Věc T‑79/21

Ryanair DAC
a
Airport Marketing Services Ltd

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 14. června 2023

„Státní podpory – Dohody uzavřené s leteckou společností Ryanair a její dceřinou společností Airport Marketing Services – Marketingové služby – Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její navrácení – Zvýhodnění – Kritérium skutečné potřebnosti – Články 41 a 47 Listiny základních práv – Právo na přístup ke spisu – Právo být vyslechnut“

Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnosti Komise – Možnost příjemce podpor uplatnit tak široká práva, jako jsou práva obhajoby jako taková – Neexistence – Právo příjemce podpor být adekvátně zapojen do řízení – Dosah – Právo na přístup ke správnímu spisu Komise a právo být vyslechnut Komisí – Neexistence

(Článek 108 odst. 2 SFEU, Listina základních práv Evropské unie, článek 41)

(viz body 36–51)
Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Správní řízení – Povinnost Komise vyzvat zúčastněné strany, aby předložily své připomínky – Dosah

(Článek 108 odst. 2 SFEU)

(viz body 52–59)
Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Posouzení dodržení povinnosti uvést odůvodnění v závislosti na obsahu napadeného rozhodnutí – Změna stanoviska Komise ohledně uplatnitelnosti kritéria soukromého subjektu v průběhu správního řízení – Nedostatek relevance

(Článek 296 SFEU)

(viz body 77–84)
Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření k vyrovnání nákladů na úkoly prováděné podnikem v oblasti veřejných služeb – První podmínka uvedená v rozsudku Altmark – Jasně definované povinnosti veřejné služby – Neexistence podniku-příjemce skutečně pověřeného plněním povinností veřejné služby

(Články 107 a 108 SFEU)

(viz body 93–102)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle zásady soukromého subjektu – Posouzení s ohledem na všechny relevantní okolnosti sporné operace a její kontext – Určení příslušného veřejného subjektu pro účely uplatnění zásady soukromého subjektu

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 108–125)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle zásady soukromého subjektu – Veřejný subjekt, který sleduje cíle veřejné politiky – Zboží nebo služby nabyté veřejným subjektem, které neodpovídají skutečné potřebě – Okolnosti nevylučující použitelnost zásady soukromého subjektu

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 139–155)
Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Rozpor v odůvodnění – Přípustnost – Podmínky – Příjemcova znalost skutečných důvodů rozhodnutí a existence právního podkladu pro jeho výrok

(Článek 107 odst. 1 a článek 296 SFEU)

(viz body 156–159)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle zásady soukromého subjektu – Zohlednění skutečné potřeby pořízení dotčeného zboží nebo služeb – Přípustnost

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 164–175)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle zásady soukromého subjektu – Komplexní hospodářské posouzení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Meze

(Článek 107 odst. 1 SFEU)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení s ohledem na čl. 107 odst. 1 SFEU – Zohlednění předchozí praxe – Vyloučení

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 182, 318)
Podpory poskytované státy – Pojem – Posouzení podle zásady soukromého subjektu – Marketingové služby – Určení tržní ceny – Nákup služeb na základě nabídkového řízení – Tržní cena odpovídající nejvyšší nabídce – Podmínky

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 284–296)
Podpory poskytované státy – Pojem – Selektivní charakter opatření – Rozlišení mezi požadavkem selektivity a souběžným zjištěním hospodářské výhody, jakož i mezi režimem podpor a individuální podporou – Individuální podpora – Marketingové smlouvy, které poskytují výhodu letecké společnosti – Předpoklad selektivity

(Článek 107 odst. 1 SFEU)

(viz body 324–333)
Soudní řízení – Organizační procesní opatření – Návrh na předložení dokumentů – Posuzovací pravomoc unijního soudu – Povinnosti navrhovatele – Uvedení důvodů, které odůvodňují požadovaná opatření

(Jednací řád Tribunálu, čl. 88 odst. 2)

(viz body 344–346)

Shrnutí

V roce 2017 obdržela Evropská komise stížnost podanou společností Air France, v níž se uvádělo, že letecká společnost Ryanair DAC obdržela protiprávní státní podporu na podporu operací letecké dopravy na letiště Montpellier a zpět.

V rámci ukončení formálního vyšetřovacího řízení Komise konstatovala, že společnosti Ryanair a její dceřiné společnosti Airport Marketing Services Ltd (dále jen „AMS“) byla poskytnuta státní podpora ve formě smluv o marketingových službách uzavřených mezi posledně uvedenými společnostmi a association de promotion des flux touristiques et économiques (sdružení pro podporu turistických a ekonomických toků, dále jen „APFTE“), jehož rozhodnutí jsou přičitatelná francouzskému státu. Vzhledem k tomu, že Komise měla za to, že takto poskytnutá podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem, nařídila rozhodnutím ze dne 2. srpna 2019 ( 1 ) její navrácení Francií.

Ryanair a AMS podaly žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí, kterou však Tribunál zamítl. V tomto kontextu poskytl upřesnění týkající se použitelnosti kritéria soukromého subjektu v tržním hospodářství za účelem posouzení, zda státní opatření poskytuje výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Závěry Tribunálu

Na podporu své žaloby na neplatnost Ryanair a AMS zpochybnily zejména analýzu obsaženou v napadeném rozhodnutí, podle které jim smlouvy o marketingových službách uzavřené se sdružením APFTE poskytovaly hospodářské zvýhodnění.

Tribunál v tomto ohledu připomněl, že za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU lze považovat pouze státní zásahy, které mohou přímo nebo nepřímo zvýhodňovat podniky nebo které musí být považovány za hospodářské zvýhodnění, jež by podnik-příjemce za obvyklých tržních podmínek nezískal. Posouzení podmínek, za kterých bylo takové zvýhodnění poskytnuto, se v zásadě provádí použitím kritéria soukromého subjektu v tržním hospodářství.

V napadeném rozhodnutí měla Komise nicméně za to, že kritérium soukromého subjektu v tržním hospodářství je nepoužitelné ze dvou důvodů, z nichž první se v podstatě týkal skutečnosti, že sdružení APFTE uzavřelo smlouvy o marketingových službách jako orgán veřejné moci, a druhý toho, že nákup uvedených služeb sdružením APFTE neodpovídal skutečné potřebě sdružení APFTE.

Jak přitom tvrdily žalobkyně, žádný z uvedených důvodů nemohl vyloučit použitelnost zásady soukromého subjektu v tržním hospodářství v projednávané věci.

Pokud jde totiž zaprvé o důvod související se skutečností, že sdružení APFTE jednalo jako orgán veřejné moci, z judikatury vyplývá, že ačkoli uplatnění kritéria soukromého subjektu v tržním hospodářství je třeba zkoumat bez ohledu na cíle veřejné politiky, sledování takových cílů nevylučuje použitelnost tohoto kritéria.

Pokud jde zadruhé o důvod týkající se nákupu marketingových služeb, které neodpovídaly skutečné potřebě ze strany sdružení APFTE, Tribunál poznamenal, že přezkoumání skutečné potřeby státu nabýt zboží a služby pojmově vyžaduje analýzu toho, zda by se soukromý hospodářský subjekt nacházející v situaci, která je co nejbližší situaci tohoto státu, choval za obvyklých tržních podmínek stejně. Takové posouzení v důsledku toho spadá do působnosti kritéria soukromého subjektu v tržním hospodářství.

Z toho vyplývá, že se Komise tím, že dospěla k závěru, že kritérium soukromého subjektu v tržním hospodářství se v projednávané věci neuplatní, dopustila nesprávného právního posouzení.

Avšak vzhledem k tomu, že na jedné straně Komise v napadeném rozhodnutí rovněž zkoumala, zda nákup marketingových služeb odpovídal skutečné potřebě sdružení APFTE, a na druhé straně její posouzení v tomto ohledu nebylo stiženo vadou, nemohlo zjištěné nesprávné právní posouzení vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

V tomto ohledu Tribunál zaprvé konstatoval, že nejednoznačnost, kterou se vyznačuje analýza existence hospodářského zvýhodnění v napadeném rozhodnutí, nemůže mít za následek rozporuplnost napadeného rozhodnutí, která by mohla ovlivnit jeho platnost, jelikož v souladu s judikaturou se žalobkyně mohly seznámit s jeho skutečnými důvody a zpochybnit jeho opodstatněnost, zejména v kontextu jejich žaloby na neplatnost. Zadruhé Tribunál zamítl jednotlivé výtky zpochybňující neexistenci skutečné potřeby sdružení APFTE nakupovat marketingové služby žalobkyň, dospěl k závěru, že tento důvod mohl být základem pro výrok napadeného rozhodnutí, pokud jde o existenci hospodářského zvýhodnění, které by žalobkyně za obvyklých tržních podmínek nezískaly.

Jelikož se ostatní žalobní důvody vznesené žalobkyněmi ukázaly být rovněž neopodstatněné, Tribunál žalobu zamítl v plném rozsahu.

( 1 ) – Rozhodnutí Komise (EU) 2020/1671 ze dne 2. srpna 2019 o státní podpoře SA.47867 2018/C (ex 2017/FC), poskytnuté Francií ve prospěch společností Ryanair a Airport Marketing Services (Úř. věst. 2020, L 388, s. 1, dále jen „napadené rozhodnutí“).