–

za Funke sp. z o.o.: K. Pateter a C. M. Schwaiger, Rechtsanwälte,

–

za rakouskou vládu: A. Posch, J. Schmoll, H. Perz, V. Reichmann a F. Werni, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: G. Goddin, B.-R. Killmann a F. Thiran, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 12 a přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. 2002, L 11, s. 4; Zvl. vyd. 15/06, s. 447), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008 (Úř. věst. 2008, L 218, s. 30) (dále jen „směrnice 2001/95“), článků 20 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a zrušuje se jím nařízení Rady (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. 2008, L 218, s. 30) a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/417 ze dne 8. listopadu 2018, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a jeho systému oznamování (Úř. věst. 2019, L 73, s. 121).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Funke sp. z o.o. a Landespolizeidirektion Wien (zemské policejní ředitelství ve Vídni, Rakousko) (dále jen „LPD“) ve věci oznámení učiněných posledně uvedeným prostřednictvím systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací (dále jen „RAPEX“) ohledně některých pyrotechnických výrobků dovezených touto společností.

3

Článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. 2013, L 178, s. 27), nadepsaný „Předmět“, zní takto:

„1.   Tato směrnice stanoví pravidla určená k dosažení volného pohybu pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu při zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a veřejné bezpečnosti a ochrany a bezpečnosti spotřebitelů, a to s přihlédnutím k příslušným hlediskům týkajícím se ochrany životního prostředí.

2.   Tato směrnice stanoví základní bezpečnostní požadavky, které musí pyrotechnické výrobky splňovat, aby mohly být dodány na trh. Tyto požadavky jsou uvedeny v příloze I.“

4

Článek 3 této směrnice, nadepsaný „Definice“, v bodě 12 stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

[…]

12.   ‚hospodářskými subjekty‘ výrobce, dovozce a distributor“.

5

Článek 38 uvedené směrnice, nadepsaný „Dozor nad trhem Unie a kontrola pyrotechnických výrobků vstupujících na trh Unie“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby pyrotechnické výrobky mohly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud – jsou-li řádně skladovány a použity k určenému účelu – neohrožují zdraví a bezpečnost osob.

2.   Ustanovení čl. 15 odst. 3 a článků 16 až 29 nařízení [č. 765/2008] se vztahují na pyrotechnické výrobky.“

6

Článek 39 téže směrnice, nadepsaný „Postup pro nakládání s pyrotechnickými výrobky představujícími riziko na vnitrostátní úrovni“, stanoví:

„1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že pyrotechnický výrobek představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro jiný veřejný zájem, na nějž se vztahuje tato směrnice, provedou hodnocení, zda dotčený výrobek splňuje všechny příslušné požadavky stanovené touto směrnicí. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem spolupracují v nezbytné míře s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu hodnocení zmíněného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že pyrotechnický výrobek nesplňuje požadavky stanovené touto směrnicí, vyzvou neprodleně dotčený hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení pyrotechnického výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu nebo z oběhu v jimi stanovené lhůtě, která je přiměřená povaze rizika.

Orgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení [č. 765/2008].

2.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.   Hospodářský subjekt zajistí, aby všechna vhodná nápravná opatření byla přijata ohledně všech dotčených pyrotechnických výrobků, které dodal na trh v celé Unii.

4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání pyrotechnického výrobku na trh daného členského státu, nebo pyrotechnický výrobek stáhnout z trhu nebo z oběhu.

O takových opatřeních orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.   Součástí informací uvedených v druhém pododstavci odstavce 4 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího pyrotechnického výrobku, údaje o původu pyrotechnického výrobku, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. […]

6.   Členské státy, jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, jež přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného pyrotechnického výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.   Pokud do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku ohledně předběžného opatření přijatého členským státem, považuje se uvedené opatření za opodstatněné.

8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným pyrotechnickým výrobkem neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je stažení pyrotechnického výrobku z trhu.“

7

Bod 30 odůvodnění nařízení č. 765/2008 zní takto:

„Situace, v nichž vzniká vážné riziko vyvolané daným výrobkem, vyžadují rychlý zásah, který může znamenat stažení tohoto výrobku z trhu, jeho stažení z oběhu nebo zákaz jeho dodávání na trh. V těchto situacích je nezbytné mít přístup k systému rychlé výměny informací mezi členskými státy a Komisí. Systém stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES prokázal svou účinnost a účelnost v oblasti výrobků určených spotřebitelům. Aby se zamezilo zbytečnému zdvojení, měl by se uvedený systém používat pro účely tohoto nařízení. Zajištění provázaného dozoru nad trhem v celém Společenství kromě toho vyžaduje úplnou výměnu informací o vnitrostátních činnostech v této souvislosti, což jde nad rámec uvedeného systému.“

8

Článek 2 nařízení č. 765/2008, nadepsaný „Definice“, v bodě 7 stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

7.   ‚hospodářskými subjekty‘ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;“

9

Článek 20 tohoto nařízení, nadepsaný „Výrobky, které představují vážné riziko“, v odstavci 1 stanoví:

„Každý členský stát zajistí, aby výrobky, které představují vážné riziko vyžadující rychlý zásah, včetně vážného rizika, jehož účinky nejsou bezprostřední, byly staženy z oběhu nebo z trhu nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na jeho trh a aby o tom byla v souladu s článkem 22 neprodleně informována Komise.“

10

Článek 21 uvedeného nařízení, nadepsaný „Omezující opatření“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Členské státy zajistí, aby každé opatření přijaté podle příslušných harmonizačních právních předpisů Společenství, jehož cílem je zakázat nebo omezit dodávání výrobku na trh nebo jej stáhnout z trhu nebo z oběhu, bylo přiměřené a přesně odůvodněné.

2.   Tato opatření musí být neprodleně oznámena příslušnému hospodářskému subjektu, který musí být zároveň informován o opravných prostředcích, jež má k dispozici podle právních předpisů příslušného členského státu, a o lhůtách, které se na tyto opravné prostředky vztahují.“

11

Článek 22 téhož nařízení, nadepsaný „Výměna informací – systém Společenství pro rychlou výměnu informací“, v odstavcích 1, 3 a 4 stanoví:

„1.   Pokud členský stát přijme nebo zamýšlí přijmout opatření podle článku 20 a má za to, že důvody, které vedly k přijetí tohoto opatření, nebo účinky tohoto opatření přesahují jeho území, okamžitě v souladu s odstavcem 4 tohoto článku uvědomí o tomto opatření Komisi. Rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.

[…]

3.   Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména pokud jde o údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, souvisejícího rizika, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.

4.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 se použije systém pro dozor nad trhem a výměnu informací stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Odstavce 2, 3 a 4 článku 12 uvedené směrnice se použijí obdobně.“

12

Bod 27 odůvodnění směrnice 2001/95 zní takto:

„Účinný dozor nad bezpečností výrobků vyžaduje, aby se na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství vytvořil systém pro rychlou výměnu informací v situacích vážného rizika, které s ohledem na bezpečnost výrobku vyžadují rychlý zásah. […]“

13

Článek 12 odst. 2 a 3 směrnice 2001/95 stanoví:

„2.   Po obdržení těchto oznámení Komise zkontroluje, zda vyhovují tomuto článku a požadavkům na fungování systému RAPEX, a předá je ostatním členským státům, které Komisi neprodleně uvědomí o všech přijatých opatřeních.

3.   Podrobné postupy pro systém RAPEX jsou stanoveny v příloze II. Komise provádí jejich přizpůsobování. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 15 odst. 5.“

14

Příloha II této směrnice, nadepsaná „Postupy pro použití systému RAPEX a pokyny pro oznámení“, zní takto:

[…]

[…]

[…]

[…]“

15

V bodech 11 až 13 odůvodnění prováděcího rozhodnutí 2019/417 se uvádí:

16

Článek 1 tohoto prováděcího rozhodnutí stanoví:

„Pokyny pro řízení systému [RAPEX] zřízeného podle článku 12 směrnice [2001/95] a jeho systému oznamování jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.“

17

Příloha uvedeného prováděcího rozhodnutí, nadepsaná „Pokyny pro řízení [RAPEX] zřízeného podle článku 12 směrnice [2001/95] a jeho systému oznamování“ (dále jen „pokyny RAPEX“), upravuje v části I oblast působnosti a adresáty těchto pokynů.

18

Bod 2 uvedené části I těchto pokynů, nadepsaný „Určení pokynů“, uvádí:

„Tyto pokyny jsou určeny všem orgánům členských států, které jsou činné v oblasti bezpečnosti výrobků a které jsou zapojené do sítě RAPEX, včetně orgánů dozoru nad trhem odpovědných za sledování souladu těchto výrobků s příslušnými požadavky na bezpečnost a orgánů provádějících kontroly na vnějších hranicích.“

19

Bod 4 části I pokynů RAPEX, nadepsaný „Opatření“, stanoví:

„4,1. Druhy opatření

Preventivní a omezující opatření lze v souvislosti s výrobky představujícími riziko přijmout buď z podnětu hospodářského subjektu, který výrobek umístil na trh a/nebo ho na trhu distribuoval (dále jen ‚dobrovolná opatření‘), nebo z příkazu orgánu členského státu, který je příslušný ke sledování souladu výrobků s požadavky na bezpečnost (dále jen ‚povinná opatření‘).

[…]“

20

Bod 1 části II pokynů RAPEX, nadepsaný „Úvod“, zní následovně:

„1,1. Cíle systému RAPEX

[…]

RAPEX hraje významnou úlohu v oblasti bezpečnosti výrobků. Doplňuje jiné akce provedené na vnitrostátní i unijní úrovni s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti výrobků v EU.

Údaje systému RAPEX pomáhají:

[…]“

21

Bod 3 části II pokynů RAPEX, nadepsaný „Oznámení“, stanoví:

„[…]

3.2. Obsah oznámení

3.2.1. Rozsah údajů

Oznámení zasílaná Komisi prostřednictvím aplikace RAPEX obsahují tyto typy údajů:

[…]

3.2.2. Úplnost údajů

Oznámení by měla být co nejúplnější. Prvky, které mají být obsaženy v oznámení, jsou uvedeny v dodatku 1 těchto pokynů a jsou zahrnuty do aplikace RAPEX. Ve všech kolonkách formuláře pro oznámení by měly být vyplněny požadované údaje. Nejsou-li v době předkládání oznámení požadované informace k dispozici, oznamující členský stát to ve formuláři jasně uvede a vysvětlí. Jakmile má oznamující členský stát chybějící informace k dispozici, provede aktualizaci svého oznámení. Komise aktualizované oznámení zkontroluje předtím, než ho potvrdí a rozšíří v systému.

Kontaktní místa RAPEX poskytují všem vnitrostátním orgánům, které jsou zapojené do sítě RAPEX, pokyny ohledně rozsahu údajů požadovaných pro vyplnění oznámení. To pomůže zajistit správnost a úplnost informací, které tyto orgány poskytnou kontaktnímu místu RAPEX (viz část II kapitola 5.1).

Členské státy by měly dodržet stanovené lhůty a neodkládat oznámení v systému RAPEX týkající se výrobku, který představuje život ohrožující riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů nebo jiných konečných uživatelů a/nebo v případech, kdy oznámení v systému RAPEX vyžaduje okamžitou akci ze strany členských států, z toho důvodu, že zatím nemají k dispozici část údajů požadovaných podle pokynů.

[…]

3.2.3. Aktualizace údajů

Oznamující členský stát informuje Komisi (co nejdříve a nejpozději ve lhůtě stanovené v dodatku 4 těchto pokynů) o každém vývoji, který vyžaduje provedení změn v oznámení předávaném prostřednictvím aplikace RAPEX. Členský stát Komisi zejména oznámí veškeré změny (vyplývající např. z rozhodnutí soudu během odvolacího řízení) statusu oznámených opatření, posouzení rizik a nových rozhodnutí týkajících se důvěrnosti.

Komise přezkoumá informace, které jí poskytl oznamující členský stát, a provede aktualizaci dotčených informací v aplikaci RAPEX, v případě potřeby pak i na internetové stránce systému RAPEX.

3.2.4. Odpovědnost za předávané informace

Odpovědnost za poskytnuté informace nese oznamující členský stát.

Oznamující členský stát a odpovědný vnitrostátní orgán zajistí, že veškeré údaje poskytované prostřednictvím aplikace RAPEX jsou přesné, aby se zamezilo jakékoliv záměně s podobnými výrobky stejné kategorie nebo typu, které jsou dostupné na trhu [Unie].

Orgány zapojené do postupu oznamování (např. tím, že provádějí posouzení rizik oznámeného výrobku nebo poskytují informace o distribučních kanálech) nesou odpovědnost za informace poskytnuté prostřednictvím aplikace RAPEX. Kontaktní místo RAPEX zkontroluje a potvrdí všechna oznámení, která dostalo od odpovědných orgánů, před jejich předáním Komisi (viz též část II kapitola 5.1).

Žádné kroky podniknuté Komisí, jako je zkoumání oznámení, jejich potvrzování a šíření prostřednictvím aplikace RAPEX a zveřejňování na internetové stránce systému RAPEX, neznamenají převzetí odpovědnosti za předávané informace, kterou nadále nese oznamující členský stát.

3.3. Subjekty zapojené do postupu oznamování a jejich úlohy

Do postupu oznamování jsou zapojeny tyto strany, které mají tyto povinnosti:

3.3.1. Hospodářské subjekty

Hospodářské subjekty nejsou přímo zapojené do předkládání oznámení v aplikaci RAPEX.

Avšak v případě výrobku, který představuje riziko, hospodářské subjekty ihned informují příslušné orgány ve všech členských státech, kde byl výrobek uveden na trh. Podmínky a podrobnosti poskytování těchto informací jsou stanoveny v příloze I [směrnice 2001/95].

[…]

3.3.2. Orgány členských států

Orgány členských států prostřednictvím aplikace RAPEX oznámí Komisi povinná i dobrovolná opatření přijatá na jejich území proti výrobkům představujícím riziko.

[…]

3.4. Pracovní postup

3.4.1. Vypracování oznámení

3.4.1.1. Vnitrostátním orgánem

Podle vnitrostátní úpravy mohou oznámení vytvářet různé vnitrostátní orgány zapojené do procesu oznamování v systému RAPEX (místní/regionální orgány dozoru nad trhem, orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích atd.).

3.4.1.2. Ze strany Komise

V některých případech může vytvořit oznámení Komise, jak je vysvětleno v bodě 3.3.4.

3.4.2. Předložení oznámení Komisi

Za předložení všech oznámení k potvrzení Komisí je odpovědné kontaktní místo RAPEX. (Viz část II kapitola 5.1).

3.4.3. Zkoumání oznámení Komisí

Komise kontroluje všechna oznámení, která obdrží prostřednictvím aplikace RAPEX, aby zajistila jejich správnost a úplnost, než je předá členským státům.

[…]

3.4.3.5. Šetření

Je-li to nutné, může Komise provést šetření, aby posoudila bezpečnost výrobku. Toto šetření lze provést zejména tehdy, pokud existují vážné pochybnosti ohledně rizik, které představuje výrobek oznámený prostřednictvím aplikace RAPEX. Tyto pochybnosti mohou vzniknout buď během zkoumání oznámení ze strany Komise, nebo na základě upozornění Komise ze strany členského státu (např. prostřednictvím následného oznámení) nebo třetí strany (např. výrobce).

[…]

3.4.4. Potvrzování a šíření oznámení

Komise potvrdí a prostřednictvím aplikace RAPEX rozšíří všechna oznámení, která byla při šetření vyhodnocena jako správná a úplná, ve lhůtě uvedené v dodatku 5 těchto pokynů.

[…]

3.4.5. Zveřejnění oznámení

3.4.5.1. Zveřejňování informací jako obecné pravidlo

Veřejnost má právo být informována o výrobcích, které představují riziko. Aby splnila tento závazek, zveřejňuje Komise přehledy nových oznámení na internetové stránce systému RAPEX.

Z důvodů externí komunikace budou na internetových stránkách systému RAPEX v budoucnu nazývány ‚Safety Gate‘.

Členské státy stejným způsobem poskytují veřejnosti informace v národních jazycích o výrobcích, které představují vážné riziko pro spotřebitele, a o opatřeních přijatých k řešení tohoto rizika. Tyto informace lze šířit prostřednictvím internetu, v tištěné podobě, elektronickými médii atd.

Veřejnosti se poskytují informace v podobě souhrnu oznámení, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci výrobku a informace o rizicích a opatřeních přijatých k zabránění těmto rizikům nebo k jejich omezení. Komise a členské státy se mohou rozhodnout zveřejnit další prvky oznámení pouze v případě, že tyto informace nejsou vzhledem ke své povaze důvěrné povahy (profesní tajemství) a není třeba je chránit.

[…]

3.4.6. Kroky následující po oznámení

[…]

3.4.6.2. Cíle následných kroků

Po přijetí oznámení členský stát přezkoumá informace uvedené v oznámení a provede příslušné akce, aby:

3.4.6.3. Následné kroky

K zajištění efektivních a účinných následných kroků by vnitrostátní orgány měly používat osvědčené postupy, kam patří:

[…]

3.4.7. Stažení/odstranění oznámení

3.4.7.1. Trvalé stažení oznámení ze systému RAPEX

Oznámení šířená prostřednictvím aplikace RAPEX jsou v systému uložena na neomezenou dobu. Komise nicméně může v situacích uvedených v této kapitole oznámení ze systému RAPEX trvale stáhnout.

3.4.7.1.1. Situace, za kterých je možné předložené nebo potvrzené oznámení stáhnout

[…]

3.4.7.1.2. Žádost členských států o trvalé nebo dočasné stažení oznámení

Komise může stáhnout oznámení ze systému RAPEX pouze na žádost oznamujícího členského státu, neboť ten je plně odpovědný za informace předávané prostřednictvím tohoto systému. Komise nicméně vyzývá ostatní členské státy, aby ji informovaly o veškerých skutečnostech, které by mohly stažení odůvodnit.

[…]

3.4.7.2. Dočasné odstranění oznámení z internetové stránky systému RAPEX

3.4.7.2.1. Situace, za nichž je dočasné odstranění oznámení možné

V oprávněných případech může Komise dočasně odstranit oznámení z internetové stránky systému RAPEX, zejména v případě, že má oznamující členský stát podezření, že posouzení rizik uvedené v oznámení bylo provedeno nesprávně a že oznámený výrobek nepředstavuje riziko. Oznámení může být z internetové stránky systému RAPEX dočasně odstraněno, dokud se posouzení rizik oznámeného výrobku nevyjasní.

3.4.7.2.2. Žádost členských států o dočasné odstranění oznámení

Komise může oznámení z aplikace RAPEX dočasně odstranit pouze na žádost oznamujícího členského státu, neboť ten je plně odpovědný za informace předávané prostřednictvím této aplikace. Komise nicméně vyzývá ostatní členské státy, aby ji informovaly o veškerých skutečnostech, které by mohly toto odstranění odůvodnit.

[…]“

22

Bundesgesetz, mit dem polizeiliche Bestimmungen betreffend pyrotechnische Gegenstände und Sätze sowie das Böllerschießen erlassen werden (Pyrotechnikgesetz 2010 – PyroTG 2010) [spolkový zákon, kterým se vydávají policejní předpisy týkající se pyrotechnických výrobků a sad pyrotechnických výrobků, jakož i odpalování dělobuchů (zákon o pyrotechnických výrobcích z roku 2010 – PyroTG 2010)] (BGBl. I, 131/2009), ve znění platném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení (BGBl. I, 32/2018) (dále jen „PyroTG“), v § 27, nadepsaném „Dohled nad trhem“, stanoví:

„1.   Příslušný orgán je odpovědný za dozor nad trhem, s cílem zajistit, že na trh budou uváděny a dodávány pouze pyrotechnické výrobky a sady pyrotechnických výrobků, které splňují požadavky tohoto spolkového zákona. Je oprávněn provádět nezbytná šetření a úkony v prostorách hospodářských subjektů, jako je mimo jiné vstup do výrobních prostor, skladů a jiných obchodních prostor, bezplatný odběr vzorků a nahlížení do příslušných obchodních dokumentů.

[…]“

23

Ustanovení § 27a PyroTG, nadepsaného „Dozorová opatření“, stanoví:

„1.   Dozorovými opatřeními příslušného orgánu podle § 27 jsou nařízení

[…]

3) stažení z oběhu.

2.   Dozorová opatření uvedená v odst. 1 bodech 2 a 3 mohou být přijata kterýmkoli příslušným orgánem, v jehož územní příslušnosti jsou pyrotechnické výrobky nebo sady pyrotechnických výrobků, které mají být předmětem těchto opatření, uváděny na trh nebo zpřístupňovány, tato opatření platí pro obchodní činnost daného hospodářského subjektu na celém spolkovém území.“

24

Bundesgesetz zum Schutz vor gefährlichen Produkten (Produktsicherheitsgesetz 2004 – PSG 2004) [spolkový zákon o ochraně proti nebezpečným výrobkům (zákon o bezpečnosti výrobků z roku 2004 – PSG 2004)] (BGBl. I, 16/2005), ve znění platném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení (BGBl. I, 32/2018), v § 10, nadepsaném „Zmocnění k mezinárodní výměně údajů“, stanoví:

„1.   Spolkový ministr pro otázky sociálního zabezpečení, generační agendy a ochrany spotřebitele oznámí ve stanovených lhůtách orgánům uvedeným v mezinárodních smlouvách informace o nebezpečných výrobcích, jakož i opatření uvedená v ustanoveních § 11, § 15 a § 16. Toto platí zejména pro postupy oznamování podle článků 11 a 12 směrnice [2001/95] a článků 22 a 23 nařízení [č. 765/2008].

[…]“

25

Allgemeines Verwaltungsverfahrensgesetz 1991 (obecný zákon o správním řízení z roku 1991) (BGBl. 51/1991), ve znění platném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení (BGBl. I 58/2018) (dále jen „AVG“), v § 8, nadepsaném „Zúčastněné strany, účastníci řízení“, stanoví:

„Osoby, které využívají činnosti správního orgánu, nebo osoby, které jsou jednáním tohoto orgánu dotčeny, mají postavení zúčastněných stran a pokud v dané věci prokáží právo nebo právní zájem, mají postavení účastníků řízení.“

26

Ustanovení § 17 AVG, nadepsané „Přístup ke spisu“, v odstavci 1 stanoví:

„Nestanoví-li správní předpisy jinak, účastníci řízení se mohou u správního orgánu seznámit se spisem týkajícím se jejich věci a mohou na místě samy pořizovat kopie celého spisu nebo jeho části nebo požádat, aby z něj byly na jejich náklady pořízeny úplné nebo částečné kopie. Pokud správní orgán, který vede řízení, vede spis v elektronické podobě, může být účastníkovi řízení na jeho žádost umožněn přístup ke spisu v jakékoli technicky možné formě.“

27

V rámci dozoru nad trhem, který provádělo LPD podle § 27 odst. 1 PyroTG u distributora pyrotechnických výrobků, bylo zjištěno, že manipulace s určitými pyrotechnickými výrobky, které se nacházely na skladě u tohoto distributora, představuje riziko pro uživatele. LPD následně vydalo v souvislosti s uvedeným distributorem rozhodnutí o zákazu prodeje příslušných pyrotechnických výrobků a nařídilo jejich stažení z oběhu podle § 27a odst. 1 bodu 3 PyroTG. Kromě toho LPD zaslalo Evropské komisi prostřednictvím vnitrostátního kontaktního místa RAPEX tři oznámení týkající se uvedených výrobků (dále jen „dotčená oznámení“).

28

Žalobkyně v původním řízení, společnost Funke, která má sídlo v Polsku, je dovozcem výrobků uvedených v dotčených oznámeních.

29

V odpovědi na žádost společnosti Funke o informace jí LPD oznámilo kroky, které podniklo vůči distributorovi v souvislosti s uvedenými pyrotechnickými výrobky.

30

Dopisem ze dne 30. dubna 2020 společnost Funke zaslala LPD žádost o doplnění dotčených oznámení o čísla šarží dotčených výrobků a žádost o přístup podle § 17 AVG k dokumentům týkajícím se postupu oznamování Komisi v rámci systému RAPEX, a zejména k dokumentům týkajícím se posouzení míry rizika uvedených výrobků.

31

Rozhodnutím ze dne 29. června 2020 LPD odmítlo žádost společnosti Funke o přístup k dokumentům jako nepřípustnou a její žádost o doplnění dotčených oznámení zamítlo jako neopodstatněnou.

32

Verwaltungsgericht Wien (správní soud ve Vídni, Rakousko) zamítl žalobu, kterou společnost Funke podala proti tomuto rozhodnutí. Tento soud konstatoval, že oznámení zaslané Komisi prostřednictvím systému RAPEX spadá do kategorie „Realakte“ (faktických úkonů) a liší se tedy od správního aktu (rozhodnutí). Měl rovněž za to, že soudní ochrana vyžadovaná v bodě 37 odůvodnění směrnice 2001/95 je v zásadě zaručena možností napadnout u správních soudů správní akty, které jsou základem postupu oznamování prostřednictvím systému RAPEX.

33

Kromě toho uvedený soud v podstatě zastával názor, že ani z rakouského práva, ani z pokynů RAPEX, nelze vyvodit, že takový hospodářský subjekt, jako je společnost Funke, má právo podat žádost o doplnění oznámení prostřednictvím systému RAPEX a právo na přístup k dokumentům týkajícím se tohoto postupu, takže žádosti, které podala společnost Funke k LPD, postrádaly právní základ a byly proto nepřípustné.

34

Stížnost, kterou proti tomuto rozsudku podala společnost Funke k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud, Rakousko), byla tímto soudem odmítnuta a věc byla postoupena Verwaltungsgerichtshof (Správní soudní dvůr, Rakousko).

35

Společnost Funke poté podala k předkládajícímu soudu opravný prostředek „Revision“ proti rozsudku Verwaltungsgericht Wien (správní soud ve Vídni). Podle předkládajícího soudu je pro účely přezkumu tohoto opravného prostředku rozhodující, zda v případě neexistence ustanovení rakouského práva přiznávají společnosti Funke právo na doplnění dotčených oznámení přímo ustanovení unijního práva. Na takovémto právu závisí rovněž právo společnosti Funke na přístup k dokumentům, které požaduje.

36

Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (Správní soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„Musí být

nebo že

(V případě kladné odpovědi na třetí otázku)

37

Podstatou první až třetí otázky předkládajícího soudu je, zda články 20 a 22 nařízení č. 765/2008, článek 12 a příloha II směrnice 2001/95, jakož i pokyny RAPEX (dále jen „pravidla pro systém RAPEX“) musí být vykládány v tom smyslu, že hospodářskému subjektu, jehož zájmy mohou být poškozeny oznámením učiněným členským státem podle článku 22 tohoto nařízení Komisi, jako je dovozce výrobků uvedených v tomto oznámení, přiznávají právo požadovat, aby bylo uvedené oznámení doplněno, a pokud ano, zda přezkum této žádosti spadá do pravomoci členského státu, který učinil toto oznámení, nebo do pravomoci Komise.

38

Úvodem je třeba uvést, že uvádění pyrotechnických výrobků na trh bylo na základě směrnice 2013/29 předmětem zvláštní harmonizace na úrovni Unie. Konkrétně článek 39 této směrnice upřesňuje postup pro nakládání s pyrotechnickými výrobky představujícími riziko na vnitrostátní úrovni. Kromě toho, čl. 38 odst. 2 uvedené směrnice stanoví, že na pyrotechnické výrobky se vztahují rovněž ustanovení čl. 15 odst. 3 a článků 16 až 29 nařízení č. 765/2008.

39

Podle článku 20 nařízení č. 765/2008 musí členské státy zajistit, aby výrobky, které představují vážné riziko vyžadující rychlý zásah, byly staženy z oběhu nebo z trhu nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na jejich trh. Z článku 21 odst. 2 tohoto nařízení vyplývá, že proti takovýmto opatřením lze podat opravný prostředek podle právních předpisů příslušného členského státu.

40

Článek 22 nařízení č. 765/2008 stanoví, že pokud členský stát přijme nebo zamýšlí přijmout opatření podle článku 20 tohoto nařízení a má za to, že důvody nebo účinky těchto opatření přesahují jeho území, neprodleně o těchto opatřeních uvědomí Komisi prostřednictvím systému RAPEX.

41

Podle čl. 22 odst. 4 nařízení č. 765/2008 se čl. 12 odst. 2 až 4 směrnice 2001/95 použije obdobně na oznámení učiněná Komisi prostřednictvím systému RAPEX podle článku 22 tohoto nařízení.

42

Pokud jde o systém RAPEX, je třeba upřesnit, že jeho fungování se, jak vyplývá z čl. 12 odst. 3 směrnice 2001/95, řídí přílohou II této směrnice. Kromě toho, podle přílohy II bodu 8 této směrnice Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro řízení systému RAPEX Komisí a členskými státy. Tyto pokyny RAPEX jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí 2019/417.

43

Jak je uvedeno v příloze II směrnice 2001/95, a zejména v bodě 2 této přílohy, systém RAPEX je systém zaměřený zejména na rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí v případě vážného rizika.

44

Z bodu 27 odůvodnění směrnice 2001/95, z bodu 30 odůvodnění nařízení č. 765/2008 a z bodu 1.1 části II pokynů RAPEX vyplývá, že systém RAPEX hraje důležitou roli v oblasti bezpečnosti výrobků a doplňuje další opatření přijatá na vnitrostátní a unijní úrovni k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti výrobků v Unii.

45

Z bodů 11 až 13 odůvodnění prováděcího rozhodnutí 2019/417 a z bodu 1.1 části II pokynů RAPEX kromě toho vyplývá, že údaje systému RAPEX přispívají zejména k předcházení a omezení dodávek nepotravinářských výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost, a případně pro jiné relevantní veřejné zájmy, a dále k zajištění soudržného uplatňování unijních požadavků na bezpečnost výrobků, a tudíž k řádnému fungování jednotného trhu.

46

Pokud jde o oznámení podle článku 22 nařízení č. 765/2008, jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodě 29 svého stanoviska, systém RAPEX funguje ve třech fázích. Zaprvé, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 22 nařízení č. 765/2008, a zejména pokud příslušné orgány členského státu přijaly omezující opatření uvedená v článku 20 tohoto nařízení, uvedené orgány je prostřednictvím vnitrostátního kontaktního místa RAPEX oznámí Komisi (fáze oznamování). Zadruhé Komise toto oznámení ověří a poté jej zašle členským státům, přičemž mimo jiné shrnutí tohoto oznámení zveřejní na internetové stránce systému RAPEX (fáze ověřování a zveřejnění). Zatřetí členské státy po obdržení oznámení prostřednictvím systému RAPEX přezkoumají poskytnuté informace a přijmou vhodná opatření, která rovněž oznámí Komisi (fáze následných opatření).

47

Z právních předpisů upravujících systém RAPEX, a zejména z pokynů RAPEX, které jsou podle bodu 2 části I určeny příslušným orgánům členských států, vyplývá, že oznamující členský stát hraje v rámci tohoto postupu ústřední roli, a to jak z procesního, tak i z věcného hlediska.

48

Zaprvé, kromě vytvoření oznámení podle článku 22 nařízení č. 765/2008 a jeho zaslání Komisi (viz zejména část II body 3.3.1, 3.4.1.1 a 3.4.2 pokynů RAPEX), je tento členský stát povinen informovat Komisi o jakémkoli vývoji, který vyžaduje změnu oznámení zveřejněného v rámci systému RAPEX (část II bod 3.2.3 pokynů RAPEX). Kromě toho, Komise může oznámení, které jí bylo zasláno prostřednictvím systému RAPEX, stáhnout pouze na žádost oznamujícího členského státu (část II bod 3.4.7.1.2 pokynů RAPEX). Totéž platí pro dočasné stažení informací zveřejněných na internetové stránce systému RAPEX (část II, bod 3.4.7.2.2 pokynů RAPEX).

49

Zadruhé při oznámení Komisi prostřednictvím systému RAPEX musí oznamující členský stát poskytnout všechny dostupné informace, včetně zejména informací umožňujících identifikovat výrobek, na který se toto oznámení vztahuje, jak vyplývá z čl. 22 odst. 3 nařízení č. 765/2008, z přílohy II bodu 3 směrnice 2001/95 a z části II bodu 3.2.1 pokynů RAPEX.

50

Zatřetí podle části II bodu 5.1 pokynů RAPEX je každý členský stát povinen zřídit jedno kontaktní místo RAPEX s cílem provozovat systém RAPEX na vnitrostátní úrovni. Z části II bodů 3.2.4 a 5.1.2 písm. e) pokynů RAPEX vyplývá, že toto vnitrostátní kontaktní místo před zasláním oznámení Komisi prostřednictvím systému RAPEX ověřuje a potvrzuje úplnost informací obdržených od příslušných orgánů.

51

Začtvrté z pravidel pro systém RAPEX, zejména z přílohy II bodu 10 směrnice 2001/95 a z části II bodu 3.2.4 pokynů RAPEX, vyplývá, že odpovědnost za informace poskytnuté Komisi nese oznamující členský stát. Pokyny RAPEX totiž od oznamujícího členského státu vyžadují, aby zajistil, aby veškeré údaje poskytované prostřednictvím systému RAPEX byly přesné, aby se tím zamezilo jakékoliv záměně s podobnými výrobky stejné kategorie nebo typu, které jsou dostupné na trhu Evropské unie (viz část II bod 3.2.4 pokynů RAPEX).

52

Komise je povinna v co nejkratší možné lhůtě provést ověření každého oznámení, aby se ujistila, že oznámení je správné a úplné, oznámení považovaná za správná a úplná potvrdí a prostřednictvím systému RAPEX je zasílá členským státům, jak vyplývá z přílohy II bodu 5 směrnice 2001/95, jakož i z části II bodů 3.4.3 a 3.4.4. pokynů RAPEX. Kromě toho, podle části II bodu 3.4.5.1 pokynů RAPEX Komise zveřejňuje přehledy nových oznámení na internetové stránce systému RAPEX.

53

Podle bodu 3.2.4 části II pokynů RAPEX žádné kroky podniknuté Komisí, jako je potvrzování a šíření oznámení prostřednictvím systému RAPEX a jejich zveřejnění na internetové stránce systému RAPEX, neznamenají, že tento orgán přebírá jakoukoli odpovědnost za předávané informace. Jak již bylo uvedeno v bodě 48 tohoto rozsudku, z bodů 3.4.7.1.2 a 3.4.7.2.2 části II těchto pokynů kromě toho vyplývá, že s ohledem na plnou odpovědnost oznamujícího členského státu může Komise trvale nebo dočasně stáhnout oznámení pouze na žádost tohoto členského státu.

54

Za těchto okolností je třeba konstatovat, jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodech 39 až 42 svého stanoviska, že ačkoli pravidla pro systém RAPEX ukládají Komisi povinnost ověřit oznámení zaslaná oznamujícím členským státem, aby se ujistila, že jsou správná a úplná, tato kontrola nenahrazuje povinnost tohoto členského státu zajistit správnost a úplnost oznámení provedeného prostřednictvím systému RAPEX.

55

Ze znění článku 22 nařízení č. 765/2008 ve spojení s přílohou II směrnice 2001/95 a s pokyny RAPEX tudíž vyplývá, že uvedený členský stát zůstává odpovědný za oznámené údaje, dokud oznámení týkající se některých výrobků zůstává v systému RAPEX, a musí se informovat Komisi o jakémkoli vývoji, který vyžaduje změnu tohoto oznámení.

56

Právě do tohoto kontextu je zasazena první až třetí otázka předkládajícího soudu.

57

V této souvislosti je třeba připomenout, že z části II bodu 3.3.1 pokynů RAPEX výslovně vyplývá, že hospodářské subjekty nejsou přímo zapojené do předkládání oznámení v rámci systému RAPEX. V tomto ohledu je třeba upřesnit, že jak podle čl. 3 bodu 12 směrnice 2013/29, tak i podle čl. 2 bodu 7 nařízení č. 765/2008, dovozce dotčených výrobků spadá pod pojem „hospodářský subjekt“.

58

Kromě toho, ani povinnost hospodářských subjektů podle části II bodu 3.3.1 pokynů RAPEX ihned informovat příslušné orgány ve všech členských státech, kde byl výrobek představující riziko uveden na trh, nebo jejich možnost, kterou jim poskytuje část II bod 3.4.3.5 pokynů RAPEX, upozornit jako třetí strana Komisi na skutečnosti, jež umožňují dospět k závěru o existenci vážných pochybností ohledně rizik, které představuje výrobek oznámený prostřednictvím systému RAPEX, jim nepřiznává postavení účastníka postupu oznamování prostřednictvím systému RAPEX.

59

Je však třeba zohlednit skutečnost, jak bylo uvedeno v bodech 47 až 55 tohoto rozsudku, že pravidla pro systém RAPEX ukládají oznamujícímu členskému státu řadu povinností týkajících se obsahu oznámení, která tento členský stát činí podle uvedeného článku 22 prostřednictvím systému RAPEX, mezi které patří povinnost uvést údaje umožňující identifikovat oznámený výrobek.

60

Podle oznamovacího formuláře stanoveného v pokynech RAPEX jsou určité informace týkající se výrobku – včetně typu/čísla modelu, čísla výrobní série/čárového kódu a popisu výrobku a obalu – označeny jako povinné kolonky, což v zásadě znamená, že musí být vyplněny (viz část III, příloha 1 pokynů RAPEX).

61

Jak vyplývá z části II bodu 3.2.1 písm. a) pokynů RAPEX, podrobná a přesná identifikace výrobku je klíčovým prvkem dozoru nad trhem a vynucování, neboť umožňuje vnitrostátním orgánům identifikovat oznámený výrobek, odlišit ho od dalších výrobků stejného nebo podobného typu nebo kategorie, které jsou dostupné na trhu, a nalézt ho na trhu a přijmout nebo schválit vhodná opatření.

62

Za tímto účelem, jak je zdůrazněno v pokynech RAPEX, by oznámení zasílaná Komisi prostřednictvím systému RAPEX měla být co nejúplnější a ve všech kolonkách oznamovacího formuláře by měly být vyplněny požadované údaje. Pokud tyto údaje nejsou v době předložení oznámení k dispozici, mělo by to být jasně uvedeno a vysvětleno, a jakmile budou informace k dispozici, oznamující členský stát musí oznámení aktualizovat (viz část II bod 3.2.2 pokynů RAPEX).

63

Kromě toho je třeba připomenout, že podle části II bodu 3.2.3 pokynů RAPEX je oznamující členský stát povinen informovat Komisi o každém vývoji, který vyžaduje provedení změn v oznámení předávaném prostřednictvím systému RAPEX.

64

Proto, jak v podstatě zdůrazňuje Komise ve svém písemném vyjádření, pravidla pro systém RAPEX ukládají oznamujícímu členskému státu povinnost zajistit, aby předávané údaje byly správné a co nejúplnější, aby byla umožněna identifikace výrobků, jichž se týká oznámení prováděné v rámci systému RAPEX, a pokud tomu tak není, aby tyto údaje opravil nebo doplnil tak, aby bylo dosaženo sledovaných cílů, včetně účinné kontroly bezpečnosti výrobků.

65

Pokud jde o pyrotechnické výrobky, je třeba upřesnit, že podrobný a přesný popis těchto výrobků, pokud jsou předmětem oznámení zaslaného Komisi prostřednictvím systému RAPEX, je rovněž nezbytný pro to, aby tyto výrobky mohly být odlišeny od výrobků, které splňují požadavky stanovené směrnicí 2013/29, a musí jim proto být umožněn volný pohyb na vnitřním trhu.

66

Kromě toho je třeba uvést, že popis pyrotechnických výrobků uvedených v oznámení předávaném prostřednictvím systému RAPEX, jehož obsah není v souladu s pravidly tohoto systému, může hospodářskému subjektu, jako je dovozce uvedených výrobků, bránit v hospodářské činnosti související s těmito výrobky, nebo ji činit méně atraktivní, a to případně nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení ochrany veřejných zájmů uvedených ve směrnici 2013/29, jako je ochrana lidského zdraví a veřejné bezpečnosti nebo ochrana a bezpečnost spotřebitelů.

67

Ačkoli skutečnost, že Komise ostatním členským státům předává oznámení, které členský stát učinil v rámci systému RAPEX podle článku 22 nařízení č. 765/2008, nemá přímý vliv na uvádění dotčených výrobků na trh, a tedy nemá přímé závazné účinky pro hospodářský subjekt, jako je dovozce dotčených výrobků, protože takovéto účinky vyplývají buď z opatření přijatých nebo plánovaných oznamujícím členským státem podle článku 20 nařízení č. 765/2008, nebo z preventivních či restriktivních opatření, o kterých rozhodly ostatní členské státy v reakci na oznámení provedené prostřednictvím systému RAPEX, je třeba připomenout, že podle části II bodu 3.4.5.1 pokynů RAPEX se shrnutí každého nového oznámení zveřejňuje na internetové stránce systému RAPEX. Toto zveřejnění klíčových informací o dotčených výrobcích určené veřejnosti – včetně typu/čísla modelu, čísla výrobní série/čárového kódu a popisu výrobku a obalu – může odradit distributory od prodeje těchto výrobků, jakož i konečné spotřebitele od jejich nákupu.

68

Kromě toho jsou členské státy, které jsou příjemci oznámení předávaných prostřednictvím systému RAPEX, povinny podle přílohy II bodu 6 směrnice 2001/95 a části II bodu 3.4.6 pokynů RAPEX zajistit, aby následovaly odpovídající kroky, pomocí určitých postupů, jako jsou kontroly trhu, spolupráce se sdruženími podnikatelů a šíření údajů ze systému RAPEX mezi spotřebiteli a podniky. Tato opatření tedy posilují odrazující účinky vyplývající ze zveřejnění shrnutí nových oznámení na internetové stránce systému RAPEX.

69

Z toho vyplývá, že hospodářské subjekty, které prokazatelně vykonávají svou činnost v souvislosti s výrobky, na něž se vztahuje oznámení předávané prostřednictvím systému RAPEX, jako je dovozce těchto výrobků, mohou být poškozeny oznámením, které je podle pravidel pro systém RAPEX upravujících identifikaci oznámených výrobků nesprávné nebo neúplné.

70

Je přitom třeba konstatovat, že pravidla pro systém RAPEX, jež ukládají oznamujícímu členskému státu povinnost zajistit, aby oznámení učiněné podle článku 22 nařízení č. 765/2008 bylo správné a co nejúplnější, zejména pokud jde o údaje vyžadované pro identifikaci dotčených výrobků, a případně povinnost toto oznámení opravit nebo doplnit, jsou dostatečně jasná a přesná, aby hospodářské subjekty, které mohou být poškozeny neúplným oznámením šířeným prostřednictvím systému RAPEX v důsledku nedostatečné identifikace výrobků, na které se toto oznámení vztahuje, jako je dovozce těchto výrobků, byly oprávněny požadovat jejich dodržování.

71

Jak vyplývá z bodů 47 až 55 tohoto rozsudku, je povinností příslušných orgánů oznamujícího členského státu, který v rámci fungování systému RAPEX hraje ústřední roli a zůstává odpovědný za oznámené údaje, dokud oznámení týkající se některých výrobků zůstává v systému RAPEX, přezkoumat každou žádost, kterou uvedené hospodářské subjekty za tímto účelem podají.

72

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první až třetí otázku odpovědět, že pravidla pro systém RAPEX musí být vykládána v tom smyslu, že hospodářskému subjektu, jehož zájmy mohou být poškozeny oznámením, které členský stát zaslal podle článku 22 nařízení č. 765/2008 Komisi, jako je dovozce výrobků uvedených v tomto oznámení, přiznávají právo požádat příslušné orgány oznamujícího členského státu, aby bylo uvedené oznámení doplněno.

73

Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda pravidla pro systém RAPEX, vykládaná ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), musí být vykládána v tom smyslu, že vyžadují, aby v oznamujícím členském státě byla poskytnuta účinná soudní ochrana takovému hospodářskému subjektu, jako je dovozce výrobků uvedených v oznámení učiněném podle článku 22 nařízení č. 765/2008, který není adresátem opatření, na jehož základě bylo toto oznámení učiněno, a má za to, že jeho zájmy mohou být poškozeny neúplností uvedeného oznámení.

74

Úvodem je třeba připomenout, jak vyplývá z odpovědi na první až třetí otázku, že podle pravidel pro systém RAPEX jsou hospodářské subjekty, které mohou být poškozeny neúplností oznámení učiněného členským státem podle článku 22 nařízení č. 765/2008 a šířeným prostřednictvím systému RAPEX, která vyplývá zejména z nedostatečné identifikace výrobků, na které se toto oznámení vztahuje, jako je dovozce těchto výrobků, oprávněny od příslušných orgánů oznamujícího členského státu požadovat, aby splnily povinnosti, které v této souvislosti tento členský stát má a v této souvislosti tedy mají práva vyplývající z unijního práva.

75

Podle ustálené judikatury jsou členské státy při uplatňování unijního práva povinny zajistit dodržování práva na účinnou právní ochranu zakotveného v čl. 47 prvním pododstavci Listiny, které je potvrzením zásady účinné soudní ochrany [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. února 2022, Bezirkshauptmannschaft Hartberg-Fürstenfeld (Promlčecí lhůta) (C‑219/20, EU:C:2022:89, bod 42 a citovaná judikatura].

76

Vzhledem k tomu, že postup oznamování prostřednictvím systému RAPEX je upraven unijním právem, představuje oznámení učiněné členským státem podle článku 22 nařízení č. 765/2008 uplatňování unijního práva ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny, v jehož důsledku se použije článek 47 Listiny (obdobně viz rozsudek ze dne 11. listopadu 2021, Gavanozov II, C‑852/19, EU:C:2021:902, bod 29 a citovaná judikatura).

77

Z toho vyplývá, že hospodářské subjekty, které mohou být poškozeny neúplností oznámení učiněného členským státem podle článku 22 nařízení č. 765/2008 a šířeného prostřednictvím systému RAPEX, která vyplývá z nedostatečné identifikace výrobků, na které se toto oznámení vztahuje, jako je dovozce těchto výrobků, musí mít nejen možnost takovéto oznámení napadnout u příslušných vnitrostátních orgánů uvedeného členského státu, ale i možnost případně se obrátit na příslušné vnitrostátní soudy, pokud mají za to, že byla porušena relevantní pravidla unijního práva.

78

Podle ustálené judikatury platí, že v případě neexistence unijní právní úpravy přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby na základě zásady procesní autonomie těchto států upravil procesní podmínky pro žaloby určené k zajištění ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 14. června 2017, Online Games a další, C‑685/15, EU:C:2017:452, bod 59 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 15. července 2021, FBF, C‑911/19, EU:C:2021:599, body 62 a 63).

79

V projednávané věci ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že společnost Funke napadla u Verwaltungsgericht Wien (správní soud ve Vídni) rozhodnutí LPD, kterým byla zamítnuta jako neopodstatněná její žádost o doplnění dotčených oznámení, a tento soud tuto žádost zamítl jako nepřípustnou z důvodu, že pro ni neexistoval právní základ.

80

Za těchto podmínek přísluší předkládajícímu soudu, aby rakouské právo vyložil takovým způsobem, aby byla zajištěna práva uvedená v bodě 77 tohoto rozsudku.

81

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na čtvrtou otázku odpovědět, že pravidla pro systém RAPEX, vykládaná ve světle článku 47 Listiny, musí být vykládána v tom smyslu, že takový hospodářský subjekt, jako je dovozce výrobků uvedených v oznámení učiněném podle článku 22 nařízení č. 765/2008, který není adresátem opatření, na jehož základě bylo toto oznámení učiněno a jehož zájmy mohou být poškozeny z důvodu neúplnosti uvedeného oznámení, musí mít v oznamujícím členském státě k dispozici prostředek nápravy, aby se mohl domoci toho, že povinnosti, které v této souvislosti má tento členský stát, budou splněny.

82

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původních řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporům probíhajícím před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: