–

za Italy Emergenza Cooperativa Sociale S. Bettim, M. Dionigi, C. Santuorim a P. Stallone, avvocati,

–

za Confederazione Nazionale delle Misericordie d’Italia F. Sanchinim a P. Sanchinim, avvocati,

–

za Associazione Nazionale Pubbliche Assistenze (Organizzazione nazionale di volontariato) – ANPAS ODV V. Migliorinim, avvocato,

–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. Sclafanim, avvocato dello Stato,

–

za španělskou vládu M. J. Ruiz Sánchez, jako zmocněnkyní,

–

za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a J. Langerem, jako zmocněnci,

–

za Norské království J. T. Kaasin a H. Røstumem, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi G. Gattinarou, P. Ondrůškem a G. Wilsem, jako zmocněnci,

1

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu čl. 10 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

2

Tyto žádosti byly předloženy v rámci dvou sporů, ve věci C‑213/21 mezi družstvem Italy Emergenza Cooperativa Sociale (dále jen „Italy Emergenza“) a Azienda Sanitaria Locale Barletta-Andria-Trani (místní orgán pro správu zdravotnictví v Berletta-Andria-Trani, Itálie) a ve věci C‑214/21 mezi Italy Emergenza a Azienda Sanitaria Provinciale di Cosenza (oblastní orgán pro správu zdravotnictví v Cosenza, Itálie), ohledně dvou rozhodnutí, kterými tyto orgány zahájily výběrová řízení za účelem zadání, prostřednictvím smlouvy, služby neodkladné sanitní přepravy a zdravotnické záchranné služby dobrovolnickým organizacím.

3

Body 28 a 118 odůvodnění směrnice 2014/24 uvádějí:

[…]

4

Článek 10 této směrnice, nadepsaný „Zvláštní výjimky pro veřejné zakázky na služby“, stanoví:

„Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby, které se týkají:

[…]

[…]“

5

Článek 77 uvedené směrnice, nadepsaný „Vyhrazené veřejné zakázky na některé služby“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou vyhradit organizacím právo na účast na řízeních o zadání veřejných zakázek výlučně na služby v oblasti zdravotní péče a sociální péče a kulturní služby uvedené v článku 74 a kódů CPV 75121000-0, 75122000-7, 75123000-4, 79622000-0, 79624000-4, 79625000-1, 80110000-8, 80300000-7, 80420000-4, 80430000-7, 80511000-9, 80520000-5, 80590000-6, od 85000000-9 do 85323000-9, 92500000-6, 92600000-7, 98133000-4, 98133110-8.

2.   Organizace uvedená v odstavci 1 musí splňovat všechny tyto podmínky:

[…]“

6

Článek 17 Decreto legislativo n. 50 – Codice dei contratti pubblici (legislativní nařízení č. 50 – zákon o veřejných zakázkách), ze dne 18. dubna 2016 (běžný doplněk GURI č. 91, ze dne 19. dubna 2016), nadepsaný „Zvláštní výjimky pro veřejné zakázky a koncese na služby“, v odstavci 1 stanoví:

„Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na veřejné zakázky a koncese na služby, které se týkají:

[…]

[…]“.

7

Decreto legislativo n. 117 – Codice del Terzo settore (legislativní nařízení č. 117 – zákoník třetího sektoru), ze dne 3. července 2017 (běžný doplněk GURI č. 179, ze dne 2. srpna 2017) (dále jen „legislativní nařízení č. 117/2017“), obsahuje článek 4, nadepsaný „Subjekty třetího sektoru“, který v odstavci 1 stanoví:

„Subjekty třetího sektoru jsou dobrovolnické organizace, sdružení pro sociální podporu, dobročinné instituce, sociální podniky, včetně sociálních družstev, sítě sdružení, vzájemné společnosti, sdružení, uznaná či nikoli, nadace a další soukromé subjekty jiné než společnosti, založené za účelem dosahování občanských, solidárních a společensky prospěšných cílů bez záměru dosahovat zisku, prostřednictvím výlučného nebo hlavního výkonu jedné nebo více činností obecného zájmu ve formě dobrovolnické činnosti nebo bezplatného poskytování peněz, zboží nebo služeb nebo vzájemné pomoci nebo výroby či výměny zboží nebo služeb, a zapsané v jednotném národním rejstříku třetího sektoru.“

8

Článek 57 legislativního nařízení č. 117/2017, nadepsaný „Služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy“, stanoví:

„1.   Služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy mohou být zadány přednostně smlouvou dobrovolnickým organizacím zaregistrovaným již nejméně šest měsíců v jednotném národním rejstříku třetího sektoru, které jsou členy sítě sdružení uvedené v čl. 41 odst. 2 a jsou akreditované na základě regionálních právních předpisů, pokud byly takové předpisy přijaty, a to v případech, kdy vzhledem ke zvláštní povaze služeb je přímým zadáním zaručeno poskytování služby obecného zájmu v rámci systému přispívajícímu účinně k dosažení sociálního cíle a naplňujícímu cíle solidarity, za podmínek hospodářské efektivity a přiměřenosti a při dodržení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace.“

2.   Na smlouvy o službách uvedených v odstavci 1 se vztahují ustanovení čl. 56 odst. 2, 3, 3a a 4.“

9

Článek 2514 Codice civile (občanský zákoník), nadepsaný „Podmínky pro družstva s převažující vzájemnostní povahou“, zní následovně:

„Družstva s převažující vzájemnostní povahou musí ve svých stanovách stanovit:

Družstva rozhodují o zavedení a zrušení ustanovení uvedených v předchozím odstavci většinou stanovenou pro mimořádnou valnou hromadu.“

10

Článek 2545e občanského zákoníku, nadepsaný „Zásluhové dividendy“, stanoví:

„Zakládací akt definuje kritéria pro vyplácení zásluhových dividend členům úměrně k množství a kvalitě vzájemných výměn.

[…]

Valná hromada může rozhodnout o vyplacení zásluhových dividend jednotlivým členům, a to i poměrným zvýšením příslušných podílů nebo vydáním nových podílů, odchylně od článku 2525, nebo vydáním finančních nástrojů.“

11

Decreto legislativo n. 112 – Revisione della disciplina in materia di impresa sociale (legislativní nařízení č. 112 – revize právní úpravy v oblasti sociálních podniků) ze dne 3. července 2017 (GURI č. 167 ze dne 19. července 2017) (dále jen „legislativní nařízení č. 112/2017“) v článku 3, nadepsaném „Neexistence cíle dosahování zisku“, stanoví:

„1.   Aniž jsou dotčeny odstavec 3 a článek 16, použije sociální podnik zisky a případné provozní přebytky na výkon svých činností podle stanov nebo na zvýšení svého majetku.

2.   Pro účely odstavce 1 je zakázáno rozdělení, i nepřímé, zisku a provozních přebytků, finančních prostředků a rezerv bez ohledu na jejich název zakladatelům, členům nebo společníkům, zaměstnancům a spolupracovníkům, členů statutárních orgánů a jiných členů podnikových orgánů, a to i v případě výpovědi nebo jakéhokoli jiného individuálního ukončení vztahu. V případě sociálních podniků založených ve formě uvedené v knize V občanském zákoníku je povoleno vyplacení skutečně splaceného kapitálu členovi, případně přehodnoceného nebo zvýšeného v mezích uvedených v odst. 3 písm. a). Pro účely a potřeby tohoto odstavce se každopádně nepřímým rozdělením zisku rozumí:

[…]

2a.   Pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 se vyplacení zásluhových dividend sociálními podniky zřízenými ve formě sociálního družstva svým členům v souvislosti s činnostmi obecného zájmu podle článku 2 uskutečněné ve smyslu článku 2545e občanského zákoníku a v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými zákonem nebo stanovami nepovažuje za rozdělení, ať přímé či nepřímé, zisku a provozních přebytků za předpokladu, že stanovy nebo zakladatelská listina uvádějí kritéria pro vyplacení zásluhových dividend členům úměrně k množství a kvalitě vzájemných výměn a že je vykázán vzájemný provozní přebytek.

[…]“

12

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 27. dubna 2020 zahájil Azienda Sanitaria Locale Barletta-Andria-Trani soutěžní řízení za účelem zadání, prostřednictvím smlouvy, služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy na území spadajícím do jeho pravomoci dobrovolnickým organizacím splňujícím požadavky stanovené v článku 57 legislativního nařízení č. 117/2017.

13

Italy Emergenza, sociální družstvo, jehož činnost spočívá v zajišťování služeb běžné a zdravotnické sanitní přepravy, které mělo za to, že toto zadávací řízení obsahuje protiprávní ustanovení, jež mu brání v účasti v tomto řízení, jej napadlo podáním žaloby k Tribunale amministrativo regionale per la Puglia (regionální správní soud pro Apulii, Itálie). Uvedené družstvo mělo za to, že článek 57 legislativního nařízení č. 117/2017 je v rozporu s čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24, vykládaným ve světle bodu 28 jejího odůvodnění, z důvodu, že umožňuje přímé zadání služeb pohotovostní a záchranné sanitní přepravy na základě smlouvy výlučně dobrovolnickým organizacím, a vylučuje tedy sociální družstva. Pro účely přímého zadání služeb pohotovostní a záchranné sanitní přepravy na základě smlouvy totiž tento čl. 10 písm. h) staví sociální družstva zcela na roveň dobrovolnickým sdružením.

14

Uvedený soud žalobu zamítl. Rozhodl, že služba, která je předmětem uvedeného zadávacího řízení, je „kvalifikovanou“ sanitní přepravou, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v uvedeném čl. 10 písm. h). Dále měl uvedený soud za to, že vyloučení sociálních družstev z působnosti této výjimky je v souladu s unijním právem, neboť tato družstva sledují podnikatelský účel, který odůvodňuje odlišné zacházení, než jaké je vyhrazeno dobrovolnickým organizacím nebo sdružením, které nesledují cíl dosahování zisku. V projednávaném případě je toto vyloučení u Italy Emergenza odůvodněno s ohledem na článek 5 stanov tohoto sociálního družstva, který umožňuje vyplacení dividend v omezené výši.

15

Družstvo Italy Emergenza podalo proti rozsudku Tribunale amministrativo regionale per la Puglia (regionální správní soud pro Apulii) odvolání ke Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie), předkládajícímu soudu, v němž znovu uvádí, že článek 57 legislativního nařízení č. 117/2017 je v rozporu s čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24.

16

Consiglio di Stato (Státní rada) má pochybnosti o souladu článku 57 legislativního nařízení č. 117/2017 s tímto článkem 10 písm. h). Zatímco totiž tento článek 57 zmiňuje pouze dobrovolnické organizace, a tudíž zřejmě vylučuje zadání služeb pohotovostní a záchranné sanitní přepravy prostřednictvím smlouvy sociálním družstvům, uvedený čl. 10 písm. h) se vztahuje na „neziskové“ organizace nebo sdružení a neomezuje se jen na dobrovolnické organizace nebo sdružení.

17

V tomto rámci předkládající soud předně připomíná, že v rozsudku ze dne 21. března 2019, Falck Rettungsdienste a Falck (C‑465/17, EU:C:2019:234), Soudní dvůr rozhodl, že „neziskové organizace nebo sdružení“ ve smyslu čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 jsou organizace nebo sdružení, jejichž cíl spočívá v plnění sociálních úkolů, které nejsou zaměřeny na dosahování zisku a případné zisky reinvestují za účelem dosažení svého cíle. Soudní dvůr zdůraznil, že rozhodujícím kritériem pro zařazení do působnosti tohoto ustanovení je sledování cíle, kterým není dosahování zisku. Podle předkládajícího soudu přitom neexistence cíle dosahování zisku charakterizuje takové sociální družstvo, jako je Italy Emergenza. Článek 6 jeho stanov totiž uvádí, že „sociální družstvo nemá za cíl dosahování zisku a sleduje obecný zájem společenství na lidském rozvoji a společenské integraci […]“. Je pravda, že článek 5 těchto stanov stanoví „zákaz vyplácení dividend nad maximální úrokovou sazbu poštovních spořitelních dluhopisů zvýšenou o dva a půl procentního bodu, pokud jde o splacený základní kapitál“. Tento článek 5 však nelze považovat za důkaz, jelikož se jedná o ustanovení, které přebírá článek 2514 občanského zákoníku.

18

Předkládající soud dále poukazuje na to, že sociální družstva se liší od dobrovolnických organizací nebo sdružení. Zatímco posledně uvedené organizace nepřiznávají svým členům žádnou hospodářskou výhodu, byť nepřímou, a omezují se na náhradu výdajů vynaložených jejich členy, sociální družstva přinášejí svým členům hospodářskou výhodu, i když sledují cíle integrace a společenské podpory bez snahy o dosahování zisku. Tato družstva se tak vyznačují podnikatelským účelem vzájemnostní povahy. Uvedený soud však tento rozdíl relativizuje, jelikož z judikatury Soudního dvora vyplývá, že smlouva, která stanoví jako jediné protiplnění náhradu vynaložených nákladů, spadá pod pojem „veřejná zakázka“ jako úplatná smlouva.

19

Předkládající soud kromě toho poukazuje na další skutečnost, která může zmírnit rozdíl mezi dobrovolnickými organizacemi či sdruženími a sociálními družstvy. Jedná se o možnost dobrovolnické organizace nebo sdružení zaměstnávat zaměstnance a dále o možnost sociálních družstev mít dobrovolnické členy, kterým jsou hrazeny pouze jejich výdaje.

20

Nakonec uvedený soud zdůrazňuje, že kdyby nebylo možné zadat sociálním družstvům, na rozdíl od dobrovolnických organizací a sdružení, přednostně na základě smlouvy službu pohotovostní a záchranné sanitní přepravy podle článku 57 legislativního nařízení č. 117/2017, mohlo by k zadání takové služby sociálnímu družstvu dojít až po provedení zadávacího řízení, což by ovšem bylo v rozporu s čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24.

21

Za těchto okolností se Consiglio di Stato (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání čl. 10 písm. h) směrnice [2014/24] – a s ním bod 28 odůvodnění této směrnice – takové vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že služby pohotovostní [a záchranné] sanitní přepravy mohou být přednostně zadány prostřednictvím smlouvy pouze dobrovolnickým organizacím – za předpokladu, že jsou zapsány po dobu nejméně šesti měsíců v jednotném národním rejstříku třetího sektoru, že jsou členy sítě sdružení a jsou akreditované podle odvětvové regionální právní úpravy (pokud byla přijata), a pod podmínkou, že toto zadání zaručuje poskytování služby v rámci systému účinně přispívajícího k dosažení sociálního cíle a naplňujícího cíle solidarity, za podmínek hospodářské efektivity a přiměřenosti a při dodržení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace – aniž mezi subjekty, kterým je možné zakázku zadat, zahrnuje jiné neziskové organizace, a konkrétně sociální družstva, jako neziskové sociální podniky?“

22

Oznámením zveřejněným dne 26. února 2020 zahájil Azienda Sanitaria Provinciale di Cosenza soutěžní řízení za účelem zadání, prostřednictvím smlouvy, služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy na území spadajícím do jeho pravomoci dobrovolnickým organizacím a Croce Rossa italiana (italský Červený kříž).

23

Družstvo Italy Emergenza, které mělo za to, že toto zadávací řízení obsahuje protiprávní ustanovení, jež mu brání v účasti v tomto řízení, jej napadlo podáním žaloby k Tribunale amministrativo regionale per la Calabria (regionální správní soud pro Kalábrii, Itálie), přičemž uplatňuje stejné žalobní důvody, jako jsou uvedeny v bodě 13 tohoto rozsudku.

24

Uvedený soud žalobu zamítl ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v bodě 14 tohoto rozsudku.

25

Družstvo Italy Emergenza podalo odvolání ke Consiglio di Stato (Státní rada), předkládajícímu soudu, který ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v bodech 16 až 20 tohoto rozsudku, pochybuje o slučitelnosti článku 57 legislativního nařízení č. 117/2017 s čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24. Uvedený soud si klade rovněž otázku ohledně vlivu čl. 3 odst. 2a legislativního nařízení č. 112/2017, který sociálnímu družstvu umožňuje, aby nereinvestovalo veškerý zisk a rozdělilo jej svým členům v podobě zásluhových dividend.

26

Za těchto podmínek se Consiglio di Stato (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání čl. 10 písm. h) směrnice [2014/24] – a s ním bod 28 odůvodnění této směrnice – takové vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že služby pohotovostní [a záchranné] sanitní přepravy mohou být přednostně zadány prostřednictvím smlouvy pouze dobrovolnickým organizacím – za předpokladu, že jsou zapsány po dobu nejméně šesti měsíců v jednotném národním rejstříku třetího sektoru, jsou členy sítě sdružení a jsou akreditované podle odvětvové regionální právní úpravy (pokud byla přijata), a pod podmínkou, že toto zadání zaručuje poskytování služby v rámci systému účinně přispívajícího k dosažení sociálního cíle a naplňujícího cíle solidarity, za podmínek hospodářské efektivity a přiměřenosti a při dodržení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace – aniž mezi subjekty, kterým je možné zakázku zadat, zahrnuje jiné neziskové organizace, a konkrétně sociální družstva, jako neziskové sociální podniky, včetně sociálních družstev, která vyplácejí svým členům zásluhové dividendy v souvislosti s činnostmi obecného zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 2a legislativního nařízení [č. 112/2017]?‘

27

Podstatou otázky předkládajícího soudu ve věci C‑213/21 a ve věci C‑214/21, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy mohou být přednostně zadány prostřednictvím smlouvy pouze dobrovolnickým organizacím, a nikoli sociálním družstvům, která mohou vyplácet svým členům zásluhové dividendy v souvislosti s jejich činností.

28

Je třeba uvést, že čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 vylučuje z její oblasti působnosti veřejné zakázky na služby, jejichž předmětem jsou služby spadající pod kódy CPV uvedené v tomto ustanovení, které poskytují „neziskové organizace nebo sdružení“.

29

Tato směrnice však pojem „neziskové“ organizace nebo sdružení nedefinuje.

30

Podle požadavků jednotného používání unijního práva a zásady rovnosti musí být znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii, přičemž tento výklad je třeba nalézt s přihlédnutím ke kontextu tohoto ustanovení a k cíli sledovanému dotčenou právní úpravou (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. března 2019, Falck Rettungsdienste a Falck, C‑465/17, EU:C:2019:234, bod 28, jakož i citovaná judikatura).

31

Zaprvé pojem „neziskové“ organizace nebo sdružení je definován v protikladu k výdělečnému sdružení, které je založeno za účelem dosahování zisku. V tomto smyslu je tento pojem podle všeho dostatečně široký na to, aby zahrnoval organizace, u nichž zaměstnanci mají podíl na vlastnictví či aktivně se účastní jejich vedení, jako jsou sociální družstva, pokud tyto organizace nesledují cíl dosahování zisku.

32

Zadruhé, cílem výjimky stanovené v čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 je, jak je uvedeno v bodě 28 jejího odůvodnění, zachovat zvláštní povahu neziskových organizací a sdružení tím, že se na ně nevztahují postupy stanovené v této směrnici. V tomto bodě 28 odůvodnění se však uvádí, že tato výjimka nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Z tohoto důvodu musí být uvedená výjimka jakožto výjimka z působnosti uvedené směrnice vykládána restriktivně [viz obdobně rozsudek ze dne 20. března 2018, Komise v. Rakousko (Státní tiskárna), C‑187/16, EU:C:2018:194, bod 77].

33

Z toho plyne, že pojem „neziskové“ organizace nebo sdružení ve smyslu čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 musí být úzce omezen na organizace a sdružení zvláštní povahy, to znamená ty, které nesledují žádný cíl dosahování zisku a nemohou svým členům přinést jakýkoliv prospěch, byť nepřímý.

34

Zatřetí je třeba připomenout, že Soudní dvůr rozhodl, že pod tento pojem spadají organizace nebo sdružení, jejichž cíl spočívá v plnění sociálních úkolů, které nejsou zaměřeny na dosahování zisku a případné zisky reinvestují za účelem dosažení cíle organizace nebo sdružení (rozsudek ze dne 21. března 2019, Falck Rettungsdienste a Falck, C‑465/17, EU:C:2019:234, bod 59).

35

Soudní dvůr přitom požadavkem, aby případné zisky byly reinvestovány za účelem dosažení cíle dotčené organizace nebo sdružení, mínil, že tyto zisky musí být použity k plnění sociálních úkolů sledovaných touto organizací nebo sdružením, a jasně vyloučil, že by uvedené zisky mohly být rozděleny vlastníkům nebo členům uvedené organizace nebo sdružení. Z toho vyplývá, že organizace nebo sdružení, které mohou rozdělit zisk svým členům, nespadají do působnosti čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24.

36

Tento výklad je ostatně podpořen článkem 77 této směrnice, vykládaným ve světle bodu 118 jejího odůvodnění, který umožňuje členským státům stanovit, že veřejní zadavatelé mohou vyhradit organizacím splňujícím podmínky uvedené v tomto čl. 77 odst. 2 právo na účast na zvláštních řízeních o zadání veřejných zakázek výlučně na určité služby. Mezi těmito podmínkami je přitom v uvedeném čl. 77 odst. 2 písm. b) ta, že jsou-li rozdělovány nebo přerozdělovány zisky, je třeba vycházet z participačních kritérií, a v témže čl. 77 odst. 2 písm. c) podmínka, že struktury řízení či vlastnictví organizace plnící veřejnou zakázku musí vycházet z podílu zaměstnanců na vlastnictví či z participačních zásad, nebo musí vyžadovat aktivní účast zaměstnanců, uživatelů či zúčastněných stran.

37

Unijní normotvůrce tak stanovil rozdílné zacházení s „neziskovými“ organizacemi nebo sdruženími uvedenými v čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 na jedné straně a organizacemi uvedenými v předchozím bodě tohoto rozsudku na straně druhé. Z toho vyplývá, že organizace a sdružení uvedené v čl. 10 písm. h) této směrnice nelze stavět na roveň organizacím, u nichž zaměstnanci mají podíl na vlastnictví či aktivně se účastní jejího vedení, jako jsou družstva, uvedeným v bodě 118 odůvodnění a článku 77 uvedené směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. března 2019, Falck Rettungsdienste a Falck, C‑465/17, EU:C:2019:234, bod 60).

38

Z výše uvedených úvah vyplývá, že pokud členové sdružení nebo organizace mohou mít, i nepřímo, prospěch v souvislosti s činností tohoto sdružení nebo této organizace, nemůže se na uvedené sdružení nebo organizaci vztahovat výjimka stanovená v čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24.

39

V projednávaném případě, aniž je dotčeno posouzení vnitrostátní právní úpravy a stanov dotčených organizací, které musí provést předkládající soud, z čl. 3 odst. 2a legislativního nařízení č. 112/2017 ve spojení s článkem 34 stanov družstva Italy Emergenza vyplývá, že valná hromada může rozhodnout o vyplacení zásluhových dividend jednotlivým členům. Jak přitom vyplývá z předkládacích rozhodnutí i z vyjádření několika zúčastněných stran, jelikož zásluhové dividendy představují nástroj umožňující přiznat členům družstva výhodu, existence takové možnosti rozdělení „zisku“ by měla bránit kvalifikaci takového sociálního družstva, jako je Italy Emergenza, coby „neziskové“ organizace nebo sdružení ve smyslu čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24.

40

Na položené otázky je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 10 písm. h) směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy mohou být přednostně zadány prostřednictvím smlouvy pouze dobrovolnickým organizacím, a nikoli sociálním družstvům, která mohou vyplácet svým členům zásluhové dividendy v souvislosti s jejich činností.

41

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

Článek 10 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že služby pohotovostní a záchranné sanitní přepravy mohou být přednostně zadány prostřednictvím smlouvy pouze dobrovolnickým organizacím, a nikoli sociálním družstvům, která mohou vyplácet svým členům zásluhové dividendy v souvislosti s jejich činností.