20.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/27


Žaloba podaná dne 2. března 2020 – PT Pelita Agung Agrindustri a PT Permata Hijau Palm Oleo v. Komise

(Věc T-143/20)

(2020/C 129/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: PT Pelita Agung Agrindustri (Medan, Indonésie), PT Permata Hijau Palm Oleo (Medan) (zástupci: F. Graafsma, J. Cornelis a E. Rogiest, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2092 ze dne 28. listopadu 2019, o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz bionafty pocházející z Indonésie v rozsahu, v němž se týká žalobkyň;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila čl. 8 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie („základní nařízení“), když stanovila cenové podbízení, jelikož (1) neposoudila všechny relevantní důkazy a (2) nestanovila cenové podbízení pro produkt celkově.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise rovněž porušila čl. 8 odst. 5 základního nařízení, protože založila svou analýzu příčinných souvislostí na nesprávném konstatování cenového podbízení.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 3 základního nařízení tím, že konstatovala, že Indonéská vláda svěřila nebo nařídila dodavatelům surového palmového oleje (SPO) poskytovat jejich zboží za nižší než přiměřenou odměnu, že poskytla příjem nebo cenovou podporu dodavatelům SPO a že jim tedy poskytla výhodu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 3 základního nařízení tím, že zaprvé konstatovala, že platby pocházející z Fondu pro pěstování palmy olejové (dále jen „OPPF“) představovaly podporu a nikoliv platby za nákup bionafty a zadruhé, že platby z OPPF poskytují výrobcům bionafty výhodu, jelikož se opřela o zjevně nesprávný hypotetický scénář a neměla za to, že výhoda, pokud existovala, byla přenesena na subjekty, které se zabývají mícháním bionafty.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 7 základního nařízení tím, že vypočetla výši výhody v rámci režimu OPPF.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila čl. 8 odst. 1 a 8 základního nařízení tím, že nezaložila svůj závěr ohledně hrozby újmy na pozitivních důkazech a na objektivním přezkumu všech relevantních skutečností.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise porušila práva žalobkyň na obhajobu tím, že zahrnula určité zásadní úvahy týkající se analýzy cenového podbízení pouze do napadeného nařízení, čímž připravila žalobkyně o možnost předložit vyjádření k této otázce.