Žaloba podaná dne 21. prosince 2020 – Green Power Technologies v. Komise

(Věc T-753/20)

(2021/C 53/76)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Green Power Technologies, SL (Bollullos de la Mitación, Španělsko) (zástupci: A. León González a A. Martínez Solís, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	uznal a určil, že OLAF svou zprávou ze dne 9. července 2018 a Komise svým rozhodnutím potvrzujícím tuto zprávu v rámci zahájeného řízení o zpětném získání částek porušil[y] unijní právo, a z toho důvodu zneplatnil uvedenou zprávu i řízení zahájené Komisí;

—	uznal a určil, že smluvní závazky, které pro ni vyplývaly z projektu POWAIR (Project number: 256759), byly řádně splněny, a z toho důvodu určil, že výdaje, jejichž výše měla být navrácena na základě inkasních příkazů č. 3242010798 a č. 3242010800 vydaných Komisí, jsou způsobilé;

—

v důsledku výše uvedeného určil, že výzva Komise k zaplacení částky 175 426,24 eura je nepodložená a bezdůvodná, a proto zrušil inkasní příkazy č. 3242010798 a č. 3242010800 vydané Komisí, jakož i pre-information letter ze dne 24. května 2019 [Ares (2019)3414531], na němž se zakládají, a pozdější na něj navazující akty;

—	podpůrně – pokud nedojde k určení neplatnosti inkasního příkazu – určil odpovědnost Komise za bezdůvodné obohacení;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení, resp. v případě, že návrhovým žádáním uvedeným v této žalobě nebude vyhověno, neuložil náhradu nákladů řízení žalobkyni, a to s ohledem na složitost projednávané věci a na skutkové a právní pochybnosti, které v této věci vyvstaly.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Předmětem této žaloby je předně uznat a určit, že OLAF porušil unijní právo, a po tomto uznání zrušit shora označenou zprávu (čj. B.4(2017)4393 věc č. OF/2015/0759/B4).

Žalobkyně se touto žalobou dále, na základě článku 272 SFEU, domáhá také uznání a určení, že řádně splnila své smluvní závazky, které pro ni coby účastnici projektu POWAIR (Project number. 256759) vyplývaly ze smlouvy podepsané v rámci 7th Research Framework Programme Grant Agreement („FP7“), a v důsledku toho uznání bezdůvodnosti příkazů k vrácení dlužných částek a k uhrazení náhrady škody podle inkasních příkazů č. 3242010798 a č. 3242010800 vydaných Komisí.

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod, vycházející z porušení základních práv Evropské unie

—

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že v projednávané věci došlo ke zjevnému porušení základních práv zaručených Smlouvami a unijním právem. V této souvislosti uvádí, že nejenže jsou způsobilé všechny výdaje, jejichž částka má být navrácena, protože realizovány byly všechny projekty, ale také že řízení je stiženo zjevnými vadami, které představují porušení unijního práva.

Druhý žalobní důvod, vycházející ze způsobilosti výdajů, jejichž částka má být navrácena.

—	V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že zjištění OLAFu i Komise vycházejí z malicherností a omylů.

—

Uvádí také, že OLAFu ani Komisi se – navzdory argumentačnímu úsilí, které žalobkyně vyvinula ve fázi vyšetřování vedeného úřadem pro boj proti podvodům – nepodařilo správně uchopit obchodní model žalobkyně, jenž stojí na technologiích. V této souvislosti z obsahu některých zjištění uvedených v závěrečné zprávě, které Komise v zahájených kontradiktorních řízeních převzala jako prokázaná, vyplývá, že byla získána řada důkazů vedoucích k mylnému a zkreslenému posouzení skutečného stavu podporované činnosti vyvíjené žalobkyní.

—	V každém případě je třeba za nesprávný třeba považovat závěr OLAFu, podle kterého GPTech nemá systém umožňující zjistit, jaké jsou náklady na realizaci každého z podporovaných projektů.

Třetí žalobní důvod, vycházející ze způsobilosti výdajů, jejichž částka má být navrácena.

—	V tomto ohledu žalobkyně podrobně zpochybňuje tvrzené nesplnění jejích smluvních závazků.

—

Žalobkyně upřesňuje, že k tomu, aby se mohla účastnit projektu, musela vynaložit velké množství zdrojů [a že] provedené práce měly výrazný dopad na pracovníky podniku a přispěly k rozvoji Technologického plánu. To je přitom konečným cílem, kterého se má za pomoci podpor na výzkum a vývoj dosáhnout a který nespočívá jen v ekonomickém dopadu na podnik, nýbrž v technologickém dopadu, k němuž v tomto případě zcela zjevně došlo.

—

Žalobkyně upřesňuje, že OLAF prostě a paušálně používá coby kvantitativní měřítko míry účasti na projektu subjektivní hodnocení hodin věnovaných konkrétním aktivitám a usiluje o používání procentního podílu zapojení se do úkolů jakožto měřítka této míry účasti, přičemž taková míra účasti není zmíněna v žádném ujednání žádné technické přílohy.

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení práva na řádnou správu (článek 41 Listiny) a práva na obhajobu (články 47 a 48 Listiny).

—	Žalobkyně s odkazem na přílohu 16 závěrečné zprávy OLAFu a na připomínky Komise tvrdí, že řízení o zpětném získání částek dotčené v projednávané věci je stiženo nedostatkem odůvodnění.

—

Dále tvrdí, že závěry OLAFu i Komise jsou založeny na dokumentech, které nepodávají úplný a skutečný obraz o projektu, a to buď proto, že se týkají jen části aktivit tvořících projekt POWAIR, nebo proto, že vycházejí z původní dokumentace, která nemůže sloužit jako základ pro hodnocení konečné realizace projektu, anebo proto, že autorství dokumentů přisuzují podle metadat souborů aplikace Word, která neodpovídají skutečnému stavu.

5.	Pátý žalobní důvod, vycházející z bezdůvodného obohacení ze strany Komise, protože projekty byly provedeny řádně a včas, jak dokládají provedené au[dity].