Věc T‑480/20

Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics SAE
a
Jushi Egypt for Fiberglass Industry SAE

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) ze dne 1. března 2023

„Subvence – Dovoz některých tkaných nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta – Prováděcí nařízení (EU) 2020/776 – Konečné vyrovnávací clo – Výpočet výše subvence – Přičitatelnost subvence – Právo na obhajobu – Zjevně nesprávné posouzení – Systém navracení dovozního cla – Daňové zacházení s kurzovými ztrátami – Výpočet rozpětí cenového podbízení“

  1. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Výhoda poskytnutá příjemci – Výpočet výhody – Posuzovací pravomoc Komise – Metoda výpočtu, jež musí umožnit promítnutí výhody skutečně poskytnuté každému příjemci – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení – Důkazní břemeno

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, čl. 7 odst. 1 a 2)

    (viz body 33, 36–58)

  2. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Finanční příspěvek vlády země původu nebo vývozu – Finanční příspěvek poskytnutý vládou třetí země – Přičitatelnost uvedeného finančního příspěvku vládě země původu nebo vývozu – Přípustnost – Podmínky

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, čl. 3 bod 1 písm. a)]

    (viz body 79–95)

  3. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Výklad ve světle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních z roku 1994

    (Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních z roku 1994, článek 1; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, článek 3)

    (viz body 96–102)

  4. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Určení, zda se jedná o specifickou subvenci – Subvence omezená na určité podniky ve vymezené zeměpisné oblasti v působnosti orgánu poskytujícího subvenci.

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, čl. 4 odst. 2 a 3)

    (viz body 106, 107)

  5. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Průběh šetření – Povinnost Komise zajistit informování dotyčných stran – Rozsah – Právo na obhajobu – Porušení – Podmínky – Možnost pro dotčený podnik lépe zajistit svou obhajobu, kdyby nedošlo k procesní vadě

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, čl. 30 odst. 1 a 2)

    (viz body 114–125)

  6. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Výhoda poskytnutá příjemci – Výpočet výhody – Zjevně nesprávné posouzení – Neexistence

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, článek 6)

    (viz body 134–139, 143–147, 152–156)

  7. Společná obchodní politika – Ochrana před subvenčními praktikami třetích států – Subvence – Pojem – Finanční příspěvek vlády země původu nebo vývozu – Ušlé nebo nevybrané splatné veřejné příjmy – Posouzení

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1037, čl. 3 bod 1 písm. a) podbod ii)]

    (viz body 162–170)

Shrnutí

Subvence poskytnutá Čínou může být přičtena Egyptu jakožto zemi původu či vývozu výrobku dotčeného vyrovnávacími opatřeními

Společnostem usazeným v Egyptě v zóně čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu, ale subvencovaným Čínou mohou být uložena vyrovnávací cla

V návaznosti na podnět podaný dne 1. dubna 2019 přijala Evropská komise prováděcí nařízení 2020/776, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházejících z Číny a Egypta ( 1 ).

Po druhém podnětu podaném dne 24. dubna 2019 Komise kromě toho přijala prováděcí nařízení 2020/870, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní vyrovnávací clo uložené na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta, a kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na evidovaný dovoz uvedených výrobků z nekonečných skleněných vláken ( 2 ). Nekonečná skleněná vlákna jsou hlavní surovinou používanou k výrobě textilie ze skleněných vláken.

Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics SAE (dále jen „Hengshi“) a Jushi Egypt for Fiberglass Industry SAE (dále jen „Jushi“), dvě společnosti založené podle egyptských právních předpisů, jejichž akcionáři jsou čínské subjekty, vyrábějí a vyvážejí textilie ze skleněných vláken do Evropské unie. Společnost Jushi kromě toho vyrábí a vyváží do Unie výrobky z nekonečných skleněných vláken. Tyto dvě společnosti jsou usazeny v Egyptě v zóně čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce (dále jen „zóna SETC“), která byla založena společně Egyptem a Čínou v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními strategiemi, a sice s plánem rozvoje koridoru Suezského průplavu pro Egypt a iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“ pro Čínu. Tato posledně uvedená iniciativa umožňuje čínské vládě poskytovat čínským podnikům usazeným v zóně SETC určité výhody, zejména finanční podpory.

Vzhledem k tomu, že se společnosti Hengshi a Jushi domnívaly, že byly poškozeny vyrovnávacími cly zavedenými Komisí, podaly k Tribunálu žalobu na neplatnost prováděcího nařízení 2020/776. Společnost Jushi se kromě toho domáhá v samostatné žalobě zrušení prováděcího nařízení 2020/870.

Zamítnutím těchto žalob Tribunál upřesnil podmínky, za kterých Komise může přičíst vládě země původu nebo vývozu výrobku subvence udělené vládou jiné země za účelem uložení vyrovnávacího cla na dovoz dotčeného výrobku do Unie na základě základního antisubvenčního nařízení ( 3 ).

Závěry Tribunálu

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolávaly mimo jiné žalobního důvodu vycházejícího z porušení čl. 3 bodu 1 písm. a) základního antisubvenčního nařízení, podle kterého se má za to, že byla subvence poskytnuta, pokud některá vláda v zemi původu nebo vývozu poskytla finanční příspěvek. V tomto ohledu žalobkyně konkrétněji zpochybňovaly argumentaci Komise v prováděcích nařízeních, která spočívala v tom, že egyptské vládě byly přičteny finanční příspěvky poskytnuté podnikům usazeným v zóně SETC čínskými veřejnoprávními subjekty.

Tribunál nejprve odmítl výtku žalobkyň vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se Komise dopustila při výkladu pojmu „vláda“ země původu nebo vývozu ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. a) základního antisubvenčního nařízení.

Pokud jde o tento pojem „vláda“, Tribunál uvedl, že čl. 2 písm. b) základního antisubvenčního nařízení se omezuje na jeho vymezení tak, že zahrnuje veřejnoprávní subjekty země původu nebo vývozu. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že finanční příspěvek nemůže být přičten vládě země původu nebo vývozu dotyčného výrobku na základě konkrétních dostupných důkazů. Mimo jiné skutečnost, že toto nařízení vyžaduje, aby byl finanční příspěvek poskytnut z veřejných zdrojů „na území některé země“ ( 4 ), neznamená, že tento příspěvek musí pocházet přímo od vlády země původu nebo vývozu.

Základní antisubvenční nařízení tak nevylučuje, aby mohl být finanční příspěvek poskytnutý podnikům usazeným v Egyptě čínskými veřejnoprávními subjekty, a nikoliv přímo egyptskou vládou, přičítán posledně uvedené jakožto vládě země původu nebo vývozu.

Tento závěr je o to relevantnější ve zvláštním kontextu zóny SETC, která umožňuje čínským veřejným orgánům poskytnout přímo všechny výhody spojené s iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“ čínským podnikům usazeným v této zóně. Za těchto podmínek nelze připustit, aby byla ekonomická a právní konstrukce takového rozsahu, jako je rozsah zóny SETC vyňata ze základního antisubvenčního nařízení.

Dále Tribunál odmítl argumentaci žalobkyň, podle níž je výklad čl. 3 bodu 1 písm. a) základního antisubvenčního nařízení Komisí v rozporu s čl. 10 odst. 7 a čl. 13 odst. 1 téhož nařízení.

V tomto ohledu Tribunál uvedl, že čl. 10 odst. 7 základního antisubvenčního nařízení, který Komisi ukládá, aby na základě stížnosti vyzvala dotyčnou zemi původu nebo vývozu k zahájení konzultací za účelem vyjasnění situace, nevylučuje, aby vláda uvedené země mohla být konzultována ohledně finančních příspěvků, které jí jsou přičitatelné. V projednávaném případě přitom ze spisu vyplývá, že Komise vyzvala egyptskou vládu, aby zahájila konzultace ohledně takových otázek, jako jsou zvýhodněné úvěry poskytnuté čínskými subjekty.

Pokud jde o čl. 13 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení, který umožňuje zejména zemi původu nebo vývozu zrušit nebo omezit subvenci nebo přijmout jiná opatření týkající se jejích účinků, taková možnost zůstává platná v případech, kdy finanční příspěvek může být přičten vládě uvedené země. Egyptská vláda měla tak možnost ukončit úzkou spolupráci s čínskou vládou, pokud jde o finanční příspěvky, nebo navrhnout opatření směřující k omezení účinků dotčených subvencí.

Z toho vyplývá, že ani čl. 3 bod 1 písm. a) základního antisubvenčního nařízení, ani obecná systematika tohoto nařízení nevylučují, aby finanční příspěvek poskytnutý čínskou vládou mohl být přičten egyptské vládě jakožto vládě země původu nebo vývozu v takovém případě, jako je případ dotčený v projednávané věci.

Nakonec na rozdíl od toho, co tvrdila žalobkyně, je tento závěr podpořen zejména ustanoveními článku 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních ( 5 ), v jehož světle je třeba vykládat základní antisubvenční nařízení.

Článek 1 odst. 1 písm. a) bod 1) uvedené dohody, jenž je proveden článkem 3 základního antisubvenčního nařízení, definuje subvenci jako finanční příspěvek vlády nebo veřejně právní instituce na území „člena“ WTO. Tato formulace tedy nevylučuje možnost, že finanční příspěvek poskytnutý třetí zemí může být přičten zemi původu nebo vývozu, pokud stačí, aby finanční příspěvek vlády nebo veřejně právní instituce byl na území „člena“ WTO.

Ve světle těchto úvah Tribunál dospěl k závěru, že Komise správně vyložila čl. 3 bod 1 písm. a) základního antisubvenčního nařízení a zamítl žalobní důvod vznesený žalobkyněmi. Tribunál rovněž zamítl ostatní žalobní důvody uplatněné žalobkyněmi v obou žalobách, a v důsledku toho je zamítl v plném rozsahu.

( 1 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/776 ze dne 12. června 2020, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. 2020, L 189, s. 1).

( 2 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/870 ze dne 24. června 2020, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní vyrovnávací clo uložené na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta, a kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na evidovaný dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta (Úř. věst. 2020, L 201, s. 10).

( 3 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 55).

( 4 ) – Základní antisubvenční nařízení, bod 5 odůvodnění.

( 5 ) – Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (Úř. věst. 1994, L 336, s. 156; Zvl. vyd. 11/21, s. 243), obsažená v příloze 1A Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) (Úř. věst. 1994, L 336, s. 3; Zvl. vyd. 11/21, s. 82), podepsaná v Marrákeši dne 15. dubna 1994.