22.6.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 209/33 |
Žaloba podaná dne 27. dubna 2020 – PNB Banka v. ECB
(Věc T-230/20)
(2020/C 209/45)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: PNB Banka AS (Riga, Lotyšsko) (zástupce: O. Behrends, advokát)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí ECB ze dne 17. února 2020 týkající se odebrání povolení společnosti AS PNB Banka působit jako banka; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně třináct žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí obsahuje nedostatečné a zavádějící informace o řízení. |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB neoprávněně použila dvoufázové řízení pro vydání napadeného rozhodnutí (zahrnující návrh vnitrostátního příslušného orgánu) podle čl. 14 odst. 5 druhého pododstavce nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (1) a článku 83 nařízení (EU) č. 468/2014 (2) navzdory reklasifikačnímu rozhodnutí ECB ze dne 1. března 2019, jímž nad žalobkyní převzala přímý dohled. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z procesních vad v řízení před vnitrostátním příslušným orgánem – FKTK (komise pro finanční a kapitálový trh). |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že z procesního hlediska nebylo možné, aby návrh rozhodnutí o odebrání povolení, datovaný 12. září 2019, přijala ECB dne 17. února 2020 vzhledem k procesnímu ustanovení čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014. |
5. |
Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je po procesní i věcné stránce protiprávní vzhledem k faktickému odnětí povolení ze strany ECB prostřednictvím předchozí analýzy „selhání nebo pravděpodobného selhání“ (FOLTF) ze dne 15. srpna 2019. |
6. |
Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je protiprávní, protože je založeno na protiprávním zásahu do práva žalobkyně na zastoupení, v důsledku čehož je zbavena veškerých svých procesních práv. |
7. |
Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je protiprávní, neboť se opírá o nedostatečné odůvodnění. |
8. |
Osmý žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně být vyslechnuta. |
9. |
Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že ECB nebyla oprávněna opírat se o lotyšské insolvenční rozhodnutí ze dne 12. září 2019, protože toto rozhodnutí bylo protiprávní a vycházelo výlučně z nesprávné analýzy FOLTF, kterou provedla ECB. |
10. |
Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že se ECB nesprávně opírala o další důvody pro vydání napadeného rozhodnutí – jmenovitě o tvrzené porušení omezení velkých expozic a regulačních kapitálových požadavků – které neměly opodstatnění odůvodněné a o něž se FKTK v návrhu rozhodnutí neopírala. |
11. |
Jedenáctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je po věcné stránce protiprávní, protože se žalobkyně nachází od 12. září 2019 pod výlučnou kontrolou FKTK, a tudíž nepřímo i ECB. |
12. |
Dvanáctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je nepřiměřené. |
13. |
Třináctý žalobní důvod vycházející z toho, že se napadené rozhodnutí opírá o všechny vady analýzy FOLTF. |
(1) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63).
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (Úř. věst. 2014, L 141, s. 1).