29.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/43


Žaloba podaná dne 29. dubna 2020 – HB v. EIB

(Věc T-234/20)

(2020/C 215/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: HB (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil zprávu o výkonnosti z roku 2017 a (ii) rozhodnutí odvolacího výboru, kterým byla zamítnuta stížnost proti zprávě o výkonnosti z roku 2017;

uložil žalované, aby uhradila 50 000 eur jako náhradu za ztrátu příležitosti i se zákonem stanovenými úroky počítanými ode dne vyhlášení rozsudku až do úplného uhrazení;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu svého návrhu na zrušení posouzení výkonnosti předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady řádné správy a práva na důvěrnost v rozsahu, v němž X tím, že komentoval v rámci posouzení výkonnosti tvrzení žalobce týkající se údajně nevhodného chování, porušil zásadu řádné správy a právo žalobce na důvěrnost.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci, jelikož žalobce tvrdí, že X jej obtěžoval v průběhu hodnotícího období, a proto (i) X nebyl nestranný při posuzování výkonnosti, a tudíž jeho komentáře a známky jsou stiženy vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení, a (ii) hodnotící zpráva byla přijata s úmyslem poškodit žalobce, a proto je stižena vadou spočívající ve zneužití pravomoci.

Na podporu svého návrhu na zrušení rozhodnutí odvolacího výboru se žalobce opírá o dva jiné žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z procesních vad, kterých se dopustil odvolací výbor (vada při doručení oznámení o ústním jednání, přijetí rozhodnutí bez přítomnosti zúčastněného v rozporu s právem), přičemž pokud by k nim nedošlo, výsledek řízení mohl být odlišný.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut, jelikož z důvodu procesních vad žalobce nebyl přítomen ústního jednání před odvolacím výborem, a tudíž nebyl vyslechnut.

Na podporu svého návrhu na náhradu škody žalobce tvrdí, že žalovaná tím, že protiprávně zamítla návrh na zahájení smírčího řízení, připravila žalobce o možnost smírného vyřešení záležitosti a vyhnutí se řízení před Tribunálem Unie.