Věc C‑677/20

Industriegewerkschaft Metall (IG Metall)
a
ver.di – Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft

v.

SAP SE
a
SE-Betriebsrat der SAP SE

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Spolkový pracovněprávní soud, Německo)]

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. října 2022

„Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Evropská společnost – Směrnice 2001/86/ES – Zapojení zaměstnanců do rozhodování v rámci evropské společnosti – Článek 4 odst. 4 – Evropská společnost založená přeměnou – Obsah vyjednané dohody – Volba zástupců zaměstnanců jakožto členů dozorčí rady – Volební postup, při kterém má být o zástupcích odborových svazů hlasováno odděleně“

  1. Předběžné otázky – Pravomoc vnitrostátního soudu – Posouzení nezbytnosti a relevance položených otázek – Otázka týkající se výkladu unijního práva – Povinnost Soudního dvora posoudit důvody neplatnosti uplatněné jedním z účastníků sporu v původním řízení, které nebyly uvedeny předkládajícím soudem – Neexistence

    (Článek 267 SFEU)

    (viz body 26, 28)

  2. Sociální politika – Evropská společnost – Zapojení zaměstnanců – Evropská společnost založená přeměnou – Dohoda o úpravě pro zapojení zaměstnanců – Povinnost zajistit přinejmenším stejnou úroveň všech podmínek zapojení, jaká existuje ve společnosti, jež má být přeměněna – Rozsah – Vnitrostátní právní úprava, která ve vztahu k přeměňované společnosti stanoví pro volby zástupců zaměstnanců v dozorčí radě oddělené hlasování o kandidátech navržených odborovými svazy – Povinnost zachovat takové hlasování v přeměněné evropské společnosti – Dodržení zásady rovného zacházení

    [Směrnice Rady 2001/86, body 3, 5 a 18 odůvodnění, čl. 2 písm. k) a čl. 4 odst. 4]

    (viz body 38–40, 43, 45, 46, 48–50 a výrok)

Shrnutí

SAP, akciová společnost založená podle německého práva, měla před svou přeměnou na evropskou společnost (SE) v roce 2014 dozorčí radu složenou, v souladu s německým právem ( 1 ), z členů zastupujících akcionáře i zaměstnance. Mezi zástupce zaměstnanců patřili zástupci navržení odborovými svazy, kteří byli voleni hlasováním odděleným od hlasování zavedeného pro volbu ostatních členů dozorčí rady zastupujících zaměstnance ( 2 ). Dohoda o úpravě pro zapojení zaměstnanců v SAP přeměněné na SE ovšem stanoví odlišná pravidla pro případ zřízení dozorčí rady v omezeném složení. V takovém případě mohou odborové svazy navrhovat kandidáty na část křesel připadajících na Spolkovou republiku Německo volené zaměstnanci zaměstnanými v Německu, avšak pro volbu těchto kandidátů není stanoveno oddělené hlasování.

Neexistenci takového odděleného hlasování napadly u soudů dvě odborové organizace, a sice Industriegewerkschaft Metall (IG Metall) a ver.di – Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft. Bundesarbeitsgericht (Spolkový pracovní soud, Německo), k němuž byl podán kasační opravný prostředek, se rozhodl požádat Soudní dvůr o výklad směrnice 2001/86 ( 3 ). Podle předkládajícího soudu nesplňuje dotčená dohoda požadavky vyplývající z německého práva ( 4 ). Klade si nicméně otázku, zda čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/86 ( 5 ) nestanoví nižší úroveň ochrany, podle které by měl vyložit vnitrostátní právo.

Velký senát Soudního dvora rozhodl, že taková dohoda o úpravě pro zapojení zaměstnanců použitelná na SE založenou přeměnou, jaká je uvedena v tomto posledně zmíněném ustanovení, musí ve volbách zástupců zaměstnanců do dozorčí rady SE stanovit oddělené hlasování tak, aby byl zvolen určitý podíl kandidátů navržených odborovými svazy, jestliže takové oddělené hlasování je platným vnitrostátním právem stanoveno ve vztahu ke složení dozorčí rady společnosti, jež má být přeměněna na SE. Při tomto hlasování musí být dodrženo rovné zacházení mezi zaměstnanci této SE, jejích dceřiných společností a jejích závodů, jakož i mezi odborovými svazy v nich zastoupenými.

Závěry Soudního dvora

V této věci Soudní dvůr nejprve provedl doslovný výklad čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/86, z něhož vyvodil, že unijní normotvůrce v souvislosti s definováním zástupců zaměstnanců a úrovně jejich zapojení, která musí být zachována, odkázal na vnitrostátní právní předpisy nebo zvyklosti členského státu sídla společnosti, jež má být přeměněna na SE.

Co se tedy konkrétně týče účasti zástupců zaměstnanců, je co do určení jak osob oprávněných zastupovat zaměstnance, tak prvků charakteristických pro účast umožňující zmíněným zástupcům ovlivňovat rozhodnutí, která mají být ve společnosti přijata, třeba odkázat na posouzení provedená v tomto ohledu vnitrostátním zákonodárcem a na příslušné vnitrostátní zvyklosti.

Pokud tedy takový procesní prvek stanovený vnitrostátními právními předpisy, jako je samostatné hlasování o kandidátech navržených odborovými svazy, představuje charakteristický prvek vnitrostátního systému účasti zástupců zaměstnanců a má kogentní povahu, musí být tento prvek zohledněn v dohodě o zapojení podle čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/86.

Doslovný výklad je podle Soudního dvora potvrzen kontextem, jehož je toto ustanovení součástí. Unijní normotvůrce měl totiž v úmyslu vyhradit zvláštní zacházení SE vytvořeným přeměnou, aby zabránil zásahu do práv příslušejícím v oblasti zapojení zaměstnancům společnosti přeměňované na SE na základě vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí.

Soudní dvůr má za to, že provedený výklad směrnice 2001/86 je v souladu i s jejím cílem. Ze směrnice 2001/86 ( 6 ) tak vyplývá, že zajištění nabytých práv v oblasti zapojení zamýšlené unijním normotvůrcem implikuje nejen zachování nabytých práv zaměstnanců ve společnosti přeměňované na SE, ale i rozšíření těchto práv na všechny zaměstnance SE, a to i kdyby vnitrostátní právní předpisy v tomto ohledu nic nestanovily. Právo navrhovat kandidáty ve volbách zástupců zaměstnanců v dozorčí radě navíc nesmí být – v zájmu zajištění rovnosti mezi odborovými svazy – vyhrazeno v projednávané věci jen německým odborovým svazům.

Podle názoru Soudního dvora je tento výklad podpořen i historií vzniku směrnice 2001/86. Z ní totiž vyplývá, že režim použitelný na SE zakládané přeměnou představoval v průběhu jednání zásadní problém. Teprve začleněním ustanovení, převzatého do čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, které se konkrétně vztahuje na SE založené přeměnou a jež má zabránit omezení stávající úrovně zapojení zaměstnanců v přeměňované společnosti, mohl proces přijímání této směrnice pokračovat.

Soudní dvůr konečně upřesnil, že právo navrhnout určitý podíl kandidátů ve volbách zástupců zaměstnanců v dozorčí radě takové SE založené přeměnou, jako je SAP, nemůže být vyhrazeno jen německým odborovým svazům, ale musí být rozšířeno na všechny odborové svazy zastoupené v SE, jejích dceřiných společnostech a závodech, aby tak v souvislosti s uvedeným právem byla zajištěna rovnost mezi těmito odborovými svazy.

( 1 ) – Gesetz über die Mitbestimmung der Arbeitnehmer (zákon o účasti zaměstnanců) ze dne 4. května 1976 (BGBl. 1976 I, s. 1153), ve znění zákona ze dne 24. dubna 2015 (BGBl. 2015 I, s. 642) (dále jen „MitbestG“), § 7.

( 2 ) – MitbestG v § 16 odst. 1 stanoví, že členy dozorčí rady pověřené zastupováním odborů volí zástupci tajným hlasováním a při dodržení zásad poměrného zastoupení.

( 3 ) – Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. 2001, L 294, s. 22; Zvl. vyd. 06/04, s. 272).

( 4 ) – Konkrétně se jedná o § 21 odst. 6 Gesetz über die Beteiligung der Arbeitnehmer in einer Europäischen Gesellschaft (zákon o zapojení zaměstnanců v evropské společnosti) ze dne 22. prosince 2004 (BGBl. 2004 I, s. 3675, 3686), ve znění účinném od 1. března 2020, podle kterého musí dohoda o zapojení v případě SE založené přeměnou zajistit přinejmenším stejnou úroveň všech podmínek zapojení zaměstnanců, jaká existuje ve společnosti, jež má být přeměněna na SE.

( 5 ) – Článek 4 odst. 4 směrnice 2001/86, týkající se obsahu dohody o úpravě pro zapojení zaměstnanců do SE, stanoví, že dohoda o zapojení musí v případě SE založené přeměnou zajistit přinejmenším stejnou úroveň všech podmínek zapojení zaměstnanců, jaká existuje ve společnosti, jež má být přeměněna na SE.

( 6 ) – Zejména bodu 18 jejího odůvodnění, podle kterého je základní zásadou a stanoveným účelem této směrnice zajistit zaměstnancům nabytá práva v oblasti jejich zapojení do rozhodování podniku.