Žaloba podaná dne 9. června 2021 – TB v. ENISA

(Věc T-322/21)

(2021/C 329/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: TB (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil implicitní rozhodnutí výkonného ředitele ENISA neklasifikovat místo vedoucího oddělení pro politiku a místo vedoucího oddělení financí a zakázek pro účely interní mobility (dále jen „implicitní rozhodnutí“);

—

implicitní rozhodnutí plyne z:

—

administrativního sdělení 2020-11, které obsahuje závěry dialogů o interní mobilitě ze dne 1. září 2020, zveřejněného dne 3. září 2020 (dále jen „závěry“), podle něhož byla klasifikována jako pracovní místa pro účely interní mobility tři místa vedoucích oddělení, a to oddělení pro zabezpečenou infrastrukturu a služby (COD1), oddělení pro bezpečnost údajů a standardizaci (COD2) a oddělení provozní bezpečnosti (COD3),

—	rozhodnutí ze dne 5. srpna 2020 zveřejněných na webových stránkách ENISA, která se týkala dvou volných pracovních míst, která měla být obsazena prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na místa vedoucího kanceláře výkonného ředitele a vedoucího oddělení podpůrných služeb pro podniky;

—	v případě potřeby zrušil závěry a rozhodnutí ze dne 5. srpna 2020;

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí žalované ze dne 3. března 2021, kterým byla zamítnuta stížnost podaná žalobcem proti implicitnímu rozhodnutí, závěrům a rozhodnutím ze dne 5. srpna 2020;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z nedostatku jednoznačnosti a transparentnosti, z porušení zásady právní jistoty, ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení zásady 6 obsažené v rozhodnutí správní rady 2020/5.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení přílohy 1 administrativního sdělení.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení 7. a 8. zásady obsažené v rozhodnutí správní rady 2020/5, z porušení zásady řádné správy a článku 41 Listiny základních práv EU a z porušení povinnosti postupovat s řádnou péčí.