Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d’appel de Paris (Francie) dne 9. července 2020 – A v. Autorité des marchés financiers

(Věc C-302/20)

(2020/C 313/17)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d’appel de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobce: A

Za přítomnosti: Autorité des marchés financiers

Předběžné otázky

Zaprvé,

Musí být čl. 1 bod 1 první pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu (1)) ve spojení s čl. 1 odst. 1 směrnice Komise 2003/124/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o definici a uveřejňování důvěrných informací a definici manipulace s trhem (2), vykládán v tom smyslu, že informace, která se týká nadcházejícího zveřejnění novinového článku pojednávajícího o zvěstech kolujících na trhu ohledně emitenta finančních nástrojů, může splňovat požadavek přesné povahy informace, kterou výše uvedené články požadují pro naplnění kvalifikace důvěrné informace?

b)	Má na posouzení přesné povahy dotčené informace vliv okolnost, že novinový článek, jehož nadcházející zveřejnění představuje dotčenou informaci, zmiňuje jako zvěst z trhu i cenu veřejné nabídky odkupu akcií?

c)	Jsou známost novináře podepsaného pod článkem, pověst sdělovacího prostředku, který ho zveřejnil, a skutečně významný dopad („ex post“) takového zveřejnění na cenu cenných papírů, jichž se týká, relevantními skutečnostmi pro účely posouzení přesné povahy dotčené informace?

Zadruhé, v případě odpovědi [podle které] může taková informace, jako je informace, která je předmětem projednávané věci, splňovat požadavek přesné povahy:

Musí být článek 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (3) vykládán v tom smyslu, že informace o nadcházejícím zveřejnění jeho článku pojednávajícího o zvěstech z trhu, kterou novinář sdělil jednomu ze svých obvyklých zdrojů, byla zveřejněna „pro účely žurnalistiky“?

b)	Závisí odpověď na uvedenou otázku zejména na tom, zda novinář získal informace o zvěstech z trhu od tohoto zdroje nebo zda bylo sdělení informace o nadcházejícím zveřejnění článku užitečné k objasnění důvěryhodnosti těchto zvěstí uvedeným zdrojem?

Zatřetí, musí být články 10 a 21 nařízení (EU) č. 596/2014 vykládány v tom smyslu, že i v případě, kdy byla důvěrná informace zveřejněna novinářem „pro účely žurnalistiky“ ve smyslu článku 21, je k určení oprávněnosti či neoprávněnosti jejího zveřejnění nutné posoudit, zda byla poskytnuta „v rámci běžného výkonu […] povolání [novináře]“ ve smyslu článku 10?

4)	Začtvrté, musí být článek 10 nařízení (EU) č. 596/2014 vykládán v tom smyslu, že důvěrná informace se považuje za zveřejněnou v rámci běžného výkonu povolání novináře v případě, že zpřístupnění důvěrné informace bylo nezbytně nutné pro výkon tohoto povolání a v souladu se zásadou proporcionality?

(1) Úř. věst. 2003, L 96, s. 16.

(2) Úř. věst. 2003, L 339, s. 70.

(3) Úř. věst. 2014, L 173, s. 1.