1)

Musí být čl. 1 odst. 5 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (1) vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která ukládá poskytovatelům zprostředkovatelské služby, jejímž účelem je prostřednictvím elektronické platformy za úplatu zprostředkovat vztah mezi potenciálními nájemci a pronajímateli, ať již podnikateli či soukromými osobami, nabízejícími poskytnutí krátkodobého ubytování, sdělit na základě písemné žádosti daňové správy a pod hrozbou správní pokuty „údaje o provozovateli a údaje o ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, jakož i počet přenocování a ubytovacích jednotek provozovaných v uplynulém roce“ s cílem identifikovat osoby povinné k regionální dani z ubytovacích zařízení cestovního ruchu a jejich zdanitelné příjmy, spadá do „daňové oblasti“, a je proto třeba mít za to, že je vyloučena z působnosti této směrnice?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být články 1 až 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (2) vykládány v tom smyslu, že se tato směrnice vztahuje na takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je právní úprava popsaná v první předběžné otázce? Musí být článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie případně vykládán tak, že se vztahuje na takovou právní úpravu?

3)

Musí být čl. 15 odst. 2 směrnice 2000/31/ES vykládán v tom smyslu, že se použije na takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je právní úprava popsaná v první předběžné otázce, a že takovou právní úpravu umožňuje?