12.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/6

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal du travail francophone de Bruxelles (Belgie) dne 27. července 2020 – L.F. v. S.C.R.L.

(Věc C-344/20)

(2020/C 339/08)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal du travail francophone de Bruxelles

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: L.F.

Žalovaná: S.C.R.L.

Předběžné otázky

1)

Má být článek 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1) vykládán v tom smyslu, že náboženské vyznání a přesvědčení jsou dvěma aspekty téhož chráněného kritéria, nebo naopak v tom smyslu, že náboženské vyznání a přesvědčení představují odlišná kritéria, a to jednak kritérium náboženského vyznání, včetně přesvědčení, které se s ním pojí, a jednak kritérium přesvědčení, a to bez ohledu na to, jaká jsou?

2)

V případě, že článek 1 směrnice 2000/78 má být vykládán v tom smyslu, že náboženské vyznání a přesvědčení jsou dvěma aspekty téhož chráněného kritéria, bránilo by to tomu, aby vnitrostátní soud, na základě článku 8 téže směrnice a za účelem prevence snížení úrovně ochrany proti diskriminaci, nadále vykládal takovou vnitrostátní právní normu, jako je čl. 4 odst. 4 zákona ze dne 10. května 2007 o boji proti některým formám diskriminace, v tom smyslu, že náboženské, filosofické a politické přesvědčení představují odlišná chráněná kritéria?

3)

Může být článek 2 písm. a) směrnice 2000/78 vykládán v tom smyslu, že pravidlo obsažené v pracovním řádu podniku, které pracovníkům zakazuje, aby „jakýmkoli způsobem, slovy, způsobem oblékání či jiným způsobem projevovali své náboženské, filozofické nebo politické přesvědčení, až už je jakékoli“, představuje přímou diskriminaci, pokud konkrétní provádění tohoto interního pravidla ukazuje, že:

a)

s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením viditelného symbolu (s konotací), v daném případě šátku, je zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem, který se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání, nemá žádné filozofické přesvědčení a žádnou politickou příslušnost a který z tohoto důvodu nemá potřebu nosit jakýkoli politický, filozofický nebo náboženský symbol?

b)

s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením viditelného symbolu (s konotací), v daném případě šátku, je zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem, který má nějaké filozofické nebo politické přesvědčení, ale jehož potřeba veřejně jej projevit nošením symbolu (s konotací) je menší či žádná?

c)

s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením viditelného symbolu (s konotací), v daném případě šátku, je zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem, který se hlásí k jinému, či dokonce ke stejnému náboženskému vyznání, ale jehož potřeba projevit to veřejně nošením symbolu (s konotací) je menší či žádná?

d)

vyjdeme-li ze zjištění, že přesvědčení nemá nutně náboženskou, filosofickou nebo politickou povahu a že může být i jiného druhu (uměleckého, estetického, sportovního, hudebního,…), pak je s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením viditelného symbolu (s konotací), v daném případě šátku, zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem, který má jiné než náboženské, filosofické či politické přesvědčení a který by je projevil způsobem oblékání?

e)

vyjdeme-li ze zásady, že negativní aspekt svobody projevovat své náboženské přesvědčení rovněž znamená, že jednotlivec nemůže být nucen projevit svou náboženskou příslušnost nebo přesvědčení, pak je s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením šátku, který sám o sobě není jednoznačným symbolem tohoto náboženského vyznání, vzhledem k tomu, že jiná pracovnice by jej mohla nosit z důvodů estetických, kulturních nebo dokonce zdravotních a že se tento šátek ani nutně neliší od šátku typu bandana, zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem, který by projevil své náboženské, filosofické nebo politické přesvědčení slovně, protože pro pracovnici nosící šátek to znamená ještě hlubší zásah do svobody náboženského vyznání zaručené článkem 9.1. EÚLP, vzhledem k tomu, ponecháme-li stranou předsudky, že náboženské přesvědčení není z nošení šátku zřejmé a může být odhaleno nejčastěji pouze tehdy, je-li jeho nositelka přinucena sdělit důvod svému zaměstnavateli?

f)

s pracovnicí, která chce uplatnit své právo na svobodu náboženského vyznání nošením viditelného symbolu (s konotací), v daném případě šátku, je zacházeno méně příznivě než s jiným pracovníkem stejného přesvědčení, který by se jej rozhodl projevit nošením vousů, (což na rozdíl od oděvu není interním pravidlem výslovně zakázáno)?

(1)  Úř. věst. 2000, L 303, s. 16.