají se mimo jiné minimálního požadovaného věku, způsobilosti k řízení, zkoušek, které musí žadatel složit, a jeho bydliště na území vydávajícího členského státu. Cílem této harmonizace požadavků pro získání řidičského průkazu je především stanovit požadavky nezbytné pro vzájemné uznávání uvedených průkazů a rovněž naplňovat účel uvedené směrnice, kterým je přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. října 2017, I, C‑195/16, EU:C:2017:815, body 43, 44 a 51).

28

Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/126 se řidičské průkazy vydávají pouze žadatelům, kteří složili zkoušku dovedností a chování a teoretickou zkoušku a splňují minimální požadavky na tělesnou a duševní způsobilost podle ustanovení příloh II a III této směrnice. Článek 7 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice kromě toho vyžaduje, aby prodloužení platnosti řidičských průkazů bylo podmíněno splňováním těchto minimálních požadavků na tělesnou a duševní způsobilost pro držitele řidičských průkazů pro vozidla skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E.

29

Z těchto ustanovení směrnice 2006/126 tudíž vyplývá, že duševní způsobilost držitelů řidičských průkazů pro vozidla skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E, včetně osob pracujících jako řidiči z povolání, je hodnocena a osvědčena již v době vydání a prodloužení platnosti těchto průkazů, a to zejména ve snaze naplnit požadavek bezpečnosti silničního provozu.

30

V této souvislosti je třeba stran tělesné a duševní způsobilosti k řízení uvést, že členský stát podle bodu 5 přílohy III směrnice 2006/126 může pro jakékoliv vydání řidičského průkazu nebo pro další prodloužení jeho platnosti vyžadovat přísnější lékařské vyšetření, než jsou vyšetření zmíněná v uvedené příloze (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. března 2012, Akyüz, C‑467/10, EU:C:2012:112, bod 54).

31

Pokud jde dále o řidiče třídy 2, tj. řidiče vozidel skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E, jakým je IL, bod 13.2 této přílohy III umožňuje příslušným zdravotnickým orgánům členských států posoudit dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této třídy. Při určování lékařských vyšetření, kterým se musí podrobit řidiči třídy 2, tedy mohou členské státy zavést pro tyto řidiče přísnější požadavky než pro řidiče třídy 1, aby odhalily případné „duševní poruchy“ uvedené v bodě 13.2 přílohy III směrnice 2006/126.

32

Kromě toho je třeba poznamenat, že směrnice 2006/126 v bodech 13.1 a 13.2 přílohy III uvádí, jaké duševní poruchy je třeba vzít do úvahy. V bodě 13.1 je odkázáno na „vážn[é] duševní[…] poruch[y], […] způsoben[é] […] úrazem […]“; pojem „úraz“ přitom může zahrnovat mimo jiné i celou řadu psychických poruch náhodně způsobených nějakým vnějším činitelem. V tomto ustanovení jsou zmíněny i „poruchy[y] osobnosti vedoucí[…] k vážným poruchám úsudku, chování nebo přizpůsobivosti“.

33

Bulharská vláda v tomto ohledu v písemném vyjádření uvedla, že právní úprava dotčená ve věci v původním řízení má za cíl zjistit psychickou způsobilost k řízení vozidel s vlastním pohonem bez rizika zavinění dopravních nehod s ohledem na profesně relevantní psychické vlastnosti. Po vyšetření psychické způsobilosti podle této právní úpravy lze tedy zejména určit prognózu budoucího chování dotyčné osoby v rámci silničního provozu a rizika zavinění dopravních nehod, a to na základě ryze psychologických a nelékařských kritérií.

34

Za těchto okolností je třeba uvést, že kdyby předkládající soud potvrdil, že se zkouška psychické způsobilosti stanovená v uvedené právní úpravě svým rozsahem a cíli odlišuje od zkoušky duševní způsobilosti stanovené ve směrnici 2006/126, nebylo by možné mít za to, že psychologický test, který nevychází z požadavků této směrnice, a nepředstavuje tak lékařské vyšetření ve smyslu přílohy III této směrnice, je v souladu s unijním právem. Zpochybňoval by řádné fungování systému zavedeného uvedenou směrnicí, jejímž cílem je umožnit osobám, které splňují v ní stanovené podmínky, doložit způsobilost nezbytnou k řízení vozidel příslušné skupiny. Jak totiž vyplývá z vyjádření bulharské vlády, řidiči z povolání musí mít platný řidičský průkaz, což znamená, že splňují požadavky na tělesnou a duševní způsobilost stanovené v příloze III směrnice 2006/126 i požadavky na dovednosti a chování související s řízením vozidla s vlastním pohonem spadajícího do příslušné skupiny, které jsou uvedeny v příloze II této směrnice. Dle těchto požadavků je přitom nutné provést celkové posouzení profilu žadatele zejména s ohledem na jeho chování a schopnost bezpečně řídit.

35

Kdyby naproti tomu předkládající soud konstatoval, že zkouška psychické způsobilosti dotčená ve věci v původním řízení spadá do prostoru pro uvážení, který je ponechán členským státům v souvislosti s přísnějšími lékařskými vyšetřeními a na který je poukázáno v bodech 30 a 31 tohoto rozsudku, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury minimální harmonizace nebrání členským státům v tom, aby ponechaly v platnosti nebo přijaly přísnější opatření, pokud však tato opatření nemohou vážně ohrozit výsledek stanovený příslušnou směrnicí a jsou v souladu se Smlouvou o FEU. Soudní dvůr v tomto ohledu uvedl, že taková opatření mohou být odůvodněná i přes svůj omezující účinek, pokud odpovídají naléhavému důvodu obecného zájmu, jsou způsobilá zaručit uskutečnění cíle, který sledují, a nepřekračují meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné (rozsudek ze dne 7. července 2016, Muladi, C‑447/15, EU:C:2016:533, body 43 a 44, jakož i citovaná judikatura).

36

S výhradou ověření, které musí v tomto ohledu provést předkládající soud, přitom ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, nevyplývá, že by právní úprava dotčená ve věci v původním řízení měla reagovat na dodatečná rizika a nebezpečí, která by specificky souvisela s bezpečností silničního provozu a byla spojena s duševní způsobilostí, jež se vyžaduje u řidičů třídy 2. Na základě vysvětlení bulharské vlády totiž prima facie nelze dospět k závěru, že účelem zkoušky psychické způsobilosti, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, je důkladněji nebo s větší přesností odhalit u této třídy řidičů případné duševní poruchy uvedené v bodech 13.1 a 13.2 přílohy III směrnice 2006/126, které by mohly ohrozit bezpečnost silničního provozu. Tato právní úprava tudíž podle všeho překračuje meze toho, co je nezbytné k zajištění cíle bezpečnosti silničního provozu, a tím, že po řidičích vyžaduje, aby měli kromě platného řidičského průkazu i osvědčení o psychické způsobilosti, může vážně ohrozit výsledek stanovený směrnicí 2006/126.

37

Za těchto okolností totiž požadavek, aby držitelé platného řidičského průkazu měli navíc i takové zvláštní osvědčení o psychické způsobilosti, představuje dodatečné nepřípustné omezení, jelikož řidičský průkaz vydaný členským státem v souladu s čl. 1 odst. 1 směrnice 2006/126 musí být považován za doklad toho, že držitel tohoto průkazu ke dni, kdy mu byl vydán, splňoval podmínky vydání stanovené v této směrnici [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. dubna 2012, Hofmann, C‑419/10, EU:C:2012:240, bod 46, a ze dne 29. dubna 2021, Stadt Karlsruhe (Uznávání prodlouženého řidičského průkazu), C‑47/20, EU:C:2021:332, bod 28, jakož i citovaná judikatura], a má tedy vypovídací hodnotu nezbytnou k doložení duševní způsobilosti řídit vozidlo s vlastním pohonem spadající do příslušné skupiny.

38

I když směrnice 2006/126 provádí pouze minimální harmonizaci vnitrostátních ustanovení týkajících se podmínek, za kterých může být vydán řidičský průkaz, zajišťuje úplnou harmonizaci dokladů prokazujících existenci řidičského oprávnění, které členské státy musí uznávat podle čl. 2 odst. 1 této směrnice [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. října 2017, I, C‑195/16, EU:C:2017:815, bod 57, a ze dne 29. dubna 2021, Stadt Pforzheim (Informace v řidičském průkaze), C‑56/20, EU:C:2021:333, bod 42]. Jak uvedl generální advokát v bodě 63 svého stanoviska, je tedy vyloučena koexistence řidičského průkazu vydaného v souladu se směrnicí 2006/126 a jakéhokoli jiného vnitrostátního dokladu plnícího v podstatě stejnou funkci.

39

Stejně tak členské státy nemohou požadovat prokazování duševní způsobilosti k řízení v časových intervalech kratších, než je doba platnosti řidičského průkazu.

40

Zaprvé je totiž třeba uvést, že podle čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 2006/126 mají průkazy vydané členskými státy pro skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1, D1E správní platnost 5 let a čl. 7 odst. 3 písm. a) této směrnice vyžaduje, aby bylo prodloužení platnosti řidičských průkazů podmíněno u držitelů řidičských průkazů těchto skupin splněním minimálních požadavků na tělesnou a duševní způsobilost uvedených v příloze III zmíněné směrnice.

41

Zadruhé, i když je pravda, že bod 4 přílohy III směrnice 2006/126 ve francouzském znění stanoví, že „[l]es candidats doivent faire l’objet d’un examen médical avant la délivrance initiale d’un permis et [que], par la suite, les conducteurs sont contrôlés conformément au système national en vigueur dans l’État membre de résidence normale où a lieu le renouvellement de leur permis de conduire“ (žadatelé jsou povinni podrobit se lékařskému vyšetření před vydáním prvního řidičského průkazu a poté jsou řidiči kontrolováni v souladu s vnitrostátním systémem platným v členském státě obvyklého bydliště při každém prodlužování platnosti řidičského průkazu) a že v bulharském znění tato poslední část věty není obsažena, lze na základě různých jazykových znění posledně uvedeného ustanovení dospět k závěru – jak vyplývá z bodů 49 a 50 stanoviska generálního advokáta – že toto ustanovení musí být vykládáno v tom smyslu, že dotčené vyšetření musí být provedeno při prodlužování platnosti řidičského průkazu.

42

Skutečnost, že bulharské a francouzské znění bodu 4 přílohy III směrnice 2006/126 ne zcela odpovídají ostatním jazykovým zněním směrnice 2006/126, nemůže vést k různorodému výkladu tohoto ustanovení.

43

Podle ustálené judikatury totiž platí, že nezbytnost jednotného použití, a tím i jednotného výkladu aktu Unie vylučuje, aby byl posuzován izolovaně v jednom ze svých znění, ale vyžaduje, aby byl vykládán jak s ohledem na skutečnou vůli jeho autora, tak na cíl jím sledovaný, zejména ve světle všech jazykových znění (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. listopadu 1969, Stauder, 29/69, EU:C:1969:57, body 2 a 3; ze dne 12. prosince 2013, X, C‑486/12, EU:C:2013:836, bod 19, a ze dne 15. května 2014, Timmel, C‑359/12, EU:C:2014:325, bod 63).

44

Z ostatních jazykových znění směrnice 2006/126 přitom jasně vyplývá, že se unijní normotvůrce snažil zajistit, aby se lékařská vyšetření časově kryla s prodlužováním platnosti řidičských průkazů; dotčená ustanovení přitom nepočítají s tím, že by členské státy mohly mezi lékařskými vyšetřeními řidičů třídy 2 stanovit kratší dobu. Jak uvedl předkládající soud, tento výklad je potvrzen i čtvrtou větou bodu 9 odůvodnění této směrnice, v níž je výslovně uvedeno, že by se tato vyšetření měla časově krýt s prodlužováním platnosti řidičských průkazů, a měla by tedy být určována dobou platnosti průkazu.

45

Kromě toho je třeba podotknout, že ačkoli čl. 7 odst. 3 pátý pododstavec směrnice 2006/126 členským státům výjimečně umožňuje omezit dobu správní platnosti u jednotlivých řidičských průkazů jakékoli skupiny, „pokud se zjistí, že je nezbytné uplatnit častější lékařské prohlídky“, a to ve snaze zajistit bezpečnost silničního provozu, toto ustanovení potvrzuje, že by se lékařská vyšetření měla časově krýt s prodlužováním platnosti řidičských průkazů, a jejich periodicita by tedy měla být určována dobou platnosti těchto průkazů.

46

Nakonec je třeba rovněž podotknout – jak uvedla Evropská komise – že v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení již unijní právo obsahovalo právní úpravu uznávání odborných kvalifikací za účelem zohlednění bezpečnostních požadavků spojených s přepravou zboží a cestujících, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. 2003, L 226, s. 4; Zvl. vyd. 07/07, s. 441), která pro účely posuzování duševní způsobilosti řidičů z povolání neobsahovala ve vztahu k požadavkům stanoveným směrnicí 2006/126 žádný zvláštní nebo doplňkový požadavek.

47

S ohledem na všechny výše uvedené důvody je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 7 odst. 1 a 3 směrnice 2006/126 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát po držitelích řidičského průkazu pro vozidla skupin C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E vydaného v souladu s touto směrnicí, jejichž tělesná a duševní způsobilost k řízení byla prověřena při vydání tohoto řidičského průkazu a kteří chtějí vykonávat povolání řidiče vozidla s vlastním pohonem používaného k přepravě osob nebo zboží, vyžadoval, že kromě řidičského průkazu musí mít i osvědčení o psychické způsobilosti, jehož doba platnosti je kratší než doba platnosti uvedeného řidičského průkazu.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Článek 7 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech

musí být vykládán v tom smyslu, že

brání tomu, aby členský stát po držitelích řidičského průkazu pro vozidla skupin C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E vydaného v souladu s touto směrnicí, jejichž tělesná a duševní způsobilost k řízení byla prověřena při vydání tohoto řidičského průkazu a kteří chtějí vykonávat povolání řidiče vozidla s vlastním pohonem používaného k přepravě osob nebo zboží, vyžadoval, že kromě řidičského průkazu musí mít i osvědčení o psychické způsobilosti, jehož doba platnosti je kratší než doba platnosti uvedeného řidičského průkazu.