Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2022 – Itálie v. Komise

(Věc T-221/21) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Režim podpor na plochu - Finanční opravy - Pojem, trvalé travní porosty‘ - Článek 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 - Článek 5 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 499/2014“)

(2023/C 35/58)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. Gerardis, G. Rocchittem a E. Feolem, avvocati dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Rossi, J. Aquilina a F. Moro, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se Italská republika domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/261 ze dne 17. února 2019, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2021, L 59, s. 10), v rozsahu, v němž se týká některých výdajů vynaložených Italskou republikou.

Výrok rozsudku

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/261 ze dne 17. února 2021, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž ukládá Italské republice 2 % paušální opravu týkající se podpor na plochu poskytnutých v Itálii ve výši 67 368 272,99 eur pro rok žádosti 2017.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Italská republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 228, 14.6.2021.