1)

Článek 2 písm. a) a čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí

musí být vykládány v tom smyslu, že

plán spadá do působnosti této směrnice, pokud byl zaprvé vyhotoven orgánem na místní úrovni ve spolupráci se zhotovitelem, jehož se tento plán týká, a byl tímto orgánem přijat, zadruhé byl přijat na základě ustanovení jiného plánu nebo programu a zatřetí předpokládá rozvoj odlišný od rozvoje předpokládaného v jiném plánu nebo programu, ovšem za podmínky, že je závazný přinejmenším pro orgány příslušné v oblasti schvalování záměrů.

2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014,

musí být vykládána v tom smyslu, že

nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá příslušným orgánům členského státu, aby při rozhodování o schválení nebo neschválení určitého záměru postupovaly v souladu s pokyny, které vyžadují zvýšení výšky budov, je-li to možné, a byly předmětem posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42.