|
7.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 64/22 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2021 Frédéricem Jouvinem proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 26. dubna 2021 ve věci T-472/20, AJ II, Jouvin v. Komise
(Věc C-719/21)
(2022/C 64/34)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Frédéric Jouvin (zástupce: L. Bôle-Richard, avocat)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
— |
zrušil usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 26. dubna 2021 ve věcech T-472/20 a T-472/20 AJ II, Jouvin v. Komise, v rozsahu, v němž zamítá žalobu jako zjevně postrádající jakýkoliv právní základ, |
|
— |
vyhověl návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni a vrátil spis Komisi, |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatel tři důvody.
První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností Tribunálem, z pochybení Tribunálu při určování obsahu důkazu a z nesprávného právního posouzení požadované úrovně dokazování. Podle navrhovatele se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že provedl nesprávnou právní kvalifikaci skutkových okolností. Tribunál totiž dospěl k závěru, že značné množství faktorů hovořících v opačném smyslu nezpochybňuje konstatování Komise ohledně absence důkazů koluze podniků, proti nimž směřovala stížnost navrhovatele. Konstatování značného a exponenciálního množství těchto faktorů přitom nemá prokazovat existenci koluze, ale jeví se být jejím důsledkem.
Důkaz této koluze byl navrhovatelem předložen, když prokázal, že podniky účastnící se normalizačních prací byly předtím kontaktovány za účelem obdržení licencí k portfoliu jeho patentů. Po neúspěšném vyjednávání se všechny kontaktované podniky účastnily normalizačních prací u ISO a žádný z nich nesplnil své ohlašovací povinnosti ohledně znalosti jakéhokoliv patentu, který by mohl být spojen s právě vypracovávanou normou. Tyto prvky tvoří protiprávní koluzní jednání, které vedlo k exponenciálnímu růstu množství dotčených faktorů.
Navrhovatel se rovněž dovolává důvodu kasačního opravného prostředku vycházejícího z nesprávného právního posouzení úrovně dokazování vyžadované Komisí a následně Tribunálem v jeho usnesení ohledně prokázání existence koluze mezi dotčenými podniky.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil skutkové okolnosti, s nimiž byl seznámen. Podle navrhovatele Tribunál rozhodl, že jeho argumenty týkající se rozdělení trhu nebyly ve správním řízení uplatněny. Navrhovatel nicméně tyto argumenty ve správním řízení uplatnil, a to v dopise zaslaném Komisi dne 15. května 2018, tedy více než dva roky před jejím konečným rozhodnutím, kterým zamítla jeho stížnost. Tribunál se tudíž dopustil nesprávného právního posouzení, když opomenul konstatovat skutečný obsah mu předloženého důkazu.
A konečně, třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení Tribunálu při určování obsahu důkazu. Tribunál měl za to, že navrhovatel po něm v podstatě žádal konstatování porušení pravidel hospodářské soutěže. Navrhovatel nicméně tvrdil, že kdyby Komise správně posoudila skutkové okolnosti, které jí byly předloženy ve správním řízení, musela by konstatovat koluzi mezi podniky, jichž se stížnost týkala, a tudíž i porušení pravidel hospodářské soutěže.
Ohledně konstatování diskriminace, kterou navrhovatel utrpěl, se tento ve své žalobě omezil na rozvinutí argumentů, které předložil již ve správním řízení, a vylíčení zjevně nesprávného posouzení, kterého se Komise dopustila tím, že nezohlednila jím vylíčené skutkové okolnosti. Tím, že tvrdil, že navrhovatel nepředložil žádný argument týkající se zjevně napadeného rozhodnutí, Tribunál porušil svoji povinnost uvést odůvodnění, přestože veškeré argumenty navrhovatele směřovaly k prokázání zjevně nesprávného posouzení Komise.
Ohledně charakterizování koluze navrhovatel vytýká rovněž Komisi nesprávné posouzení. Navrhovatel v žádném případě Tribunál nežádal, aby přímo konstatoval porušení pravidel hospodářské soutěže, ale spíše aby konstatoval, že analýza skutkových okolností, s nimiž byla Komise seznámena, ji měla nevyhnutelně vést k tomu, aby sama konstatovala porušení pravidel hospodářské soutěže a zjevné porušení svých vlastních doporučení.