Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 2. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowego dla Warszawy-Woli w Warszawie- Polsko) – K.D. v. Towarzystwo Ubezpieczeń Ż S.A.

(Věc C-208/21 (1), Towarzystwo Ubezpieczeń Ż (Klamavé vzorové pojistné smlouvy))

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Článek 5 - Povinnost jasného a srozumitelného znění smluvních ujednání - Směrnice 2005/29/ES - Nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům - Článek 3 - Oblast působnosti - Článek 7 - Klamavé opomenutí - Článek 13 - Sankce - Smlouvy o životním pojištění, které jsou spojeny s takzvanými ‚unit-linked‘ investičními fondy - Informace o povaze a strukturování pojistného produktu, jakož i o rizicích spojených s tímto produktem - Klamavé vzorové smlouvy - Odpovědný subjekt - Právní následky“)

(2023/C 104/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla Warszawy-Woli w Warszawie

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: K.D.

Žalovaná: Towarzystwo Ubezpieczeń Ż S.A.

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 („směrnice o nekalých obchodních praktikách“)

musí být vykládán v tom smyslu, že

„nekalou obchodní praktikou“ ve smyslu tohoto ustanovení může být vyhotovení vzorové smlouvy o hromadném životním pojištění spojené s investičním fondem pojišťovnou, které neumožňuje spotřebiteli, jenž k této smlouvě přistoupí na návrh druhého podniku v postavení pojistníka, porozumět povaze a strukturování nabízeného pojistného produktu, jakož i rizikům s ním spojeným, a že tato pojišťovna musí za tuto nekalou obchodní praktiku nést odpovědnost.

2)	Článek 3 odst. 2 směrnice 2005/29 ve spojení s jejím článkem 13 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání výkladu vnitrostátního práva, který přiznává spotřebiteli, jenž uzavřel smlouvu v důsledku nekalé obchodní praktiky obchodníka, právo domáhat se určení neplatnosti této smlouvy.

(1) Úř. věst. C 289, 19.7.2021.