1. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Ujednání, kterým se stanoví pohyblivá úroková sazba – Požadavek transparentnosti – Prodávající nebo poskytovatel, který je podle vnitrostátních právních předpisů a vnitrostátní judikatury osvobozen od povinnosti poskytnout spotřebiteli informace o dosavadním vývoji referenčního indexu úvěrů – Přípustnost – Podmínka

(Směrnice Rady 93/13, články 3 a 5)

(viz body 24–30, výrok 1)

2. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Zneužívající ujednání ve smyslu článku 3 – Ujednání, kterým se stanoví pohyblivá úroková sazba – Posouzení zneužívající povahy vnitrostátním soudem – Vnitrostátní právní předpisy a vnitrostátní judikatura, podle kterých je předpokladem tohoto posouzení nedostatek dobré víry prodávajícího nebo poskytovatele – Nepřípustnost – Ověření, které musí provést vnitrostátní soud

(Směrnice Rady 93/13, bod 16 odůvodnění, čl. 3 odst. 1 a článek 5)

(viz body 32–43, výrok 2)

3. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Určení zneužívající povahy ujednání – Rozsah – Změna obsahu zneužívajícího ujednání vnitrostátním soudem – Nepřípustnost – Nahrazení zneužívajícího ujednání, kterým se stanoví referenční index pro výpočet pohyblivých úroků úvěru, zákonným indexem – Indexy vyvolávající stejné účinky – Přípustnost – Podmínky

(Směrnice Rady 93/13, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1)

(viz body 45–49, výrok 3)

4. 

Předběžné otázky – Přípustnost – Meze – Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Zjevná nepřípustnost

(Článek 267 SFEU; jednací řád Soudního dvora, čl. 53 odst. 2 a článek 94)

(viz body 51–56, výrok 4)

1) 

Článek 5 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách a požadavek transparentnosti smluvních ujednání musí být v rámci hypotečního úvěru vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům a vnitrostátní judikatuře, které osvobozují prodávajícího nebo poskytovatele od povinnosti poskytnout spotřebiteli v okamžiku sjednávání smlouvy o hypotečním úvěru informace o dosavadním vývoji referenčního indexu v alespoň dvou posledních letech ve srovnání s alespoň jedním dalším indexem, například s indexem EURIBOR, jestliže tyto právní předpisy a tato judikatura dovolují danému soudu i tak ověřit, že s ohledem na veřejně zpřístupněné a dostupné informace a na informace případně poskytnuté prodávajícím nebo poskytovatelem mohl průměrný, běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel porozumět konkrétnímu fungování způsobu výpočtu referenčního indexu a posoudit tak na základě přesných a srozumitelných kritérií potenciálně významné ekonomické důsledky tohoto ujednání pro jeho finanční závazky.

2) 

Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům a vnitrostátní judikatuře, podle kterých je nezbytným předpokladem pro provedení přezkumu obsahu netransparentního ujednání spotřebitelské smlouvy nedostatek dobré víry prodávajícího nebo poskytovatele. Je na předkládajícím soudu, aby určil, zda je s ohledem na všechny relevantní okolnosti sporu ve věci v původním řízení třeba mít za to, že prodávající nebo poskytovatel jednal v dobré víře, když zvolil index stanovený v zákoně, a zda ujednání, jímž se do spotřebitelské smlouvy včleňuje tento index, může způsobit významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran vyplývajících ze smlouvy v neprospěch spotřebitele.

3) 

Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby v případě neplatnosti zneužívajícího smluvního ujednání, kterým se stanoví referenční index pro výpočet pohyblivých úroků úvěru, vnitrostátní soud nahradil tento index zákonným indexem použitelným v případě, že neexistuje opačná dohoda smluvních stran, pokud oba tyto indexy vyvolávají stejné účinky a jsou-li přitom dodrženy podmínky stanovené v bodě 67 rozsudku ze dne 3. března 2020, Gómez del Moral Guasch (C‑125/18, EU:C:2020:138).

4) 

Šestnáctá otázka položená Juzgado de Primera Instancia no 2 de Ibiza (soud prvního stupně č. 2 v Ibize, Španělsko) je zjevně nepřípustná.