Věc T‑609/20

LA International Cooperation Srl

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (desátého senátu) ze dne 29. června 2022

„Nástroj předvstupní pomoci – Vyšetřování OLAF – Rozhodnutí Komise o uložení správní sankce – Vyloučení z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie na dobu čtyř let – Zápis do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů – Finanční nařízení – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Přiměřenost sankce“

  1. Rozpočet Evropské unie – Finanční nařízení – Správní sankce, jež může uložit Komise – Vyloučení hospodářského subjektu z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Rozsah

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012, ve znění nařízení 2015/1929, čl. 108 odst. 11)

    (viz bod 157)

  2. Rozpočet Evropské unie – Finanční nařízení – Správní sankce, jež může uložit Komise – Vyloučení hospodářského subjektu z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Dodržování zásady proporcionality při stanovení sankce udělené hospodářskému subjektu – Polehčující okolnosti – Zamítnutí

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012, ve znění nařízení 2015/1929, čl. 106 odst. 3 a čl. 108 odst. 11)

    (viz body 156, 158, 161, 163, 164)

Shrnutí

Podle nařízení č. 1085/2006 ( 1 ) Evropská unie podporuje země, na které se vztahuje předvstupní pomoc, mezi které patří Republika Severní Makedonie, při postupném sbližování s jejími normami a politikami. V rámci dvou národních programů na podporu této země byly žalobkyni, společnosti LA International Cooperation Srl, uděleny dvě zakázky, které byly uzavřeny v letech 2013 a 2015.

Na základě vyšetřování a závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), které se týkalo případných podvodů a korupce, jichž se žalobkyně dopustila od října 2012 do ledna 2017, vydal výbor ( 2 ), jemuž byla věc předložena, doporučení. S ohledem na toto doporučení se Evropská komise rozhodla zejména vyloučit žalobkyni na dobu čtyř let z účasti na zadávacích řízeních a z přidělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie ( 3 ) na dobu čtyř let, jakož i z účasti na postupech přidělování finančních prostředků v rámci 11. Evropského rozvojového fondu ( 4 ).

Tribunál, jemuž byla předložena k rozhodnutí žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Komise, zaprvé uplatnil svoji pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci při přezkumu sankcí uložených Komisí ( 5 ). Přezkoumal rovněž, zda je čtyřletá doba vyloučení, kterou Komise stanovila, vhodná a přiměřená.

Závěry Tribunálu

Tribunál připomenul, že má plnou jurisdikci, která ho kromě pouhého přezkumu legality opravňuje provést přezkum rozhodnutí, kterým veřejný zadavatel vylučuje hospodářský subjekt nebo mu ukládá finanční sankci, včetně zkrácení nebo prodloužení doby trvání vyloučení nebo zrušení, snížení nebo zvýšení uložené finanční sankce.

Tribunál posoudil, zda doba trvání dotčeného vyloučení zohledňuje polehčující okolnosti dovolávané žalobkyní, to znamená její dobrou spolupráci během vyšetřování a organizační opatření, která následně přijala.

Tribunál zaprvé připomenul, že veřejný zadavatel, který vylučuje hospodářský subjekt, musí dodržovat zásadu proporcionality a v této souvislosti zohlednit zejména závažnost situace, dobu jejího trvání, její případné opakování, úmysl nebo stupeň nedbalosti nebo jakékoli jiné polehčující okolnosti, jako například míru spolupráce uvedeného hospodářského subjektu a jeho přínos pro vyšetřování.

Zadruhé konstatoval, že korupce a vážné profesní pochybení, kterého se žalobkyně dopustila, je již svojí povahou velmi závažné. Je třeba zohlednit jak závažnost činů samotných, tak i jejich dopad na finanční zájmy Unie.

Zatřetí je pravda, že skutečnosti, kterých se žalobkyně dovolává, pokud jde o její velmi dobrou a plnou spolupráci při kontrolách na místě, byly prokázány. Tribunál nicméně upřesnil, že žalobkyně měla povinnost spolupracovat s OLAF a že v projednávaném případě může mít její chování vzhledem k závažnosti dotčených skutků pouze malý vliv na přísnost sankce.

Tribunál začtvrté rozhodl, že organizační opatření přijatá žalobkyní v roce 2016 nemají být zohledněna, neboť konstatoval, že tato opatření nejenže její protiprávní jednání, které pokračovalo až do ledna 2017, nezastavila, ale kromě toho v relevantním období neměla na uvedené jednání žádný vliv.

Zapáté jednání žalobkyně představovalo jak závažné profesní pochybení, za které se před 1. lednem 2016 ukládalo vyloučení na dobu pěti let a po tomto datu na dobu tří let, tak i korupci, za kterou se po 1. lednu 2016 ukládalo vyloučení na maximální dobu pěti let.

S ohledem na všechna tato konstatování a okolnosti Tribunál rozhodl, že vyloučení na dobu čtyř let je vhodné a přiměřené.

( 1 ) – Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. 2006, L 210, s. 82), článek 1. Dotyčné země jsou uvedeny v přílohách I a II tohoto nařízení.

( 2 ) – Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 143), článek 143.

( 3 ) – Podle platného práva, to znamená:

• nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74), ve znění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006 (Úř. věst. 2006, L 390, s. 1), článek 93, platné od 22. srpna 2006;

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L 298, s. 1), čl. 106 odst. 1, platné od 1. ledna 2013;

• nařízení č. 966/2012, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015 (Úř. věst. 2015, L 286, s. 1), čl. 106 odst. 1.

( 4 ) – Nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (Úř. věst. 2015, L 58, s. 17).

( 5 ) – Podle čl. 108 odst. 11 nařízení č. 966/2012, ve znění nařízení (EU, Euratom) 2015/1929.