Věc T‑296/21

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)

Rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 14. prosince 2022

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Smlouva na dobu určitou – Neobnovení – Postup obnovení smlouvy – Zohlednění hodnotících zpráv – Nedokončená hodnotící zpráva – Odpovědnost – Majetková újma – Ztráta příležitosti – Nemajetková újma – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Vykonatelnost rozsudku Tribunálu

Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Hodnocení – Vnitřní směrnice o hodnotícím řízení – Právní účinky

(Služební řád úředníků, článek 43; pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 15 odst. 2 a článek 54)

(viz body 36–39)
Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vypracování – Systém zavedený Komisí – Zpochybnění u revizního hodnotitele – Neposkytnutí odpovědi – Důsledek – Nedokončená zpráva

(Služební řád úředníků, článek 43; pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 15 odst. 2 a článek 54)

(viz body 40–42, 45, 47)
Úředníci – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vypracování – Povinnost administrativy – Porušení – Odůvodnění vycházející z vnitřní organizace – Nepřípustnost

(Služební řád úředníků, článek 43)

(viz bod 44)
Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijetí – Neobnovení smlouvy na dobu určitou – Přijetí vnitřních směrnic upravujících postup pro rozhodnutí v oblasti obnovování smluv – Systém zavedený Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) – Zohlednění nedokončené hodnotící zprávy – Důsledky – Zrušení rozhodnutí o neobnovení smlouvy – Podmínky

(Služební řád úředníků, článek 43; pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 8, čl. 15 odst. 2 a článek 54)

(viz body 51–62, 64–67)
Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Újma – Ztráta odměny v důsledku neobnovení smlouvy na dobu určitou – Neexistence práva na obnovení smlouvy – Neexistence přesného a konkrétního ujištění ze strany administrativy, pokud jde o obnovení smlouvy – Zamítnutí

(Článek 266 a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)

(viz bod 82)
Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Újma – Majetková újma spojená se ztrátou příležitosti dosáhnout obnovení smlouvy – Hodnocení – Kritéria – Skutečná a konečná povaha ztráty

(Článek 266 a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)

(viz body 83–98)
Žaloby úředníků – Žaloba na náhradu újmy – Zrušení napadeného aktu, které nezajišťuje přiměřenou náhradu nemajetkové újmy – Nemajetková újma způsobená rozhodnutím o neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance a okolnostmi provázejícími jeho přijetí – Dočasný zaměstnanec, který čerpá po přijetí tohoto rozhodnutí pracovní volno z důvodu nemoci

(Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

(viz body 108–113)
Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření ke splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku – Rozsudek zrušující rozhodnutí o neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance – Návrh žalobce na náhradu újmy, pokud jde o možnost nabývání nároků na důchod – Předčasnost návrhu

(Článek 266 SFEU)

(viz bod 114)

Shrnutí

Žalobkyně, SU, byla v lednu roku 2015 přijata do zaměstnání Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) jako dočasná zaměstnankyně na základě smlouvy uzavřené na dobu tří let, která byla následně obnovena na stejnou dobu.

V rámci hodnocení za rok 2019 hodnotitel žalobkyně uvedl, že její výkonnost nebyla dostačující a že se její výsledky v roce 2020 musí zlepšit, aby zůstaly celkově uspokojující. Výkonný ředitel EIOPA, který byl rovněž revizním hodnotitelem, nereagoval na odmítnutí akceptace hodnotící zprávy ze strany žalobkyně a na její připomínky, takže v této zprávě nezaujal k těmto připomínkám stanovisko.

V červenci roku 2020 v návaznosti na zprávu týkající se obnovení smlouvy žalobkyně, ve které vedoucí odboru nedoporučil druhé obnovení její smlouvy, rozhodl výkonný ředitel EIOPA o neobnovení smlouvy žalobkyně (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Tribunál, kterému byla věc žalobkyní předložena, zrušil napadené rozhodnutí a upřesnil dopady nedokončení hodnotící zprávy na legalitu rozhodnutí o neobnovení smlouvy. V části týkající se návrhových žádání znějících na náhradu újmy uvádí tento rozsudek podmínky náhrady za ztrátu příležitosti, a zejména ztrátu příležitosti získat obnovení smlouvy. Upřesňuje podmínky týkající se skutečné a konečné povahy ztráty příležitosti a vysvětluje vztah mezi pravomocí soudního přezkumu ze strany Tribunálu v plné jurisdikci a povinností administrativy přijmout opatření ke splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku.

Závěry Tribunálu

V rámci návrhových žádání znějících na zrušení Tribunál nejprve zkoumá právní status hodnotící zprávy žalobkyně za rok 2019.

V této souvislosti uvádí, že z právních předpisů použitelných na EIOPA ( 1 ) jasně vyplývá, že pokud pracovník odmítne hodnotící zprávu, stává se tato zpráva konečnou až po rozhodnutí revizního hodnotitele. Má-li totiž revizní hodnotitel plnou kontrolní pravomoc týkající se opodstatněnosti hodnocení obsažených v hodnotící zprávě a protiprávně se zdrží výkonu své kontroly, hodnotící zpráva odmítnutá pracovníkem se nestává konečnou.

Administrativa však nemůže namítat svou vnitřní organizaci, aby odůvodnila nesplnění své prvořadé povinnosti dbát na pravidelné vypracování hodnotících zpráv ve lhůtách a na jejich pravidelné vyhotovení. Nečinnost revizního hodnotitele v projednávané věci v důsledku vnitřního organizačního pochybení nemůže být proto považována za implicitní potvrzení uvedené zprávy, které by vedlo k tomu, že by se stala konečnou a začala by běžet lhůta pro podání stížnosti proti této zprávě.

Následně se Tribunál zabývá důsledky nedokončení hodnotící zprávy za rok 2019 a konstatuje, že z vnitřní směrnice EIOPA ohledně obnovování smluv vyplývá, že pokud je rozhodnutí o obnovení smlouvy přijato na základě kritéria týkajícího se výkonů pracovníka, musí být hodnotící zprávy dotčené osoby zohledněny jak ve stadiu doporučení vedoucího odboru, tak ve fázi přijetí rozhodnutí.

Skutečnost, že připomínky žalobkyně k její hodnotící zprávě za rok 2019 nebyly v projednávané věci zohledněny a tato zpráva se nestala konečnou, mohla mít rozhodující vliv na postup obnovení smlouvy. Rozhodnutí o neobnovení její smlouvy musí být proto zrušeno.

V rámci návrhových žádání na náhradu újmy Tribunál zamítl první složku majetkové újmy spočívající ve ztrátě odměny v důsledku neobnovení pracovní smlouvy. Uvádí, že dotčená procesní vada neznamená, že žalobkyně bude automaticky opětovně přijata, ale pouze to, že neúplná hodnotící zpráva bude dokončena a žádost o obnovení smlouvy bude znovu posouzena.

Kromě toho je ztráta odměny inherentní jakémukoliv ukončení smlouvy na dobu určitou, přičemž obnovení takové smlouvy není právem, ale pouhou možností. Vzhledem k neexistenci jakéhokoliv přesného a konkrétního ujištění ze strany EIOPA, pokud jde o obnovení smlouvy žalobkyně, nemůže posledně uvedená očekávat, že bude nadále pobírat odměnu po skončení své smlouvy na dobu určitou. Z tohoto důvodu nelze rovněž tvrdit, že by zrušení napadeného rozhodnutí mělo za následek přijetí nového rozhodnutí se zpětnou účinností, kterým by EIOPA obnovil smlouvu žalobkyně.

Pokud jde o druhou složku majetkové újmy spočívající ve ztrátě příležitosti na obnovení smlouvy, Tribunál uvádí, že k tomu, aby mohla být tato ztráta zjištěna a vedla k náhradě újmy, musí být skutečná a konečná.

Za účelem určení skutečné povahy ztráty příležitosti je třeba vycházet z data, ke kterému bylo přijato rozhodnutí o neobnovení smlouvy, a je nutné právně dostačujícím způsobem prokázat, že žalobkyně byla připravena nikoli nutně o obnovení své smlouvy, a nikdy nebude moci prokázat, že by k němu došlo, ale o vážnou příležitost, že její smlouva bude obnovena, s tím důsledkem, že dotčené osobě vznikla majetková újma spočívající ve ztrátě příjmů. Existence vážné příležitosti nezávisí na stupni pravděpodobnosti, že se tato příležitost uskuteční; tento aspekt se bere v úvahu, až když je její existence uznána, za účelem stanovení rozsahu utrpěné majetkové újmy a její náhrady.

Tribunál konstatuje, že v případě absence protiprávnosti související s použitím nedokončené hodnotící zprávy, kterou je stiženo v projednávané věci rozhodnutí o neobnovení smlouvy, nebylo možné vyloučit, že by smlouva žalobkyně byla obnovena.

Konečná povaha ztráty příležitosti se pak posuzuje k okamžiku, kdy unijní soud rozhoduje s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, včetně skutečností, které nastaly po přijetí protiprávního aktu, jenž způsobil újmu.

V tomto ohledu je orgán, instituce nebo jiný subjekt, jehož akt byl prohlášen za neplatný, povinen přijmout opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku a odstranit tak účinky zjištěných protiprávností. Byl-li zrušený akt již vykonán, odstranění jeho účinků v zásadě vyžaduje, aby byl obnoven právní stav, v jakém se žalobce nacházel před jeho přijetím. Tato povinnost však nutně nevylučuje, aby ztráta příležitosti žalobce, jenž dosáhl zrušení rozhodnutí, které se jej týká, byla konečná.

Konečnou povahu ztráty příležitosti lze totiž konstatovat v případě, kdy s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci, i když administrativa ještě může přijmout opatření umožňující napravit způsobenou protiprávnost, jsou tato opatření zbavena užitečného účinku pro žalobce tím, že by mu nepřinesla stejnou příležitost, o jakou jej tato protiprávnost zbavila.

O takový případ se jedná v projednávané věci. Zrušení rozhodnutí o neobnovení smlouvy totiž samo o sobě neznamená opětovné přijetí žalobkyně k EIOPA ke dni nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí. Na rozdíl od rozhodnutí o vyloučení úředníka nebo zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou nepřerušilo rozhodnutí o neobnovení pracovní smlouvy pracovní poměr, který by bez tohoto zásahu pokračoval. Administrativa tedy může dospět k závěru, že nové rozhodnutí, které jí přísluší přijmout v návaznosti na tento rozsudek, bude vyvolávat účinky pouze do budoucna. Dále i za předpokladu, že by EIOPA v návaznosti na zrušení rozhodnutí o neobnovení smlouvy Tribunálem přijal nové rozhodnutí, kterým se prodlužuje platnost smlouvy žalobkyně od uplynutí doby platnosti její předchozí smlouvy, toto rozhodnutí by pro žalobkyni nemělo užitečný účinek na období od uplynutí její předchozí smlouvy do přijetí nového rozhodnutí. Žalobkyně totiž není oprávněna požadovat za toto období vyplácení své odměny a může vykonávat funkce v rámci EIOPA až od okamžiku, kdy bude do této agentury znovu přijata.

Za účelem zaručení užitečného účinku zrušení napadeného rozhodnutí Tribunál sám určil při využití své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci výši náhrady újmy způsobené ztrátou příležitosti.

( 1 ) – Článek 43 první pododstavec služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“); čl. 15 odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie; čl. 7 odst. 1 a 4 rozhodnutí Komise C(2013) 8985 ze dne 16. prosince 2013 o obecných prováděcích ustanoveních k článku 43 služebního řádu a o prováděcích pravidlech k čl. 44 prvnímu pododstavci služebního řádu, které se obdobně použije na EIOPA (EIOPA-MB-14/018).