1.

Je cílem čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článku 46 směrnice 2007/46/ES (1) ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 (2) také ochrana zájmů individuálních nabyvatelů motorových vozidel?

Pokud ano:

2.

Patří mezi ně také zájem individuálního nabyvatele vozidla nenabýt vozidlo, které nesplňuje požadavky unijního práva, zejména nenabýt vozidlo, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle č. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007?

V případě záporné odpovědi na první otázku:

3.

Je s unijním právem neslučitelné, jestliže nabyvatel, který nechtěně zakoupil vozidlo uvedené výrobcem na trh s nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007, může občanskoprávní deliktní nároky na náhradu škody, zejména nárok na vrácení kupní ceny zaplacené za vozidlo proti vydání a převodu vlastnictví vozidla, uplatnit vůči výrobci vozidla pouze v případě, že ten jednal úmyslně a v rozporu s dobrými mravy?

Pokud ano:

4.

Nařizuje unijní právo, aby občanskoprávní deliktní nárok na náhradu, který má nabyvatel vozidla vůči jeho výrobci, existoval při každém zaviněném (nedbalostním či úmyslném) jednání výrobce vozidla týkajícím se uvedení na trh vozidla, které je vybaveno nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007?

Bez ohledu na odpovědi na první až čtvrtou předběžnou otázku:

5.

Je slučitelné s unijním právem, jestliže si nabyvatel vozidla musí podle ustanovení vnitrostátního práva nechat započítat výhodu za skutečné užívání vozidla, pokud od výrobce požaduje cestou deliktní náhrady škody vrácení kupní ceny za vozidlo uvedené na trh s nepřípustným odpojovacím zařízením podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EG) č. 715/2007 za předání a převod vlastnictví vozidla?

Pokud ne?

6.

Je s unijním právem neslučitelné, jestliže se tato výhoda z užívání stanoví z plné kupní ceny, aniž by bylo odečteno snížení hodnoty vozidla vyplývající z vybavení nepřípustným odpojovacím zařízením a/nebo s ohledem na skutečnost, že nabyvatel nechtěně užíval vozidlo, které nebylo v souladu s unijním právem?

Bez ohledu na odpovědi na první až šestou předběžnou otázku:

7.

Je § 348 odst. 3 Zivilprozessordnung (občanský soudní řád), v rozsahu, v němž se toto ustanovení týká také vydání rozhodnutí o předložení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, neslučitelný s oprávněním vnitrostátních soudů předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 odst. 2 SFEU, takže jej nelze použít na vydání předkládacího rozhodnutí?