Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. července 2022 –
Minister for Justice and Equality (Soud zřízený zákonem ve vystavujícím členském státě – II)

(věc C‑480/21) ( 1 )

„Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Justiční spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Článek 1 odst. 3 – Postup předávání mezi členskými státy – Podmínky výkonu – Listina základních práv Evropské unie – Článek 47 druhý pododstavec – Základní právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem – Systémové nebo celoplošné nedostatky – Dvoufázový přezkum – Kritéria pro uplatnění – Povinnost vykonávajícího justičního orgánu konkrétním a přesným způsobem ověřit, zda existují závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že osoba, na kterou se vztahuje evropský zatýkací rozkaz, bude v případě předání vystavena skutečnému nebezpečí porušení svého základního práva na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem“

Justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy – Předávání odsouzených nebo podezřelých osob vystavujícím justičním orgánům – Povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady – Právo na přístup k nezávislému a nestrannému soudu, předem zřízenému zákonem – Systémové nebo celoplošné nedostatky týkající se nezávislosti soudní moci ve vystavujícím členském státě – Nedostatky související se jmenováním osob, které k této složce moci příslušejí – Domněnka porušení uvedeného práva – Absence – Ověření vykonávajícím justičním orgánem – Rozsah – Důsledky

(Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec; rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 1 odst. 2 a 3)

(viz body 34–45, 47–58 a výrok)

Výrok

Článek 1 odst. 2 a 3 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že má-li vykonávající justiční orgán, který má rozhodnout o předání osoby, na niž se vztahuje evropský zatýkací rozkaz, k dispozici důkazy o systémových nebo celoplošných nedostatcích týkajících se nezávislosti soudní moci ve vystavujícím členském státě, a to zejména stran jmenování osob, které k této složce moci příslušejí, může předání této osoby odmítnout:

–

v rámci evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody pouze tehdy, pokud konstatuje, že za konkrétních okolností dané věci existují závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že zejména s ohledem na důkazy předložené zmíněnou osobou, které se týkají složení soudního kolegia, jež rozhodovalo v její trestní věci, nebo jakékoliv jiné okolnosti relevantní pro posouzení nezávislosti a nestrannosti tohoto kolegia, bylo porušeno základní právo téže osoby na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem, které je zakotveno v čl. 47 druhém pododstavci Listiny základních práv Evropské unie, a

–

v rámci evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem trestního stíhání pouze tehdy, pokud tentýž orgán konstatuje, že za konkrétních okolností dané věci existují závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že zejména s ohledem na důkazy předložené dotyčnou osobou, které se týkají její osobní situace, povahy trestného činu, pro který je stíhána, skutkových okolností, za kterých byl tento evropský zatýkací rozkaz vydán, nebo jakékoli jiné okolnosti relevantní pro posouzení nezávislosti a nestrannosti soudního kolegia, které bude pravděpodobně rozhodovat v řízení vedeném v souvislosti s touto osobou, bude tato osoba v případě předání vystavena skutečnému nebezpečí porušení tohoto základního práva.

( 1 ) – Úř. věst. C 391, 27.9.2021.