Kasační opravný prostředek podaný dne 21. července 2021 Lucemburským velkovévodstvím proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 12. května 2021 ve spojených věcech T-516/18 a T-525/18, Lucemburské velkovévodství a Engie Global LNG Holding a další v. Komise

(Věc C-451/21 P)

(2021/C 481/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Lucemburské velkovévodství (zástupci: A. Germeaux a T. Uri, zmocněnci, a D. Waelbroeck a J. Bracker, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Irsko

Návrhová žádání

Lucemburské velkovévodství navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 12. května 2021 ve spojených věcech T-516/18 a T-525/18, Lucembursko a Engie Global LNG Holding a další v. Komise;

—

v souladu s článkem 61 statutu Soudního dvora vydal sám konečné rozhodnutí ve věci samé, kterým vyhoví žalobnímu návrhu Lucemburského velkovévodství a zruší rozhodnutí Komise (EU) 2019/421 ze dne 20. června 2018 o státní podpoře SA.44888 (2016/C) (ex 2016/NN), kterou Lucembursko poskytlo skupině Engie (Úř. věst. 2019, L 78, s. 1);

—	podpůrně vrátil věc Tribunálu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených Lucemburským velkovévodstvím.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá Lucemburské velkovévodství čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 107 SFEU spočívajícího v tom, že Tribunál potvrdil, že ve světle „užšího“ referenčního rámce, pro který se rozhodla Komise, přiznávají oba balíčky dotčených daňových rozhodnutí „selektivní“ zvýhodnění. (i) Tribunál se tím, že konstatoval existenci „užšího“ referenčního rámce (a sice pravidel lucemburského systému zdanění právnických osob týkajících se osvobození příjmů z podílů od daní a zdanění rozdělení zisku), dopustil nesprávného právního posouzení v několika ohledech. Nejenže akceptoval neúplný a uměle zúžený referenční rámec, ale posvěcením výkladu dotčených ustanovení contra legem také zkreslil lucemburské právo. Napadeným rozsudkem je také akceptována diskriminace mezi přeshraničními a čistě vnitrostátními operacemi, neboť z referenčního rámce byly vyloučeny lucemburské společnosti s podíly ve společnostech z jiných členských států. (ii) Závěr o existenci odchylky od „užšího“ referenčního rámce je nesprávný. Spočívá totiž na přepsání vnitrostátního práva a je v rozporu s judikaturou Soudního dvora k posuzování selektivity, a zejména judikaturou vyžadující prokázání diskriminace ve vztahu k podnikům ve srovnatelné situaci.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 107 SFEU spočívajícího v tom, že Tribunál potvrdil existenci „selektivního“ zvýhodnění v důsledku neuplatnění ustanovení lucemburského práva o zneužití práva, a podpůrně z porušení nařízení (EU) 2015/1589 (1) a práva na procesní obranu. (i) Právní kvalifikace „selektivity“, kterou provedl Tribunál, v důsledku neuplatnění ustanovení lucemburského práva o zneužití práva spočívá na nesprávném předpokladu a na zkreslení vnitrostátního práva. Využití „přímé“ půjčky ZORA by totiž, přestože Tribunál je opačného názoru, vedlo ke stejnému daňovému výsledku. (ii) Argumentace Tribunálu k určení referenčního rámce trpí nesprávným právním posouzením a vadným odůvodněním v několika ohledech. (iii) Argumentace Tribunálu k existenci odchylky je nesprávná. Závěr, že kritéria nezbytná pro uplatnění ustanovení o zneužití práva byla v daném případě naplněna, vychází z nesprávného předpokladu, že využití „přímé“ půjčky ZORA by nevedlo ke stejnému daňovému výsledku. Napadený rozsudek je v rozporu s článkem 107 SFEU i v rozsahu, ve kterém je jeho cílem presumovat existenci zneužití práva a konkrétně neexistenci důvodů netýkajících se daní. Tribunál porušil také svou povinnost uvést odůvodnění a neprovedl úplné posouzení skutkového stavu, když pominul některé skutečnosti dokládající, že podle lucemburského práva nemohlo dojít ke konstatování zneužití práva. Konečně porušil článek 107 SFEU tím, že neprokázal existenci jakékoli diskriminace ve prospěch společnosti Engie vůči podnikům ve srovnatelné skutkové a právní situaci. (iv) Konečně a podpůrně bylo napadeným rozsudkem porušeno právo Lucemburského velkovévodství na procesní obranu.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článků 4 a 5 SEU. Lucemburské velkovévodství tvrdí, že napadeným rozsudkem byla omezena autonomie vnitrostátních daňových orgánů v oblasti spadající do výlučných pravomocí členských států, čímž došlo k porušení článků 4 a 5 SEU, jakož i zásad upravujících rozdělení pravomocí mezi členské státy a Evropskou unii.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 296 SFEU spočívajícího v tom, že Tribunál nedodržel svou povinnost uvést odůvodnění.

(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9),