1

Svou žalobou založenou na článku 270 SFEU se žalobce, QM, domáhá zrušení rozhodnutí Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) ze dne 27. května 2020 o neobnovení jeho pracovní smlouvy na dobu neurčitou (dále jen „napadené rozhodnutí“), a v případě potřeby zrušení rozhodnutí ze dne 18. prosince 2020, kterým byla zamítnuta jeho stížnost (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí stížnosti“).

10

Dne 7. ledna 2020 byl v souladu s pravidly platnými v Europolu zahájen postup za účelem obnovení žalobcovy smlouvy formou smlouvy na dobu neurčitou.

[omissis]

18

Dne 5. května 2020 výkonná ředitelka jakožto orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv (dále jen „oprávněný orgán“) informovala žalobce o svém úmyslu jeho smlouvu takovou smlouvou neobnovit, když upřesnila, že k tomu, aby budoucí vedoucí odboru [důvěrné] reflektoval strategii Europolu nazvanou „Europol Strategy 2020 +“ (dále jen „strategie Europolu 2020+“) a odpovědnost Europolu v rámci programu „EU Interoperability Agenda“, by měl být nadán dalšími dovednostmi a schopnostmi, jež však žalobce postrádá (dále jen „informativní dopis ze dne 5. května 2020“).

19

Dne 12. května 2020 vložil žalobce do oddílu 6 formuláře pro obnovování smlouvy své komentáře k záměru výkonné ředitelky neobnovit jeho pracovní smlouvu.

20

Dne 27. května 2020 přijal oprávněný orgán napadené rozhodnutí. Dopisem ze dne 2. června 2020 bylo toto rozhodnutí oznámeno žalobci.

21

V napadeném rozhodnutí oprávněný orgán upřesnil, že „po analýze strategie Europolu 2020+ a ‚programové dokumentace‘ Europolu, včetně jemu přiznané odpovědnosti v rámci programu interoperability Unie, která je postupně zaváděna, byla zjištěna operativní potřeba vedoucího odboru [důvěrné] s vyšší odborností, než kterou vykazuje profil stávajícího pracovního místa [žalobce]“.

[omissis]

25

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

26

Europol navrhuje, aby Tribunál:

41

Na podporu své žaloby na neplatnost žalobce uplatňuje pět žalobních důvodů, z nichž první vychází z pochybení, kterých se oprávněný orgán dopustil při uplatňování kritérií hodnocení uchazeče o obnovení smlouvy na dobu neurčitou, a z absence rozhodnutí o reorganizaci a definování nových nároků na funkci, druhý vychází z porušení práva být vyslechnut, třetí z předpojatosti ohledně jeho způsobilosti vyhovět budoucím potřebám funkce, z absence přezkumu jeho schopností a z porušení povinnosti řádné správy a jeho legitimního práva na své hodnocení, čtvrtý ze zjevně nesprávného posouzení jeho profilu a schopností a pátý ze zneužití práva a porušení povinnosti jednat s náležitou péčí.

[omissis]

72

Podle žalobce se výraz „předvídatelný budoucí vývoj“ uvedený v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí ze dne 28. března 2019 vztahuje k trvalé potřebě pracovního místa nebo funkce, a tedy výlučně k prvnímu kritériu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom vyplývá, že rozhodnutí je založeno pouze na druhém kritériu uvedeného ustanovení, a sice na schopnostech a dovednostech zaměstnance, které na předvídatelný budoucí vývoj neodkazují.

73

Žalobce tak tvrdí, že napadené rozhodnutí tím, že od něj s ohledem na předvídatelný budoucí vývoj vyžaduje prokázání nových schopností, ve skutečnosti vychází z restrukturalizace funkce, kterou zastával a jež nebyla předmětem žádného rozhodnutí o reorganizaci, třebaže nové potřeby spojené s touto funkcí nebyly v okamžiku rozhodnutí o neobnovení jeho smlouvy ještě definovány.

74

V tomto ohledu žalobce zaprvé s odkazem na rozsudek ze dne 16. prosince 2020, VP v. Cedefop (T‑187/18, nezveřejněný, EU:T:2020:613), tvrdí, že se Europol mohl při posuzování svého zájmu na prodloužení smlouvy jednoho ze svých zaměstnanců odvolávat na budoucí reorganizace pouze v případě, že tyto byly předvídatelné. Výkonná ředitelka se tak tím, že se rozhodla neobnovit smlouvu žalobce na dobu neurčitou z důvodu, že k plnění úkolů budoucího vedoucího odboru [důvěrné] byly vyžadovány další schopnosti, ačkoli ještě nebyl změněn popis úkolů souvisejících s tímto pracovním místem, dopustila pochybení.

75

Zadruhé žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí schopnosti, které budou v budoucnu pro místo vedoucího odboru [důvěrné] nezbytné, neupřesňuje. Mimo to podle něj žádný Europolem zmíněný dokument nové dovednosti, které by měl budoucí vedoucí odboru [důvěrné] mít, neurčuje.

76

Domnívá se tak, že jeho schopnosti a dovednosti měly být zkoumány za účelem ověření, zda odpovídá profilu pracovního místa, tak jak mělo být napříště pojato. Europol měl totiž posoudit schopnosti a dovednosti žalobce na základě určitého postupu nebo testu, a nikoli na základě výkonů plynoucích ze současného profilu pracovního místa.

77

Žalobce kromě toho tvrdí, že prokázal, že nyní požadované schopnosti a dovednosti má nebo alespoň že během celé své kariéry prokazoval, že je dokonale schopen přizpůsobit svůj profil na základě svých schopností, a naopak.

78

Žalobce rovněž tvrdí, že oznámení o volném pracovním místě zveřejněné dne [důvěrné] obsahovalo popis pracovního místa obdobného tomu, které zastával. V tomto ohledu tvrdí, že v době, kdy byl na něm zaměstnán, se popis pracovního místa nikdy nezměnil navzdory změnám jeho úkolů.

79

Zatřetí žalobce nesouhlasí s tím, že místo vedoucího odboru [důvěrné] bylo zařazeno mezi tzv. „vyhrazená“ pracovní místa. Tvrdí, že tato změna vůči němu nemůže být platně namítána, neboť úprava typu pracovního místa v době, po kterou je na něm zaměstnán, nemůže zaměstnance, který dotčené pracovní místo zastává, poškozovat. Tato změna, která s sebou nese povinnost rotace dočasných zaměstnanců, měla přitom za následek, že žalobci zabránila, aby se z důvodu tříletého karenčního období o místo ucházel.

80

Začtvrté se žalobce dovolává nerovného zacházení a porušení článku 27 služebního řádu. Tvrdí, že osoba přijatá [důvěrné] na pozici vedoucího odboru [důvěrné] neměla ve srovnání s ním žádné další dovednosti a že její profil je obdobný jeho. Jediným rozdílem mezi ní a žalobcem je státní příslušnost. Žalobce dodává, že výběr zaměstnance [důvěrné] na místo vedoucího odboru [důvěrné], v němž jsou dva vedoucí oddělení rovněž [důvěrné], narušuje rovnováhu státních příslušností úředníků a zaměstnanců a zásadu zakotvenou v článku 27 služebního řádu.

81

Europol argumenty žalobce zpochybňuje.

82

V tomto ohledu je třeba úvodem připomenout, že podle ustálené judikatury případné obnovení smlouvy dočasného zaměstnance představuje pouhou možnost ponechanou na úvaze příslušného orgánu, přičemž orgány mají širokou posuzovací pravomoc ve věcech organizace svých útvarů v závislosti na úkolech, které jsou jim svěřeny, a v rámci přidělování zaměstnanců, které mají k dispozici, na jejich plnění, za podmínky že je toto přidělování prováděno v zájmu služby (viz rozsudek ze dne 10. října 2014, EMA v. BU, T‑444/13 P, EU:T:2014:865, bod 28 a citovaná judikatura).

83

Tato judikatura se jeví o to relevantnější, jedná-li se o nahrazení smlouvy na dobu určitou smlouvou na dobu neurčitou, která vytváří stabilnější a časově neomezený vztah mezi orgánem a dotyčným zaměstnancem (rozsudek ze dne 26. ledna 2022, MN v. Europol, T‑586/20, nezveřejněný, EU:T:2022:24, bod 34).

84

Organizace a fungování útvaru je výlučně v pravomoci orgánu a za organizaci útvarů je odpovědný pouze nadřízený orgán. Pouze tomuto orgánu přísluší posoudit potřeby útvaru, a v návaznosti na to k němu přidělit zaměstnance, které má k dispozici (viz rozsudek ze dne 16. prosince 2020, VP v. Cedefop, T‑187/18, nezveřejněný, EU:T:2020:613, bod 104 a citovaná judikatura).

85

Orgány a agentury Unie tak mohou volně vytvářet své administrativní odbory na základě souboru faktorů, jako jsou povaha a rozsah přidělených úkolů a rozpočtové možnosti. Tato svoboda zahrnuje svobodu rušit pracovní místa a upravovat přidělování úkolů v zájmu vyšší efektivity organizace práce nebo plnění rozpočtových požadavků nesoucích s sebou rušení pracovních míst uložené politickými orgány Unie, stejně jako pravomoc přerozdělovat úkoly dříve vykonávané zaměstnanci, jejichž pracovní místo bylo zrušeno, aniž toto zrušení bylo nutně podmíněno tím, že všechny uložené úkoly budou plněny menším počtem osob než před reorganizací (viz rozsudek ze dne 16. prosince 2020, VP v. Cedefop, T‑187/18, nezveřejněný, EU:T:2020:613, bod 105 a citovaná judikatura).

86

Kromě toho na rozdíl od úředníků, kterým služební řád zaručuje stálost zaměstnání, se na dočasné zaměstnance vztahuje jiný režim, jehož základem je pracovní smlouva uzavřená s dotyčným orgánem. Z článku 47 odst. 1 písm. b) pracovního řádu vyplývá, že se doba pracovního poměru mezi orgánem a dočasným zaměstnancem přijatým na dobu určitou řídí právě podmínkami stanovenými v jimi uzavřené smlouvě (rozsudek ze dne 13. prosince 2018, Wahlström v. Frontex, T‑591/16, nezveřejněný, EU:T:2018:938, bod 46).

87

Je však třeba uvést, že pokud administrativa vnitřní směrnicí zavedla zvláštní režim určený zejména k zajištění transparentnosti postupu obnovování smluv, jakož i řádnému uplatňování určitých procesních podmínek, je třeba tento režim považovat za omezení vlastní posuzovací pravomoci samotným orgánem, od něhož se administrativa může odchýlit, aniž by došlo k porušení zásady rovného zacházení, pouze s jasným uvedením důvodů této změny (rozsudek ze dne 26. září 2017, Hanschmann v. Europol, T‑562/16, nezveřejněný, EU:T:2017:664, bod 67).

88

V projednávané věci je třeba v prvé řadě uvést, že rozhodnutí ze dne 28. března 2019, které definuje obecnou politiku Europolu v oblasti obnovování smluv, představuje vnitřní směrnici ve smyslu judikatury uvedené v bodě 87 výše. Účinkem tohoto rozhodnutí je totiž zavedení zvláštního režimu, který podmiňuje obnovování smluv na dobu neurčitou třemi kumulativními podmínkami.

89

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí ze dne 28. března 2019 podléhá obnovení smlouvy na dobu neurčitou třem kritériím, a sice zaprvé trvalé potřebě pracovního místa nebo funkce, a to i s ohledem na předvídatelný budoucí vývoj, zadruhé schopnostem a dovednostem zaměstnance a jejich relevanci pro zastávané pracovní místo nebo funkci a zatřetí trvale vysoké výkonnosti dotyčného zaměstnance.

90

V projednávané věci z napadeného rozhodnutí v podstatě vyplývá, že trvalá potřeba pracovního místa, jakož i trvale vysoká výkonnost žalobce sice nejsou zpochybňovány, avšak jeho schopnosti a dovednosti, jakož i jejich relevance pro zastávané pracovní místo jsou ve světle předvídatelného budoucího vývoje sporné.

91

Europol tak v projednávané věci použil první dvě kritéria, tedy trvalou potřebu pracovního místa a funkce s ohledem na předvídatelný budoucí vývoj a dále schopnosti a dovednosti zaměstnance a jejich relevanci pro zastávanou funkci, a konstatoval nesoulad mezi schopnostmi a dovednostmi žalobce a budoucím předvídatelným vývojem v oblasti [důvěrné].

92

Je třeba zkoumat, zda takové žalobcem zpochybňované použití je, jak v podstatě tvrdí, neodůvodněné a nekonzistentní.

93

Zaprvé je třeba mít za to, že Europol musel v zájmu služby před přijetím rozhodnutí o obnovení smlouvy zodpovědně posoudit předvídatelné budoucí změny a vývoj.

94

V projednávané věci měl Europol s ohledem na řadu strategických programových dokumentů týkajících se jeho činnosti za to, že odbor [důvěrné] musí vykonávat operativní činnosti, a nikoli pouze podpůrné úkoly pro operativní činnosti ostatních odborů, takže vedoucí odboru [důvěrné] musí mít další dovednosti.

95

A dále poté, co posoudil schopnosti a dovednosti žalobce s přihlédnutím k jeho osobnímu spisu a jeho připomínkám předloženým v rámci postupu obnovování smlouvy, měl Europol za to, že neodpovídají budoucímu vývoji v oblasti [důvěrné].

96

Zadruhé, pokud by, jak tvrdí žalobce, kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí ze dne 28. března 2019 měla být uplatňována zcela samostatně, mohlo by takové použití vést k situaci, kdy by Europol musel obnovit smlouvu zaměstnance, i když by jeho dovednosti neodpovídaly rozumně předvídatelným budoucím požadavkům na jím zastávané pracovní místo, což by bylo ve zjevném v rozporu se zájmem služby a cílem postupu stanoveného uvedeným článkem.

97

Ve světle těchto poznámek a s ohledem na širokou posuzovací pravomoc oprávněného orgánu v oblasti obnovování smluv na dobu určitou formou smluv na dobu neurčitou se tak nejeví, že by Europolu bylo možné vytýkat, že se dopustil nesprávného právního posouzení při použití kritérií pro hodnocení uchazeče o obnovení smlouvy.

98

Ve druhé řadě, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, toto není založeno na budoucí reorganizaci agentury, ale na skutečnosti, že schopnosti a dovednosti žalobce neodpovídaly profilu pracovního místa ve světle jeho předvídatelného budoucího vývoje.

99

Pracovní místo vedoucího odboru [důvěrné] bylo v organizační struktuře Europolu ponecháno, ale potřeby tohoto místa odpovídající novým dovednostem byly přeformulovány, takže nyní vyžaduje nové dovednosti, avšak nebylo zrušeno nebo reorganizováno.

100

Rozsudek ze dne 16. prosince 2020, VP v. Cedefop (T‑187/18, nezveřejněný, EU:T:2020:613), kterým bylo rozhodnutí o neobnovení smlouvy zaměstnance zrušeno z důvodu, že uvedené rozhodnutí bylo založeno na budoucí reorganizaci, třebaže v tomto ohledu nebylo přijato žádné konkrétní rozhodnutí, se v projednávané věci nemůže použít.

101

Ve třetí řadě, pokud jde o argument vycházející z toho, že napadené rozhodnutí neupřesňuje schopnosti v budoucnu nezbytné pro místo vedoucího odboru [důvěrné], je třeba připomenout, že v napadeném rozhodnutí oprávněný orgán upřesnil, že [důvěrné] jsou klíčovými dovednostmi a že „schopnost řídit [důvěrné] bude pro vedoucího odboru [důvěrné] prvořadá“.

102

Kromě toho z různých písemností ve spise strategické (jako je strategie Europolu 2020 +) i programové povahy (mj. programové dokumentace Europolu, a zejména té na období 2020–2022, uvádějící i odpovědnost přiznanou Europolu v rámci programu interoperability Unie), na nichž se žalobce jakožto vedoucí odboru [důvěrné] podílel a nemohl s nimi nebýt obeznámen, vyplývá, že diskuse o těchto budoucích potřebách v oblasti [důvěrné] byly zahájeny v roce 2019.

103

V tomto kontextu napadené rozhodnutí, jakož i upřesnění uvedená v informativním dopise ze dne 5. května 2020 a žalobci přístupné dokumenty, jako jsou strategie Europolu 2020+, cestovní mapa Europolu pro interoperabilitu, programový dokument Europolu pro roky 2020–2022, návrh programového dokumentu pro roky 2021–2023, zpráva Europolu určená externím účastníkům, plán Europolu pro interoperabilitu Unie a zprávy Europolu o provádění strategie Europolu 2020+, mu nevyhnutelně umožnily se seznámit se schopnostmi a dovednostmi požadovanými pro místo vedoucího odboru [důvěrné].

104

Pokud jde o tvrzení, že Europol měl posoudit schopnosti a dovednosti žalobce na základě určitého postupu nebo testu, je třeba uvést, že takový test není v rozhodnutí ze dne 28. března 2018, které definuje postup obnovování smluv, uveden. Dovednosti a schopnosti zaměstnance jsou zkoumány výkonným ředitelem na základě výsledků zaměstnance a jeho osobního spisu, obsahujícího mj. jeho životopis a připomínky předložené v rámci postupu obnovování, přičemž oprávněný orgán v projednávaném případě postupoval v souladu s tímto postupem. Provedení žalobcem požadovaného dalšího kroku v podobě testu nebo pohovoru by bylo v rozporu se zněním rozhodnutí ze dne 28. března 2018 a mohlo vést k porušení zásady rovného zacházení.

105

Ve čtvrté řadě, pokud jde o zařazení místa vedoucího odboru [důvěrné] mezi tzv. „vyhrazená“ pracovní místa, stačí konstatovat, že k této změně došlo v projednávaném případě po přijetí napadeného rozhodnutí, a nemůže mít tudíž jakýkoliv dopad na jeho legalitu. Otázka, zda bylo možné uvedenou změnu vůči žalobci namítat, je tedy irelevantní.

106

V páté řadě, co se týče výtky, že osoba nově přijatá na místo vedoucího odboru [důvěrné] nedisponuje dovednostmi, které by žalobce neměl, je třeba uvést, že tato tvrzení vycházejí z jeho osobního vnímání veřejně dostupných informací. Jak přitom tvrdí Europol, tyto informace nemohou v rámci výběrového řízení nahradit spis uchazeče.

107

Pokud jde o tvrzení žalobce, podle kterého jmenování zaměstnance [důvěrné] na místo vedoucího odboru [důvěrné], v němž jsou dva vedoucí oddělení rovněž [důvěrné], porušuje článek 27 služebního řádu, je nutno konstatovat, že uchazeč přijatý na místo vedoucího odboru [důvěrné] je [důvěrné] státní příslušnosti, zatímco dotčení vedoucí oddělení jsou [důvěrné] státní příslušníci.

108

Při absenci jiných důkazů se tedy nejeví, že by Europol tím, že jmenoval vedoucím odboru [důvěrné] zaměstnance [důvěrné] [důvěrné] státní příslušnosti, zatímco dva vedoucí oddělení tohoto oddělení mají [důvěrné] státní příslušnost, porušil článek 27 služebního řádu, který unijním agenturám ukládá mj. přijímat své zaměstnance na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Unie a který jim zakazuje vyhrazovat pracovní místa státním příslušníkům určitého členského státu.

109

Ze všeho výše uvedeného plyne, že první žalobní důvod musí být zamítnut.

110

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobce tvrdí, že jeho odborná praxe, dovednosti a schopnost přizpůsobit se potřebám prokazují, že má vlastnosti požadované pro místo vedoucího odboru [důvěrné], a že se tedy výkonná ředitelka dopustila zjevně nesprávného posouzení jeho schopností plnit svěřené úkoly s ohledem na předvídatelný budoucí vývoj pracovního místa vedoucího odboru [důvěrné].

111

Mimoto žalobce připomíná, že nevěděl o nových organizačních potřebách, jelikož požadované dovednosti nebyly součástí požadavků nebo popisu volného pracovního místa.

112

V každém případě, pokud jde o způsob hodnocení jeho schopností, nebylo s žalobcem podle jeho názoru zacházeno stejně jako s ostatními uchazeči o místo vedoucího odboru [důvěrné].

113

Europol argumentaci žalobce zpochybňuje.

114

Úvodem je třeba uvést, že i když má, jak vyplývá z bodů 82 a 83 výše, administrativa při obnovování smlouvy na dobu určitou formou smlouvy na dobu neurčitou širokou posuzovací pravomoc, Tribunál, k němuž byla podána žaloba na neplatnost aktu přijatého v rámci výkonu takové pravomoci, přesto vykonává přezkum legality tohoto aktu, který se projevuje v různých ohledech. Co se týče návrhu na zrušení rozhodnutí o neprodloužení pracovní smlouvy dočasného zaměstnance, které představuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení, přezkum unijním soudem se musí omezit na ověření, že nedošlo k nesprávnému právnímu posouzení, ke zjevně nesprávnému posouzení zájmu služby, který mohl odůvodnit toto rozhodnutí, ke zneužití pravomoci ani k porušení povinnosti náležité péče vůči zaměstnancům, kterou nese administrativa, pokud má rozhodnout o prodloužení smlouvy, kterou uzavřela s některým ze svých zaměstnanců. Mimoto Tribunál přezkoumává, zda se administrativa nedopustila procesních vad nebo věcných nesprávností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. prosince 2018, Wahlström v. Frontex, T‑591/16, nezveřejněný, EU:T:2018:938, bod 47).

115

Kromě toho posouzení může být považováno za zjevně nesprávné pouze tehdy, je-li tato nesprávnost snadno postřehnutelná a může být se samozřejmostí odhalena na základě kritérií, kterým podléhá výkon dotčené rozhodovací pravomoci. Aby se tedy prokázalo, že se administrativa dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, které může odůvodnit zrušení rozhodnutí, musí být důkazy, které žalobci přísluší předložit, dostatečné k tomu, aby vyvrátily věrohodnost závěrů administrativy. Jinými slovy, žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení je třeba zamítnout, jestliže lze zpochybněné posouzení stále považovat za pravdivé nebo přijatelné navzdory důkazům předloženým žalobcem (viz rozsudek ze dne 15. prosince 2021, HB v. EIB, T‑689/20, nezveřejněný, EU:T:2021:891, bod 37 a citovaná judikatura).

116

Argumenty předložené žalobcem na podporu čtvrtého žalobního důvodu je třeba zkoumat ve světle předcházejících úvah.

117

V projednávané věci je napadené rozhodnutí založeno na tom, že schopnosti a dovednosti žalobce neodpovídaly s ohledem na předvídatelný budoucí vývoj potřebám Europolu spojeným s pracovním místem vedoucího odboru [důvěrné].

118

Zaprvé, pokud jde o argument žalobce, podle kterého jeho výsledky, zkušenosti a schopnost přizpůsobení se prokazují, že měl schopnosti a dovednosti požadované pro místo vedoucího odboru [důvěrné], je třeba uvést, že Europol nezpochybňuje vysokou výkonnost žalobce ani jeho schopnost přizpůsobení se. Důvod neobnovení žalobcovy smlouvy spočívá v nevhodnosti profilu žalobce pro budoucí potřeby Europolu, a sice ve vztahu k nyní nově požadované schopnosti [důvěrné]. Z toho vyplývá, že byly identifikovány nové potřeby a odborné znalosti a že podle Europolu nejsou dovednosti žalobce dostatečné k tomu, aby jim vyhovovaly.

119

Pokud žalobce tvrdí, že má nově identifikované dovednosti a schopnosti, tyto dovednosti neupřesnil, a neprokázal tak, že jeho zkušenosti získané v rámci Europolu nebo ještě předtím by mohly odpovídat potřebě Europolu disponovat osobou schopnou [důvěrné] a [důvěrné].

120

Mimo to žalobce sice tvrdí, že popis pracovního místa v oznámení o volném pracovním místě zveřejněném dne 7. ledna 2021 neobsahoval žádnou dovednost na rámec jeho úkolů, Tribunál nicméně konstatuje, že v návaznosti na neobnovení žalobcovy smlouvy zveřejnil Europol oznámení o volném pracovním místě za účelem obsazení místa vedoucího odboru [důvěrné], v němž hned několik úkolů nebylo součástí náplně práce žalobce, zejména pak [důvěrné].

121

Z toho plyne, že úkoly svěřené žalobci v Europolu neodpovídaly předvídatelným budoucím požadavkům místa vedoucího odboru [důvěrné] a žalobce neprokázal zjevně nesprávné posouzení Europolu, pokud šlo o to, že nemá dovednosti nezbytné k tomu, aby v budoucnu na základě smlouvy na dobu neurčitou zastával toto pracovní místo.

122

Zadruhé, co se týče argumentů žalobce, podle kterých mu nebyly známy nové potřeby organizace, je třeba odkázat na posouzení prvního a druhého žalobního důvodu a zdůraznit, že budoucí vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií byl jasně identifikován v řadě strategických dokumentů, do jejichž přípravy byl žalobce zapojen a k nimž měl dvakrát v rámci postupu obnovování možnost předložit své připomínky a popsat své schopnosti, které by nebyly uvedeny v jeho osobním spisu.

123

S ohledem na výše uvedené žalobce nepředložil dostatečné důkazy, které by mohly v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 115 výše zbavit věrohodnosti posouzení Europolu ohledně nevhodnosti jeho profilu pro nové potřeby služby.

124

Ze spisu proto nevyplývá, že by se Europol dopustil zjevně nesprávného posouzení, když měl za to, že žalobce nemá schopnosti a dovednosti odpovídající jeho novým potřebám. Čtvrtý žalobní důvod proto musí být zamítnut.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (sedmý senát)

rozhodl takto: