Žaloba podaná dne 25. května 2021 – Cathay Pacific Airways v. Komise

(Věc T-291/21)

(2021/C 289/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cathay Pacific Airways Ltd (Hongkong, Čína) (zástupci: M. Rees a E. Estellon, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

uložil Evropské unii (zastoupené Evropskou komisí) podle článků 268 a 340 SFEU povinnost uhradit:

—

finanční odškodnění odpovídající úrokům z prodlení z částky 57 120 000 eur vypočteným na základě úrokové sazby uplatňované ECB na její refinanční operace ke dni 1. listopadu 2010 (tj. 1,0 procentního bodu), navýšené o 3,5 procentních bodů, za období od 10. února 2011 do 4. února 2016, tedy částku 14 211 026,51 eura, nebo na základě úrokové sazby, kterou Tribunál vyhodnotí jako přiměřenou, a

—

složený úrok z úroků z prodlení za období od 5. února 2016 (nebo ode dne, který bude Tribunál považovat za vhodný) do dne, kdy Evropská komise skutečně uhradí částku požadovanou v předchozím pododstavci, vypočtený na základě úrokové sazby uplatňované ECB na její refinanční operace, navýšené o 3,5 procentních bodů, nebo na základě úrokové sazby, kterou Tribunál vyhodnotí jako přiměřenou,

—	zrušil napadené rozhodnutí podle článku 263 SFEU,

—	uložil Evropské komisi náhradu všech nákladů tohoto řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu návrhu na náhradu škody žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod. Tvrdí, že jí Evropská unie musí na základě článků 266, 268 a 340 SFEU uhradit náhradu škody založenou na mimosmluvní odpovědnosti, která odpovídá výši úroků z prodlení za referenční období.

Na podporu návrhu na zrušení uplatňuje žalobkyně čtyři žalobní důvody:

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Tribunál by měl napadené rozhodnutí zrušit proto, že základ, o který se opíralo zamítnutí předmětného návrhu jako promlčeného, vychází z nesprávného právního posouzení.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí odporuje nařízení Komise č. 2342/2002 (1) vykládanému v souladu s článkem 266 SFEU.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí odporuje nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012 (2), vykládanému v souladu s článkem 266 SFEU.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Tribunál by měl napadené rozhodnutí (3) zrušit proto, že je nedostatečně odůvodněné.

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. 2012, L 362, s. 1).

(3) Č. Ares(2021)2113498 ze dne 25. března 2021.