Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 16. listopadu 2020 – ROI Land Investments Ltd. v. FD

(Věc C-604/20)

(2021/C 44/31)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: ROI Land Investments Ltd.

Odpůrce: FD

Předběžné otázky

Musí být čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení č. 1215/2012“) (1) ve spojení s jeho čl. 21 odst. 2, odst. 1 písm. b) bodem i) vykládán v tom smyslu, že zaměstnanec může právnickou osobu, která není jeho zaměstnavatelem a která nemá své „bydliště“ ve smyslu čl. 63 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 v některém členském státě, která však má vůči zaměstnanci na základě dohody o ručení přímou odpovědnost za nároky z individuální pracovní smlouvy uzavřené se třetí osobou, podat žalobu u soudu místa, z něhož zaměstnavatel obvykle vykonává svou práci v pracovním poměru se třetí osobu nebo ji naposledy vykonával, pokud by pracovní smlouva s třetí osobou bez dohody o ručení nevznikla?

Musí být čl. 6 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že podmínka stanovená v čl. 21 odst. 2 téhož nařízení vylučuje použití úpravy příslušnosti podle vnitrostátního práva členského státu, která zaměstnanci umožňuje podat žalobu proti právnické osobě, která má vůči němu přímou odpovědnost za nároky z individuální pracovní smlouvy uzavřené s třetí osobou za okolností popsaných v první otázce, jako „právního nástupce“ zaměstnavatele u příslušného soudu obvyklého místa výkonu práce, pokud takováto příslušnost není dána podle čl. 21 odst. 2 ve spojení s odst. 1 písm. b) bodem i) nařízení č. 1215/2012?

V případě záporné odpovědi na první otázku a kladné odpovědi na druhou otázku:

a)	Musí být čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že pojem „profesionální činnost“ zahrnuje závislou činnost v pracovním poměru?

Musí být v případě kladné odpovědi na tuto otázku čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1215/2012 vykládán v tom smyslu, že dohoda o ručení, na jejímž základě má právnická osoba přímou odpovědnost za nároky zaměstnance z individuální pracovní smlouvy uzavřené s třetí osobou, představuje smlouvu, kterou zaměstnanec uzavřel za účelem, jenž lze přičíst jeho profesionální činnosti?

V případě, že předkládající soud bude na základě odpovědí na předcházející otázky mezinárodně příslušný k rozhodnutí o právním sporu:

a)	Musí být čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (2) vykládán v tom smyslu, že pojem „profesionální činnost“ zahrnuje zaměstnání v pracovním poměru?

Musí být v případě kladné odpovědi na tuto otázku čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I vykládán v tom smyslu, že dohoda o ručení, na jejímž základě má právnická osoba přímou odpovědnost za nároky zaměstnance z individuální pracovní smlouvy uzavřené s třetí osobou, představuje smlouvu, kterou zaměstnanec uzavřel za účelem, jenž lze přičíst jeho profesionální činnosti?

(1) Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

(2) Úř. věst. 2008, L 177, s. 6.