Věc T‑761/21

Fabien Courtois a další

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 17. července 2024

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se nákupu očkovacích látek Komisí v souvislosti s pandemií covidu-19 – Částečné odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany osobních údajů – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby – Povinnost uvést odůvodnění – Existence předvídatelného, a nikoliv ryze hypotetického rizika poškození dovolávaného zájmu – Zásada proporcionality“

Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Nedodržení předepsaných lhůt na odpověď na potvrzující žádost o přístup dotčeným orgánem – Implicitní zamítavé rozhodnutí – Zrušení přijetím explicitního zamítavého rozhodnutí – Možnost podat žalobu proti implicitnímu rozhodnutí – Neexistence – Návrh na zrušení téhož explicitního rozhodnutí v obou jeho jazykových verzích – Neexistence vlivu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, články 7 a 8)

(viz body 30, 31, 32)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Oblast působnosti – Žádost o přístup týkající se podepsaných smluv o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 – Přípravné dokumenty – Vyloučení

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)

(viz body 40, 41, 44)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce – Plná použitelnost ustanovení nařízení 2018/1725 – Povinnost žadatele prokázat nezbytnost předání dotčených osobních údajů – Žádost o přístup k prohlášením o neexistenci střetu zájmů členů společného vyjednávacího týmu pro smlouvy o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 odůvodněná nezbytností ověřit jejich nestrannost – Povinnost dotyčného orgánu zvážit zájmy dotčené zpřístupněním těchto údajů

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b), a 2018/1725, čl. 3 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 písm. b)]

(viz body 56, 60, 61, 69, 73, 75–79, 81, 82, 84–86)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Pojem – Rozsah – Uplatnění na smlouvy o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 uzavřené mezi Komisí a soukromými farmaceutickými společnostmi – Zahrnutí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz body 99, 100, 103, 105–107)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Odepření přístupu – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz body 97, 101, 115–117, 119, 121–123, 127, 128, 146, 147, 151–153, 163, 164, 168, 169, 171, 172, 178, 186, 193)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Rozsah – Zájem vyhnout se žalobám na náhradu škody – Vyloučení

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz bod 162)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Rozsah – Nezpřístupnění ujednání o náhradě škody ve smlouvách o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 – Nepřípustnost

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz body 159–173)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Rozsah – Možné poškození dobré pověsti podniku – Zahrnutí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz bod 170)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Oblast působnosti – Informace o seznamu partnerů výrobní sítě a o subdodavatelích – Zahrnutí

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 první odrážka)

(viz body 179–183, 185)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Odkaz na zásadu transparentnosti – Nutnost uplatnit konkrétní tvrzení týkající se daného případu

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2)

(viz body 195–198, 201–203, 211, 212)
Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana obchodních zájmů – Oblast působnosti – Dokumenty týkající se smluv o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 – Převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Neexistence – Uplatnění časově omezené výjimky

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 a 7)

(viz bod 213)

Shrnutí

Tribunál tímto rozsudkem částečně vyhověl žalobě na neplatnost podané několika fyzickými osobami proti rozhodnutí Evropské komise, kterým se přiznává jen částečný přístup k předběžným kupním smlouvám a ke smlouvám o nákupu očkovacích látek proti covidu-19, jakož i k dalším dokumentům týkajícím se nákupu uvedených očkovacích látek ( 1 ).

V roce 2021 požádali dva advokáti, zastupující mimo jiné žalobce, o přístup ( 2 ) k některým dokumentům týkajícím se nákupu očkovacích látek proti covidu-19 Komisí jménem členských států, včetně smluv podepsaných Komisí, totožnosti zástupců Unie pro vyjednávání smluv a prohlášení o neexistenci střetu zájmů těchto zástupců (dále jen „původní žádost“). Komise identifikovala 46 dokumentů odpovídajících žádosti. Poskytla částečný přístup ke čtyřem předběžným kupním smlouvám a ke třem smlouvám o nákupu očkovacích látek a uvedla, že redigované verze těchto dokumentů byly uveřejněny na internetových stránkách Komise, přičemž některé části byly skryty na základě výjimek týkajících se ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce, ochrany obchodních zájmů podniků a ochrany rozhodovacího procesu orgánů ( 3 ). Částečný přístup poskytla k prohlášením o neexistenci střetu zájmů, z nichž bylo žalobcům zasláno pouze jedno vyhotovení, neboť tyto dokumenty se lišily pouze co do jména podepisující osoby, podpisu a data podpisu. Naproti tomu odepřela přístup k 17 dokumentům, které označila za „návrhy memoranda o porozumění“.

V návaznosti na potvrzující žádost o zpřístupnění dokumentů, k nimž byl přístup odepřen částečně nebo v plném rozsahu, uvedla Komise v explicitním rozhodnutí oznámeném žalobcům nejprve v angličtině a poté ve francouzštině, že po novém přezkumu odpovědi na původní žádost byl seznam dokumentů odpovídajících žádosti o přístup k dokumentům změněn tak, že počet identifikovaných dokumentů je nově 66. Sedmnáct „návrhů memoranda o porozumění“ bylo ze seznamu vyňato, neboť byly do něj podle Komise zahrnuty omylem. Komise poskytla širší přístup ke čtyřem předběžným kupním smlouvám a ke třem kupním smlouvám, k nímž byl částečný přístup poskytnut již dříve, a částečný přístup k novým předběžným kupním smlouvám a kupním smlouvám (dále jen společně „dotčené smlouvy“). Částečný přístup nově poskytla i k dalším dokumentům, například ke korespondenci mezi Komisí a členskými státy. K odůvodnění jen částečného přístupu se Komise dovolávala výjimky týkající se ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce a výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů dotčených podniků ( 4 ).

Závěry Tribunálu

Tribunál se nejprve zabýval návrhem žalobců na zrušení francouzského znění explicitního rozhodnutí. Dospěl k závěru, že existuje jen jedno explicitní rozhodnutí, a sice napadené rozhodnutí, přijaté ve dvou jazykových verzích.

V první řadě Tribunál zamítl žalobní důvod vycházející z neúplnosti seznamu dokumentů identifikovaných jako dokumenty odpovídající žádosti o přístup k dokumentům vyplývající z toho, že Komise z něj vyňala 17 „návrhů memoranda o porozumění“. Konstatoval, že žalobci požádali o přístup pouze ke „smlouvám podepsaným“ Komisí. Jejich žádost nelze chápat tak, že se vztahuje rovněž na přípravné dokumenty pro podpis uvedených smluv, které představují pouhé návrhy nebo prozatímní dokumenty směřující k vypracování smluvních ujednání, jež budou dohodnuta později. Komise tedy byla oprávněna vyjmout je ze seznamu.

Ve druhé řadě Tribunál při rozhodování o první části druhého žalobního důvodu, vycházející z nepoužitelnosti výjimky týkající se ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce na prohlášení o neexistenci střetu zájmů, zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž Komise odepřela širší přístup k uvedeným prohlášením podepsaným členy společného vyjednávacího týmu pro nákup očkovacích látek.

Tribunál měl za to, že žalobci dostačujícím způsobem poukázali na konkrétní účel ve veřejném zájmu, který sledují, jakož i na nezbytnost předání dotčených osobních údajů. Žalobci totiž mohli ověřit, zda členové společného vyjednávacího týmu nebyli ve střetu zájmů, pouze tehdy, jestliže znali jejich příjmení, jména a profesní či institucionální zařazení. Podotkl také, že Komise měla správně za to, že existuje nebezpečí zásahu do soukromí subjektů údajů. Bylo tedy její povinností zvážit dotčené zájmy. Komise ovšem dostatečně nezohlednila jednotlivé okolnosti tak, aby dotčené zájmy zvážila správně.

Ve třetí řadě Tribunál částečně vyhověl druhé části druhého žalobního důvodu, ve které je Komisi vytýkán způsob, kterým za účelem odstranění některých informací z dotčených smluv uplatnila výjimku týkající se ochrany obchodních zájmů.

Odmítl argumentaci žalobců, podle které tato výjimka nemohla být uplatněna z důvodu kontextu, v němž byly dotčené smlouvy uzavřeny. Konstatoval, že všechny farmaceutické společnosti, se kterými byly uvedené smlouvy uzavřeny, jsou soukromé společnosti vykonávající obchodní činnosti, v jejichž rámci podléhají hospodářské soutěži na vnitřním trhu a na mezinárodních trzích. Tento kontext je vede k tomu, že musí chránit své zájmy na uvedených trzích. Pouhá okolnost, že se prostřednictvím záloh nebo předběžných plateb pocházejících z veřejných prostředků podílely na plnění úkolů veřejného zájmu, a sice na vývoji očkovacích látek proti covidu-19, tak neumožňuje sama o sobě dospět k závěru, že jejich obchodní zájmy nemohou být chráněny.

U částečného odepření přístupu k ujednáním o vlastnostech očkovacích látek a kontrole kvality, jakož i o smluvní odpovědnosti, a u odepření přístupu k seznamu partnerů výrobní sítě a subdodavatelů dotčených podniků dospěl Tribunál k závěru, že vysvětlení Komise obsažená v napadeném rozhodnutí, která se týkají existence přiměřeně předvídatelného, a nikoliv hypotetického rizika porušení ochrany obchodních zájmů dotčených podniků v souvislosti s plným zpřístupněním těchto informací, jsou opodstatněná.

Tribunál naproti tomu neschválil stanovisko Komise k odepření širšího přístupu k ujednáním o náhradě škody. V tomto rámci poznamenal, že mechanismus odškodnění dotčených podniků ze strany členských států stanovený v dotčených smlouvách se nijak nedotýká režimu právní odpovědnosti těchto podniků na základě směrnice 85/374 ( 5 ). Podle této směrnice je totiž výrobce odpovědný za škodu způsobenou vadou jeho výrobku a jeho odpovědnost nemůže být ve vztahu k poškozené osobě omezena nebo vyloučena opatřením omezujícím jeho odpovědnost nebo vyjímajícím jej z odpovědnosti. Tribunál také podotkl, že informace o mechanismu odškodnění byla veřejně dostupná již v době podání původní žádosti i v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí ( 6 ).

Tribunál konstatoval, že i když všechny dotčené smlouvy obsahují ujednání o náhradě škody, podrobný obsah uvedených ujednání není totožný.

Tribunál zároveň ovšem konstatoval, že ani jeden ze tří důvodů uplatněných Komisí za účelem odepření širšího přístupu k uvedeným ujednáním neprokazuje existenci předvídatelného, a nikoliv čistě hypotetického rizika pro obchodní zájmy dotčených podniků.

Zaprvé k důvodu, podle kterého by přesná znalost míry odpovědnosti dotyčného podniku umožnila podávání četných žalob na náhradu škody proti němu, uvedl Tribunál, že právo třetích osob případně poškozených vadnou očkovací látkou podat žalobu na náhradu škody vychází z vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 85/374. Toto právo je tedy nezávislé na existenci a obsahu ujednání o náhradě škody. Kromě toho zájem dotčených podniků na tom, aby se vyhnuly takovým žalobám na náhradu škody a nákladům s nimi spojeným, nelze považovat za obchodní zájem a každopádně nepředstavuje zájem hodný ochrany podle nařízení č. 1049/2001. Napadené rozhodnutí mimoto neobsahuje žádnou skutečnost umožňující dospět k závěru, že by širší zpřístupnění uvedených ujednání mohlo vést k podávání takových žalob.

Zadruhé k důvodu, podle kterého by úplné zpřístupnění nevyhnutelně odhalilo konkurentům dotčeného podniku „slabá místa“ v krytí jeho odpovědnosti, což by jim poskytlo konkurenční výhodu, které by mohli využít například v reklamních sděleních, připomněl Tribunál, že důvod, proč byla tato ujednání začleněna do dotčených smluv, totiž kompenzace rizik spojených se zkrácením lhůty pro vývoj očkovacích látek, byl veřejně dostupný před přijetím napadeného rozhodnutí. Ujednáním o náhradě škody navíc disponovaly všechny dotčené podniky.

Zatřetí Tribunál se stejným odůvodněním odmítl důvod, podle kterého by úplné zpřístupnění mělo dopad na dobrou pověst dotčených podniků.

V neposlední řadě zamítl Tribunál žalobní důvod, kterým žalobci vytýkají Komisi, že nezohlednila převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění požadovaných informací. Zdůraznil přitom, že obecné úvahy ohledně transparentnosti a řádné správy věcí veřejných nemohou prokázat, že by zájem na transparentnosti vykazoval jakoukoli zvláštní naléhavost, která by mohla převážit nad důvody opravňujícími odepření přístupu ke skrytým částem dotčených smluv. Připomenul také, že dotčené smlouvy spadají do správní, a nikoliv legislativní činnosti.

( 1 ) – Rozhodnutí Evropské komise C(2022) 1359 final ze dne 28. února 2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

( 2 ) – Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03 s. 331).

( 3 ) – Výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), v čl. 4 odst. 2 první odrážce a v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001.

( 4 ) – Výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) a v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení č. 1049/2001.

( 5 ) – Podle článků 1 a 12 směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. 1985, L 210, s. 29; Zvl. vyd. 15/01, s. 257).

( 6 ) – Viz zejména čl. 6 třetí pododstavec dohody ze dne 16. června 2020 o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 uzavřené mezi Komisí a členskými státy, jakož i sdělení Komise ze dne 17. června 2020 nazvané „Strategie EU pro očkovací látky proti COVID-19“ [COM(2020) 245 final].