1)
|
Musí být článek 2 a čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii („SEU“) a čl. 6 odst. 1–3 SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) vykládány v tom smyslu, že:
a)
|
soudem zřízeným zákonem ve smyslu unijního práva není soud, v němž zasedá osoba jmenovaná do funkce soudce u tohoto soudu bez účasti orgánů soudcovské samosprávy obsazených z větší části nezávisle na výkonné a zákonodárné moci, a to za situace, kdy ve světle ústavních tradic členského státu je účast orgánu soudcovské samosprávy splňujícího tyto požadavky v postupu jmenování soudce nezbytná, při zohlednění institucionálního a strukturálního kontextu a s ohledem na to, že:
—
|
ke kandidatuře na funkci soudce se vyjadřovala soudcovská shromáždění a tento požadavek byl úmyslně opomenut v rozporu s vnitrostátními předpisy a stanoviskem tohoto orgánu soudcovské samosprávy;
|
—
|
současná Krajowa Rada Sądownictwa (Národní rada soudnictví) zvolená v rozporu s polskými ústavními i zákonnými předpisy není nezávislým orgánem a nezasedají v ní představitelé soudcovského stavu jmenovaní do této rady nezávisle na výkonné a zákonodárné moci, takže nedošlo k účinnému podání návrhu na jmenování do funkce soudce v souladu s vnitrostátním právem,
|
—
|
účastníkům konkurzu na jmenování do funkce nenáleželo právo na odvolání k soudu ve smyslu článku 2 a čl. 19 odst. 1 SEU a čl. 6 odst. 1–3 SEU ve spojení s článkem 47 Listiny.
|
|
b)
|
požadavky na nezávislý soud zřízený zákonem nesplňuje soud, v němž zasedá osoba jmenovaná do funkce soudce u tohoto soudu postupem podléhajícím svévolnému zásahu výkonné moci a bez účasti orgánů soudcovské samosprávy obsazených z větší části nezávisle na výkonné a zákonodárné moci nebo bez účasti jiného orgánu zajišťujícího objektivní posouzení kandidáta, ve světle toho, že účast orgánů soudcovské samosprávy nebo jiného orgánu nezávislého na výkonné a zákonodárné moci a zajišťujícího objektivní posouzení kandidáta v postupu jmenování do funkce soudce je v kontextu evropské právní tradice, která je kodifikována ve výše uvedených ustanoveních SEU a Listiny a představuje základ právní unie, kterou je Evropská unie, nezbytná pro vyslovení závěru, že vnitrostátní soud zaručuje požadovanou úroveň účinné soudní ochrany ve věcech spadajících pod unijní právo, a že je v důsledku toho zajištěna zásada trojí dělby moci a rovnováhy moci a zásada právního státu?
|
|