—

povinnost spolupráce stanovená v tomto ustanovení ukládá rozhodujícímu orgánu, aby si obstaral jednak přesné a aktuální informace o všech relevantních skutečnostech týkajících se obecné situace žadatele o azyl a mezinárodní ochranu v zemi původu a jednak lékařský znalecký posudek o jeho duševním zdraví, pokud existují indicie o duševních problémech, které mohou vyplývat z traumatické události, k níž došlo v této zemi původu, a pokud využití takovéhoto znaleckého posudku se jeví jako nezbytné nebo relevantní pro posouzení skutečných potřeb mezinárodní ochrany uvedeného žadatele, jsou-li podmínky pro využití takovéhoto znaleckého posudku v souladu zejména se základními právy zaručenými Listinou základních práv Evropské unie;

—

že zjištění porušení povinnosti spolupráce stanovené v tomto ustanovení v rámci druhého stupně soudního přezkumu stanoveného vnitrostátním právem nemusí samo o sobě nezbytně vést ke zrušení rozhodnutí o zamítnutí opravného prostředku podaného proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jestliže lze žadateli o mezinárodní ochranu uložit, aby prokázal, že by rozhodnutí o zamítnutí opravného prostředku mohlo být odlišné, kdyby k takovému porušení nedošlo.

—

lhůty, které uplynuly od podání žádosti o azyl na jedné straně do přijetí rozhodnutí rozhodujícího orgánu a příslušného soudu prvního stupně na druhé straně, nemohou být odůvodněny vnitrostátními legislativními změnami, k nimž došlo v průběhu těchto lhůt, a

—

nepřiměřenost některé z uvedených lhůt nemůže sama o sobě a při neexistenci jakýchkoli indicií, že nadměrná délka správního nebo soudního řízení měla vliv na řešení sporu, odůvodnit zrušení rozhodnutí příslušného soudu prvního stupně.