10.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 182/35 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2021 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 16. prosince 2020 ve věci T-243/18, VW v. Komise
(Věc C-116/21 P)
(2021/C 182/50)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: B. Schima, B. Mongin, G. Gattinara, zmocněnci)
Další účastníci řízení: VW, Evropský parlament, Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil rozsudek (sedmého senátu) ze dne 16. prosince 2020, VW v. Komise, vydaný ve věci T-243/18; |
— |
zamítl žalobu v prvním stupni; |
— |
uložit žalované straně v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení v prvním stupni; |
— |
uložit žalované straně v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, pokud jde o kritéria pro posouzení legality voleb provedených normotvůrcem, a z porušení povinnosti uvést odůvodnění (body 46 až 49 a bod 58 napadeného rozsudku). Komise tvrdí, že:
— |
se Tribunál odchýlil od zásady, že posouzení legality unijního aktu s ohledem na základní práva se nemůže opírat o tvrzení vycházející z důsledků tohoto aktu v konkrétním případě; |
— |
protiprávnost ustanovení služebního řádu se nemůže opírat o „nepřiměřenou“ povahu volby provedené normotvůrcem; |
— |
Tribunál v rozporu se zásadami stanovenými v rozsudku HK v. Komise (C-460/18P) nezohlednil všechny prvky, které charakterizují dvě srovnávané situace. |
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu zásady zákazu diskriminace, jelikož Tribunál rozhodl, že situace uvedené v článcích 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu (body 50 až 61 napadeného rozsudku) jsou srovnatelné. Komise má za to, že:
— |
datum uzavření manželství není jediným kritériem, které odlišuje články 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu. Rozdíl vychází z řady faktorů, které Tribunál odmítl zohlednit; |
— |
Tribunál měl zohlednit účel minimální délky trvání manželství ve dvou dotčených ustanoveních, který by prokázal jejich rozdíly; |
— |
diskriminace na základě věku není prokázána. |
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv a z několika porušení povinnosti uvést odůvodnění (body 65 až 80 a 81 až 88 napadeného rozsudku):
— |
první část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nerozhodnutí o pozůstalostním důchodu podle článků 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu; |
— |
druhá část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu cíle spočívajícího v zabránění podvodům a z porušení povinnosti uvést odůvodnění (body 65 až 80 napadeného rozsudku); |
— |
třetí část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu cíle směřujícího k zajištění finanční rovnováhy důchodového systému Unie (body 81 až 88 napadeného rozsudku). |