1. 

Předběžné otázky – Odpověď, která může být jasně vyvozena z judikatury – Použití článku 99 jednacího řádu

(Jednací řád Soudního dvora, článek 99)

(viz bod 21)

2. 

Předběžné otázky – Výklad – Časové účinky výkladových rozsudků – Zpětný účinek

(Článek 267 SFEU)

(viz bod 24)

3. 

Akty orgánů – Směrnice – Provedení členskými státy – Nezbytnost zajistit účinnost směrnic – Povinnosti vnitrostátních soudů – Povinnost konformního výkladu – Rozsah – Výklad vnitrostátního práva contra legem – Vyloučení

(Článek 4 odst. 3 SEU; článek 288 SFEU)

(viz body 27–29)

4. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Prohlášení ujednání za zneužívající – Rozsah – Vnitrostátní právní úprava umožňující vnitrostátnímu soudu zhojit při konstatování neplatnosti zneužívajícího ujednání vady jeho obsahu – Rozsudek Soudního dvora, kterým se konstatuje neslučitelnost této právní úpravy se směrnicí 93/13 – Právní úprava, která v okamžiku uzavření smlouvy ještě nebyla pozměněna – Nepoužití tohoto ustanovení pro vnitrostátní soud – Přípustnost – Porušení zásady právní jistoty – Neexistence – Ověření konformního výkladu, které musí provést vnitrostátní soud

(Směrnice Rady 93/13, čl. 6 odst. 1)

(viz body 30–33, výrok 1)

5. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Prohlášení ujednání za zneužívající – Rozsah – Vnitrostátní právní úprava umožňující vnitrostátnímu soudu zhojit při konstatování neplatnosti zneužívajícího ujednání vady jeho obsahu – Nepřípustnost

(Směrnice Rady 93/13, čl. 6 odst. 1)

(viz body 36, 40, 41)

6. 

Ochrana spotřebitele – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Prohlášení, že ujednání je částečně zneužívající – Rozsah – Zachování platnosti nezneužívající části ujednání vedoucí ke změně jeho obsahu – Nepřípustnost – Nahrazení zneužívajícího ujednání ustanovením vnitrostátního práva vnitrostátním soudem – Přípustnost – Podmínky

(Směrnice Rady 93/13, články 6 a 7)

(viz body 42–46, výrok 2)

1) 

Unijní právo, zejména zásada právní jistoty, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní soud upustil od uplatnění ustanovení vnitrostátního práva, které mu umožňuje zhojit vady zneužívajícího ujednání smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, jestliže toto ustanovení, které bylo rozsudkem ze dne 14. června 2012, Banco Español de Crédito (C‑618/10, EU:C:2012:349), prohlášeno za neslučitelné s čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, nebylo v okamžiku uzavření této smlouvy ještě změněno legislativním postupem, v souladu s uvedeným rozsudkem.

2) 

Zásada právní jistoty musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu, jenž konstatoval zneužívající povahu smluvního ujednání ve smyslu článku 3 směrnice 93/13, neumožňuje zhojit vady obsahu tohoto ujednání, takže tento soud musí upustit od uplatnění tohoto ustanovení. Články 6 a 7 této směrnice ovšem nebrání tomu, aby vnitrostátní soud nahradil takové ujednání dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva, jestliže by smlouva o úvěru nemohla po odstranění tohoto zneužívajícího ujednání nadále existovat a prohlášení smlouvy za neplatnou v celém rozsahu by pro spotřebitele mělo zvlášť nepříznivé důsledky, což musí ověřit předkládající soud.