1.

Může soud vykonávajícího členského státu, který rozhoduje o prohlášení vykonatelnosti, na základě čl. 3 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV (1) ve spojení s čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie odmítnout uznání rozsudku jiného členského státu a výkon sankce uložené tímto rozsudkem podle článku 8 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV, existují-li skutečnosti naznačující, že poměry v tomto členskému státě byly v době vydání rozhodnutí, které má být vykonáno, resp. s ním souvisejících následných rozhodnutí neslučitelné se základním právem na spravedlivý proces, jelikož samotný systém soudnictví v tomto členském státě již není v souladu se zásadou právního státu zakotvenou v článku 2 SEU?

2.

Může soud vykonávajícího členského státu, který rozhoduje o prohlášení vykonatelnosti, na základě čl. 3 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909 ve spojení se zásadou právního státu zakotvenou v článku 2 SEU odmítnout uznání rozsudku jiného členského státu a výkon sankce uložené tímto rozsudkem podle článku 8 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909, existují-li skutečnosti naznačující, že systém soudnictví v tomto členském státě není již v době rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti v souladu se zásadou právního státu zakotvenou v článku 2 SEU?

3.

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Je nutno před odmítnutím uznání rozsudku soudu jiného členského státu a výkonu sankce uložené tímto rozsudkem s odkazem na čl. 3 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909 ve spojení s čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie z důvodu, že existují skutečnosti naznačující, že poměry v tomto členském státě nejsou slučitelné se základním právem na spravedlivý proces, jelikož samotný systém soudnictví v tomto členském státě již není v souladu se zásadou právního státu, v rámci druhého kroku přezkoumat, zda se poměry neslučitelné se základním právem na spravedlivý proces v dotčeném řízení konkrétně nepříznivě dotkly odsouzeného/odsouzené?

4.

V případě, že odpověď na první nebo druhou otázku bude záporná v tom smyslu, že rozhodnutí o tom, zda jsou poměry v členském státě neslučitelné se základním právem na spravedlivý proces, jelikož samotný systém soudnictví v tomto členském státě již není v souladu se zásadou právního státu, nepřísluší vnitrostátním soudům, nýbrž Soudnímu dvoru Evropské unie:

Byl systém soudnictví v Polské republice dne 7. srpna 2018 nebo dne 16. července 2019, resp. je systém soudnictví Polské republiky v současnosti v souladu se zásadou právního státu zakotvenou v článku 2 SEU?