|
22.8.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 318/16 |
Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 7. července 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – F. Hoffmann-La Roche Ltd, Novartis AG, Novartis Farma SpA, Roche SpA v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato
(Věc C-261/21) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU - Povinnost členských států, aby stanovily prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie - Článek 267 SFEU - Povinnost předkládajícího soudu, aby zajistil plnou účinnost výkladu unijního práva podaného Soudním dvorem - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Přístup k nezávislému a nestrannému soudu, předem zřízenému zákonem - Rozsudek vnitrostátního soudu rozhodujícího v posledním stupni po rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce - Údajný nesoulad tohoto rozsudku s výkladem unijního práva podaným Soudním dvorem - Vnitrostátní právní úprava, která brání podání návrhu na obnovu řízení za účelem napadení uvedeného rozsudku“)
(2022/C 318/21)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Consiglio di Stato
Účastníci původního řízení
Navrhovatelky: F. Hoffmann-La Roche Ltd, Novartis AG, Novartis Farma SpA, Roche SpA
Odpůrce: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato
za přítomnosti: Società Oftalmologica Italiana (SOI) – Associazione Medici Oculisti Italiani (AMOI), Regione Emilia-Romagna, Regione Lombardia, Altroconsumo, Novartis Farma SpA, Roche SpA, Novartis AG, F. Hoffmann-La Roche Ltd, Associazione Italiana delle Unità Dedicate Autonome Private di Day Surgery e dei Centri di Chirurgia Ambulatoriale (Aiudapds), Coordinamento delle associazioni per la tutela dell’ambiente e dei diritti degli utenti e consumatori (Codacons), Ministero della Salute – Agenzia Italiana del Farmaco
Výrok
Článek 4 odst. 3 a čl. 19 odst. 1 SEU, jakož i článek 267 SFEU, musí být ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že nebrání ustanovením procesního práva členského státu, která při dodržení zásady rovnocennosti mají za následek, že pokud nejvyšší soud soustavy správních soudů tohoto členského státu vydá rozhodnutí ve sporu, v rámci něhož předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě tohoto článku 267, strany tohoto sporu nemohou podat návrh na obnovu řízení za účelem napadení tohoto rozhodnutí vnitrostátního soudu z důvodu, že toto rozhodnutí nerespektuje výklad unijního práva podaný Soudním dvorem v odpovědi na tuto žádost.