24.1.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 37/35


Žaloba podaná dne 19. října 2021 – ClientEarth v. Rada

(Věc T-682/21)

(2022/C 37/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ClientEarth AISBL (Brusel, Belgie) (zástupci: O. Brouwer, B. Verheijen a T. van Helfteren, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí žalované ze dne 9. srpna 2021 č. SGS 21/2870, doručené žalobkyni dne 9. srpna 2021, o odepření přístupu k některým dokumentům vyžádaným na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1) a na základě nařízení (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (2);

rozhodl, že žalovaná nahradí žalobkyni náklady řízení podle článku 134 jednacího řádu Tribunálu, včetně nákladů řízení jakýchkoli vedlejších účastníků.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, v jejichž důsledku došlo k nesprávnému uplatnění výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001), neboť není pravda, že by zpřístupnění vážně ohrozilo rozhodovací proces, na nějž je poukazováno.

Žalobkyně tvrdí, že Rada nesplnila přísný požadavek právního kritéria, tj. že zpřístupnění musí vážně ohrozit rozhodovací proces. Předně v době vydání sporného rozhodnutí již neprobíhal žádný rozhodovací proces o meritu věci. Rada navíc nesprávně vycházela z argumentu, že externí zasahování ze strany veřejnosti do rozhodovacího procesu týkající se nařízení č. 1367/2006 by bylo problematické.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, v jejichž důsledku došlo k nesprávnému uplatnění výjimky týkající se ochrany právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), neboť není pravda, že by zpřístupnění vážně ohrozilo ochranu právního poradenství

Rada neprokázala, že vyžádaný dokument obsahuje konkrétní platné právní rady. Rada navíc nezohlednila příslušná právní ustanovení a zásady zakotvené v právních předpisech i judikatuře, podle nichž musí být unijní legislativní proces otevřený a právní analýza provedená právní službou některého unijního orgánu obsahující důležité obecné právní rozbory týkající se legislativního procesu pro přijetí změny unijního právního předpisu má být zpřístupněna (je-li vyžádána na základě nařízení č. 1049/2001).

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, v jejichž důsledku došlo k nesprávnému uplatnění výjimky týkající se rozhodovacího procesu (čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001) a výjimky týkající se ochrany právního poradenství (čl. 4 odst. 2 druhá odrážka nařízení č. 1049/2001), neboť sporné rozhodnutí neuznalo a nepřiznalo přístup na základě převažujícího veřejného zájmu.

Rada neuznala a nepřiznala přístup na základě převažujícího veřejného zájmu. Převažující veřejný zájem je v tomto případě dán, neboť změna nařízení č. 1367/2006 má velký význam pro budoucí rozsah přístupu ke spravedlnosti ve věcech týkajících se životního prostředí a sporné rozhodnutí má na žalobkyni konkrétní a významný dopad při plnění jejího poslání jako nevládní organizace sloužící veřejnému zájmu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, v jejichž důsledku došlo k nesprávnému uplatnění výjimky týkající se ochrany mezinárodních vztahů (čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka nařízení č. 1049/2001).

Rada nesplnila přísný požadavek právního kritéria pro platné uplatnění výjimky obsažené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001, tj. že zpřístupnění dokumentu má konkrétně a skutečně ohrožovat ochranu mezinárodních vztahů a že riziko ohrožení tohoto zájmu musí být přiměřeně předvídatelné a nesmí být ryze hypotetické.

5.

Pátý, podpůrně uplatněný žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, v jejichž důsledku došlo k nesprávnému uplatnění povinnosti poskytnout částečný přístup k dokumentům (čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001).

Žalobkyně konečně tvrdí, že Rada nezkoumala a nepřiznala částečný přístup v rámci nezbytného právního standardu. Rada podle ní nesprávně uplatnila právní kritérium požadující, aby posoudila, zda se uplatněné výjimky (některá z uplatněných výjimek) vztahují na každou část vyžádaného dokumentu.


(1)  Úř. věst. 2001, L 145, a. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.

(2)  Úř. věst. 2006, L 264, s. 13. Poznámka: vyžádaný dokument se týká rozhodovacího procesu v případě navrhované změny nařízení č. 1367/2006.