1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 47b odst. 5 a 6 ve spojení s čl. 30 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 ustawy z dnia 27 lipca 2001 r. – Prawo o ustroju sądów powszechnych (zákon ze dne 27. července 2001 o soustavě obecných soudů), podle kterého má orgán vnitrostátního soudu, jako je kolegium soudu, pravomoc uvolnit soudce tohoto soudu z rozhodování všech věcí, které jsou mu přiděleny, nebo jejich části, s tím, že:

2)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu rozhodujícímu v trestní věci spadající do působnosti směrnice 2016/343 (1), jehož soudce byl uvolněn z rozhodování věcí způsobem popsaným v první otázce, jakož i všem orgánům státu umožňují (respektive ukládají) nepřihlížet k aktu kolegia soudu a k dalším následným aktům, jako jsou usnesení o novém přidělení věcí, včetně projednávané věci, s vyloučením uvolněného soudce – tak, aby tento soudce mohl nadále zasedat v soudním tělese rozhodujícím v uvedené věci?

3)

Musí být ustanovení uvedená v první otázce spolu se zásadou přednosti vykládána v tom smyslu, že vyžadují, aby ve vnitrostátním právním řádu existovaly v rámci trestního řízení spadajícího do oblasti působnosti směrnice 2016/343 takové prostředky, které zaručí účastníkům řízení, jako jsou obvinění v projednávané věci, přezkum a opravný prostředek proti rozhodnutím uvedeným v [první otázce], jejichž účelem je změna soudního tělesa rozhodujícího ve věci a v důsledku toho uvolnění soudce z rozhodování věci, která mu dosud byla přidělena, způsobem popsaným v první otázce?