Věc T‑301/20
Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics SAE
a
Jushi Egypt for Fiberglass Industry SAE
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) ze dne 1. března 2023
„Dumping – Dovoz některých tkaných nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta – Prováděcí nařízení (EU) 2020/492 – Konečné antidumpingové clo – Výpočet běžné hodnoty – Článek 2 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036 – Zjevně nesprávné posouzení – Újma – Výpočet rozpětí cenového podbízení“
Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Výklad s ohledem na mezinárodní smlouvy uzavřené Unií – Výklad nařízení 2016/1036 s ohledem na antidumpingovou dohodu GATT z roku 1994 – Zohlednění výkladu přijatého Orgánem pro řešení sporů
[Všeobecná dohoda o clech a obchodu z roku 1994; dohoda o provádění článku VI všeobecné dohody o clech a obchodu (antidumpingová dohoda z roku 1994), článek 2.2.1.1; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 5]
(viz body 23–25)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Použití početně zjištěné hodnoty – Přihlédnutí k výrobním nákladům – Výpočet nákladů na základě účetních záznamů – Odchylka – Náklady na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem šetření, které se přiměřeně neodrážejí v těchto záznamech – Důkazní břemeno, které nesou orgány – Soudní přezkum – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 5)
(viz body 26–29)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Použití početně zjištěné hodnoty – Přihlédnutí k výrobním nákladům – Výpočet nákladů na základě účetních záznamů – Fixní náklady v rámci vztahu uvnitř skupiny – Úprava odrážející obvyklé tržní podmínky – Přípustnost – Kritéria – Zohlednění nákladů jiných výrobců nebo vývozců v téže zemi, jakož i podpůrně jakéhokoli jiného přijatelného základu
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 5 první a druhý pododstavec)
(viz body 31–42, 77–88)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Založení běžné hodnoty na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny v běžném obchodním styku – Zohlednění všech relevantních faktorů a všech zvláštních okolností týkajících se dotčených prodejů – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Zjevně nesprávné posouzení – Důkazní břemeno
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 2)
(viz body 46–51)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Antidumpingové řízení – Právo na obhajobu – Právo být vyslechnut – Rozsah
(Listina základních práv Evropské unie, článek 41; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036)
(viz body 55–58)
Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Použití početně zjištěné hodnoty – Posuzovací pravomoc orgánů – Meze – Povinnost pečlivého a nestranného posouzení všech relevantních okolností – Rozsah – Zohlednění důkazů předložených v souběžném antisubvenčním šetření – Podmínky
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 2)
(viz body 60–68)
Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Nařízení ukládající antidumpingová cla
(Článek 296 SFEU)
(viz body 72–75)
Shrnutí
V návaznosti na podnět přijala Evropská komise prováděcí nařízení (EU) 2020/492, jímž se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházejících z Číny a Egypta ( 1 ).
Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics SAE (dále jen „Hengshi“) a Jushi Egypt for Fiberglass Industry SAE (dále jen „Jushi“), dvě společnosti vlastněné čínskými subjekty a usazené v zóně čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu, vyrábějí a vyvážejí textilie ze skleněných vláken do Evropské unie. Společnost Jushi kromě toho vyrábí a vyváží do Unie pramence ze skleněných vláken, které jsou hlavní surovinou používanou k výrobě textilie ze skleněných vláken.
Vzhledem k tomu, že se společnosti Hengshi a Jushi domnívaly, že byly poškozeny antidumpingovými cly zavedenými Komisí, podaly k Tribunálu žalobu na neplatnost prováděcího nařízení 2020/492. Zamítnutím těchto žalob Tribunál poskytl upřesnění ohledně zohlednění účetních záznamů strany, která je předmětem antidumpingového šetření. Dále upřesnil rozsah povinnosti řádné péče Komise, zejména pokud jde o použití důkazů získaných v souvislosti se souběžným antisubvenčním šetřením v rámci antidumpingového šetření.
Závěry Tribunálu
Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně v rámci prvního žalobního důvodu dvě výtky vycházející z porušení čl. 2 odst. 5 prvního pododstavce nařízení 2016/1036 ( 2 ). Toto ustanovení stanoví, že pro určení běžné hodnoty výrobků, na které se vztahuje antidumpingové clo, musí být náklady spojené s výrobou a prodejem uvedených výrobků vypočítány na základě záznamů vedených stranou, která je předmětem šetření, pokud tyto záznamy odpovídají obecně uznávaným zásadám účetnictví dané země (první podmínka) a pokud je prokázáno, že tyto záznamy přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem uvedených výrobků (druhá podmínka). V tomto ohledu žalobkyně předkládají několik argumentů, jež v podstatě zpochybňují metodu, kterou Komise použila pro početní zjištění běžné hodnoty textilie ze skleněných vláken prodávané společností Hengshi.
Zaprvé Tribunál zamítl výtku vycházející z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise tím, že nepoužila cenu pramenců ze skleněných vláken uvedenou v účetních záznamech společnosti Hengshi pro výpočet výrobní ceny textilie ze skleněných vláken z důvodu, že kupní cena této suroviny nebyla běžnou tržní cenou.
K tomuto Tribunál nejprve uvedl, že čl. 2 odst. 5 první pododstavec základního nařízení nevylučuje, aby se Komise mohla odchýlit od nákladů uvedených v účetních záznamech šetřené strany, pokud cena suroviny použité pro výrobu posuzovaného výrobku není běžnou tržní cenou. Nicméně pokud se Komise domnívá, že je povinna vyloučit uvedené náklady, aby je nahradila jinou cenou považovanou za přiměřenou, je povinna vycházet z důkazů nebo alespoň z indicií umožňujících prokázat existenci faktoru, na jehož základě je úprava provedena.
V tomto ohledu Komise konstatovala, že ceny, za něž společnost Hengshi nakupovala pramence ze skleněných vláken od společnosti Jushi, byly systematicky a citelně nižší než ceny, za které společnost Jushi prodávala tentýž výrobek nezávislým odběratelům působícím na egyptském trhu. S ohledem na značný rozdíl mezi těmito cenami dospěla Komise správně k závěru, že ceny, které společnost Hengshi zaplatila společnosti Jushi, nelze považovat za běžné tržní ceny, takže je třeba je upravit.
Mimoto skutečnost, že společnost Jushi získala z prodeje pramenců ze skleněných vláken společnosti Hengshi ziskové rozpětí, neumožňuje automaticky dospět k závěru, že transakce proběhla za obvyklých tržních podmínek.
Dále Tribunál odmítl argumentace žalobkyň, podle které se druhá podmínka uvedená v čl. 2 odst. 5 prvním pododstavci základního nařízení netýká přiměřenosti nákladů, ale spíše „spolehlivosti“ účetních záznamů šetřené strany. Takový výklad by totiž v konečném důsledku vedl k zabránění použití početně zjištěné běžné hodnoty zejména v případě, kdy jsou výrobní náklady ovlivněny zvláštní situací na trhu.
Nakonec zjištění, podle něhož čl. 2 odst. 5 základního nařízení neobsahuje výslovné ustanovení týkající se přiměřenosti nákladů vynaložených mezi stranami ve spojení, nepostačuje k prokázání toho, že úmyslem normotvůrce Unie bylo vyloučit tuto okolnost při použití tohoto ustanovení.
Zadruhé Tribunál odmítl výtku vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se dopustila Komise při srovnání prodejních cen pramenců ze skleněných vláken účtované společností Jushi společnosti Hengshi a nezávislým domácím odběratelům. V tomto ohledu žalobkyně vytýkaly Komisi, že nezohlednila všechny relevantní faktory týkající se dotčeného prodeje, jako je zejména clo, které společnost Jushi zaplatila za prodej pramenců ze skleněných vláken nezávislým domácím odběratelům. Při neexistenci důkazu o této platbě v rámci antidumpingového šetření příslušelo dle žalobkyň Komisi, aby použila z vlastního podnětu důkaz o zaplacení cla, který měla k dispozici v rámci svého souběžného antisubvenčního šetření ohledně nekonečných skleněných vláken ( 3 ), nebo je přinejmenším měla požádat o předložení tohoto důkazu v rámci antidumpingového šetření.
V tomto ohledu Tribunál uvádí, že i když je pravda, že Komise musí vést antidumpingové šetření pečlivě a zohlednit všechny relevantní okolnosti při určování běžné hodnoty, nic to nemění na tom, že je závislá na dobrovolné spolupráci stran, které jsou předmětem šetření, aby jí poskytly nezbytné informace. V projednávané věci bylo tedy na žalobkyních, aby předložily důkazy, jež považovaly za relevantní pro účely šetření. Jelikož však žalobkyně nepředložily v rámci antidumpingového šetření sebemenší důkaz o clu zaplaceném společností Jushi za prodej pramenců ze skleněných vláken, nemohou mít prospěch ze své vlastní nedbalosti a vytýkat Komisi, že tuto skutečnost nezohlednila.
Kromě toho z čl. 29 odst. 6 prvního pododstavce nařízení 2016/1037 ( 4 ) vyplývá, že se Komise nemůže z vlastního podnětu dovolávat v rámci antidumpingového šetření důkazu předloženého v rámci souběžného antisubvenčního šetření. Žalobkyním tedy příslušelo, aby se vzdaly záruky stanovené tímto článkem a požadovaly, aby byl takový důkaz připuštěn i v rámci antidumpingového šetření.
S ohledem na tyto úvahy Tribunál dospěl k závěru, že Komise neporušila čl. 2 odst. 5 první pododstavec základního nařízení a zamítl dvě výtky prvního žalobního důvodu vznesené žalobkyněmi. Tribunál rovněž zamítl ostatní výtky prvního žalobního důvodu a druhý žalobní důvod uplatněný žalobkyněmi v této žalobě, a v důsledku toho zamítl tuto žalobu v plném rozsahu.
( 1 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492 ze dne 1. dubna 2015, jímž se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. 2020, L 108, s. 1).
( 2 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).
( 3 ) – Toto šetření bylo ukončeno prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/870 ze dne 24. června 2020, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní vyrovnávací clo uložené na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta, a jímž se ukládá konečné vyrovnávací clo na evidovaný dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta (Úř. věst. 2020, L 201, s. 10).
( 4 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 55).