—

v souladu s článkem 263 SFEU zrušil rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu ze dne 3. září 2020 přijaté v rámci výběrového řízení EPSO/AD/378/20 (AD7) – Právníci-lingvisté (AD 7) chorvatského jazyka (HR), oblast: právník-lingvista u Soudního dvora Evropské unie, Úřední věstník Evropské unie, C 72 A – ze dne 5. března 2020, a

—

zrušil rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu ze dne 12. října 2020 přijaté v rámci výběrového řízení EPSO/AD/378/20 (AD7) – Právníci-lingvisté (AD 7) chorvatského jazyka (HR), oblast: právník-lingvista u Soudního dvora Evropské unie, Úřední věstník Evropské unie, C 72 A – ze dne 5. března 2020,

—

a uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z překročení pravomoci na straně žalované

Dne 12. října 2020 přijal EPSO rozhodnutí, jímž zamítl stížnost žalobce proti rozhodnutí ze dne 3. září 2020 o provedení následující etapy výběrového řízení, a to zejména z důvodu, že nemá diplom z chorvatského práva ani znalosti chorvatského práva a že usnesení ze dne 13. března 2013, kterým byl tento diplom uznán v Chorvatské republice, neobsahuje srovnání studijních programů. EPSO tak podle žalobce provedl vlastní vyhodnocení, ačkoli mu k tomu žádné ustanovení unijního práva nedává pravomoc, a porušil tím zásadu rozdělení pravomocí v rámci Evropské unie a překročil své svěřené pravomoci, neboť je nesporné, že hodnocení zahraničních diplomů musí být prováděno výlučně vnitrostátním orgánem, který je k tomu zákonem zmocněn a kterým je v projednávané věci Agentura pro vědy a vysokoškolské vzdělávání v souladu se zákonem o uznávání zahraničních diplomů, s nařízením o hodnocení zahraničních vysokoškolských diplomů a s kritérii pro hodnocení v rámci postupu uznávání profesních kvalifikací. Došlo tak k porušení jedné ze základních zásad, a sice zásady subsidiarity.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu

EPSO postupoval svévolně a diskrečně, když nezohlednil ani právní předpisy Chorvatské republiky, judikaturu ústavního soudu Chorvatské republiky a usnesení Agentury pro vědy a vysokoškolské vzdělávání ze dne 13. března 2013, kterým byl uznán žalobcův zahraniční diplom, ani skutečnost, že žalobce byl zapsán na seznam advokátních koncipientů u Chorvatské advokátní komory v souladu s chorvatským zákonem o advokacii, přičemž pro účely tohoto zápisu byl zahraniční diplom žalobce považován za rovnocenný chorvatskému diplomu potřebnému pro výkon činnosti advokátního koncipienta. Žalobce konal stáž v advokátních kancelářích a z toho jasně plyne – na rozdíl od tvrzení žalované – že žalobce má znalosti o chorvatském právním řádu a chorvatském právu a má dostatečnou úroveň odborných znalostí a zkušeností pro dané pracovní místo, pro které je výběrové řízení pořádáno (žalobce mezitím rovněž úspěšně složil soudní zkoušku). EPSO rovněž nezohlednil skutečnost, že má žalobce více než tříletou zkušenost v oboru překladatelství.