–

za společnost Alstom Transport SA O. Gavrilă, C. Ciolan a I. Nedelcuem, avocați,

–

za společnost Compania Naţională de Căi Ferate CFR SA I. Pinteou,

–

za společnost Strabag AG – Sucursala Bucureşti S. Neagu, A. Viespem, Ş. Dinuem a L. Savinem, avocați,

–

za Evropskou komisi G. Wilsem, P. Ondrůškem a L. Nicolae, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 1 a 3 a článku 2c směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. 1992, L 76, s. 14; Zvl. vyd. 06/01, s. 350), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. 2014, L 94, s. 1) (dále jen „směrnice 92/13“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Alstom Transport SA na jedné straně a společnostmi Compania Națională de Căi Ferate CFR SA (dále jen „společnost CFR“), Strabag AG – Sucursala Bucureşti (dále jen „společnost Strabag“) a Swietelsky AG Linz – Sucursala București na straně druhé ohledně počítání lhůty pro podání návrhu na přezkum rozhodnutí přijatého v rámci řízení o zadání zakázky na stavební práce.

3

Článek 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec a odstavec 3 směrnice 92/13 stanoví:

„1.   […]

Pokud jde o zakázky a koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 2014/25/EU [ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 243)] nebo směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 2014/23/EU [ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí], přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Unie v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

[…]

3.   Členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda.“

4

Článek 2a odst. 2 směrnice 92/13 zní:

„[…]

K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

[…]“

5

Článek 2c směrnice 92/13 stanoví:

„Pokud členský stát stanoví, že návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU, nebo v souvislosti s ním musí být podán před uplynutím stanovené lhůty, činí tato lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí zadavatele. K rozhodnutí zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) této směrnice, která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.“

6

Článek 2 odst. 1 Legea nr. 101/2016 privind remediile și căile de atac în materie de atribuire a contractelor de achiziție publică, a contractelor sectoriale și a contractelor de concesiune de lucrări și concesiune de servicii, precum și pentru organizarea și funcționarea Consiliului Național de Soluționare a Contestațiilor (zákon č. 101/2016 o opravných prostředcích v oblasti zadávání veřejných zakázek, odvětvových zakázek a koncesí na stavební práce a služby a o organizaci a fungování národní rady pro řešení sporů) zní takto:

„Každá osoba, která má za to, že byla poškozena na některém ze svých práv nebo oprávněných zájmů aktem veřejného zadavatele nebo tím, že ve lhůtě stanovené zákonem nebylo rozhodnuto o podané žádosti, se může domáhat toho, aby byl předmětný akt zrušen, aby byla veřejnému zadavateli uložena povinnost akt vydat nebo přijmout nápravná opatření nebo aby bylo tvrzené právo či oprávněný zájem uznány, [a to u Consiliu Național de Soluționare a Contestațiilor (národní rada pro řešení sporů) nebo u soudního orgánu] v souladu s ustanoveními tohoto zákona.“

7

Článek 3 tohoto zákona stanoví:

„1.   Pro účely tohoto zákona se:

[…]

3.   Pro účely odstavce 1 písm. f) bodu i) se má za to, že osoba má nebo měla zájem související se zadávacím řízením, pokud ještě nebyla z tohoto řízení s konečnou platností vyloučena. Vyloučení je konečné, pokud bylo dotyčnému zájemci/uchazeči oznámeno a pokud Consiliu [Național de Soluționare a Contestațiilor (národní rada pro řešení sporů)] či soud konstatoval, že je vyloučení oprávněné, nebo pokud již nemůže být předmětem přezkumu.“

8

Článek 8 uvedeného zákona zní:

„1.   Osoba, která má za to, že byla poškozena aktem veřejného zadavatele, se může obrátit na Consiliu [Național de Soluționare a Contestațiilor (národní rada pro řešení sporů)] a požadovat, aby byl tento akt zrušen, aby byla veřejnému zadavateli uložena povinnost přijmout určitý akt nebo nápravná opatření nebo aby bylo tvrzené právo či oprávněný zájem uznány, a to:

9

Článek 49 odst. 1 téhož zákona stanoví:

„Ve snaze dosáhnout soudního rozhodnutí o opravném prostředku se osoba, která se považuje za poškozenou, může v souladu s ustanoveními tohoto zákona obrátit na příslušný soud.“

10

Společnost CFR zveřejnila výzvu k podávání nabídek v rámci odvětvového zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky na stavební práce spočívající v obnově železniční trati.

11

Nabídka předložená konsorciem RailWorks, jehož vedoucím členem je společnost Alstom Transport, byla dne 13. března 2018 označena za přípustnou, ale dne 5. července 2018 ji společnost CFR z řízení vyloučila z důvodů souvisejících se schopností konsorcia RailWorks realizovat předmět zakázky.

12

Rozsudkem ze dne 19. října 2018 Tribunalul Bucureşti (soud prvního stupně v Bukurešti, Rumunsko) zamítl žalobu společnosti Alstom Transport proti rozhodnutí společnosti CFR, v němž byla vyloučena nabídka RailWorks a jakožto úspěšný uchazeč bylo označeno konsorcium BraSig. Rozsudkem ze dne 20. prosince 2018 Curtea de Apel București (odvolací soud v Bukurešti, Rumunsko) vyhověl kasačnímu opravnému prostředku, který společnost Alstom Transport podala proti rozsudku vydanému v prvostupňovém řízení, a zmíněné rozhodnutí zrušil. Předkládající soud rovněž konstatoval, že nabídka RailWorks je přípustná a společnost CFR je povinna nabídku BraSig přehodnotit, a to s ohledem na výtky, které vůči ní vzneslo RailWorks.

13

Dne 12. února 2019 bylo po přehodnocení, jehož provedení nařídil Curtea de Apel București (odvolací soud v Bukurešti), rozhodnuto, že nabídka RailWorks je přípustná, a v dopise ze dne 19. června 2019 byla za úspěšného uchazeče o dotčenou zakázku označena společnost Alstom Transport.

14

Dne 5. července 2019 podala společnost Alstom Transport k Tribunalul București (soud prvního stupně v Bukurešti) další žalobu, kterou se domáhala zejména toho, aby byly zrušeny zaprvé rozhodnutí společnosti CFR, ve kterém byla nabídka BraSig označena za přípustnou a vyhovující, a zadruhé zpráva o zadávacím řízení a všechny akty týkající se způsobů hodnocení této nabídky. Společnost Alstom Transport se domáhala i toho, aby uvedený soud uložil společnosti CFR povinnost zmíněnou nabídku vyloučit, a to proto, že se BraSig opakovaně pokoušelo ovlivnit členy hodnotícího výboru společnosti CFR ve snaze poškodit nabídku RailWorks.

15

Rozsudkem ze dne 8. srpna 2019 Tribunalul București (soud prvního stupně v Bukurešti) tuto žalobu odmítl jako opožděnou. V tomto ohledu uvedený soud konstatoval, že desetidenní lhůta stanovená v čl. 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 101/2016 nezačala běžet ode dne, kdy se společnost Alstom Transport seznámila se zprávou o zadávacím řízení, nýbrž ode dne, kdy jí byl oznámen výsledek tohoto řízení.

16

Společnost Alstom Transport podala proti tomuto rozsudku u předkládajícího soudu – Curtea de Apel București (odvolací soud v Bukurešti) – kasační opravný prostředek. Na podporu kasačního opravného prostředku uvedla, že dopisem ze dne 19. června 2019 týkajícím se výsledku zadávacího řízení, který je zmíněn v bodě 13 tohoto rozsudku, byla informována pouze o hodnocení své vlastní nabídky a že z tohoto dopisu neplynuly žádné informace o způsobech hodnocení nabídky BraSig. Společnost Alstom Transport uvedla, že se zprávou o zadávacím řízení a implicitně s těmito způsoby hodnocení se seznámila až dne 25. června 2019, kdy měla přístup k podkladům zadávacího řízení, o který požádala dne 20. června 2019. Desetidenní lhůta uvedená v předchozím bodě tohoto rozsudku proto podle jejího názoru začala běžet až dne 25. června 2019.

17

Za těchto podmínek se Curtea de Apel București (odvolací soud v Bukurešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být čl. 1 odst. 1 třetí pododstavec a odstavec 3 a článek 2c směrnice [92/13] vykládány v tom smyslu, že lhůta, ve které může úspěšný uchazeč podat v rámci zadávacího řízení návrh na přezkum rozhodnutí veřejného zadavatele, kterým byla označena za přípustnou nabídka uchazeče, jenž v pořadníku vzešlém z tohoto zadávacího řízení obsadil nižší místo, musí být počítána tak, že se za výchozí okamžik považuje den, kdy vznikl zájem úspěšného uchazeče na příslušném přezkumném řízení, a to poté, co proti výsledku zadávacího řízení podal návrh na přezkum odmítnutý uchazeč?“

18

Úvodem je nutno podotknout, že ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že se předkládající soud Soudního dvora netáže na výklad čl. 1 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 92/13, nýbrž na výklad čl. 1 odst. 1 čtvrtého pododstavce této směrnice.

19

Je tedy třeba konstatovat, že podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec a odstavec 3 a článek 2c směrnice 92/13 vykládány v tom smyslu, že lhůtu, ve které může úspěšný uchazeč v rámci zadávacího řízení podat návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele, kterým byla označena za přípustnou nabídka odmítnutého uchazeče, lze počítat tak, že se za výchozí okamžik považuje den, kdy bylo úspěšnému uchazeči doručeno toto rozhodnutí, i když odmítnutý uchazeč ke zmíněnému dni nepodal nebo ještě nepodal návrh na přezkum výsledku zadávacího řízení a úspěšný uchazeč neobdržel relevantní informace o způsobech hodnocení nabídky odmítnutého uchazeče.

20

Vzhledem k tomu, že jsou čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec a odstavec 3 a článek 2c směrnice 92/13 obdobou čl. 1 odst. 1 čtvrtého pododstavce a odstavce 3 a článku 2c směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246), ve znění směrnice 2014/23, při výkladu dotčených ustanovení směrnice 92/13 je relevantní i judikatura týkající se zmíněných ustanovení směrnice 89/665, ve znění směrnice 2014/23.

21

Článek 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice 92/13 stanoví, že pokud jde o zakázky a koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/25 nebo směrnice 2014/23, členské státy jsou povinny zajistit možnost účinného a co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů. Stanovení propadných lhůt pro podání návrhu na přezkum přitom umožňuje dosáhnout cíle rychlosti sledovaného touto směrnicí tím, že nutí hospodářské subjekty napadat přípravná opatření nebo mezitímní rozhodnutí přijatá v rámci postupů při zadávání veřejných zakázek v krátkých lhůtách (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 27 a citovaná judikatura).

22

Stanovení přiměřených propadných lhůt k podání návrhu na přezkum v zásadě vyhovuje požadavku efektivity, vyplývajícího ze směrnice 92/13, jelikož představuje uplatnění základní zásady právní jistoty, a je slučitelné se základním právem na účinnou soudní ochranu (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 28 a citovaná judikatura).

23

Z článku 2c směrnice 92/13 vyplývá, že pokud členský stát stanoví lhůty pro podání návrhu na přezkum rozhodnutí zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje směrnice 2014/25 nebo směrnice 2014/23, nebo v souvislosti s ním, lhůty pro podání návrhu na přezkum uvedeného rozhodnutí jsou stanoveny podle toho, jakým způsobem bylo uchazečům rozhodnutí zadavatele zasláno.

24

V případě použití faxu nebo elektronických prostředků musí lhůta činit alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo toto rozhodnutí zasláno uchazeči nebo zájemci. V případě použití jiných komunikačních prostředků musí tato lhůta činit alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo uvedené rozhodnutí zasláno uchazeči nebo zájemci, anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení tohoto rozhodnutí. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 92/13, která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.

25

V daném případě rumunské právo stanoví, že lhůta deseti dnů počíná běžet u všech uchazečů, a to včetně úspěšného uchazeče, od dne následujícího po dni, kdy se dotyčná osoba seznámila s předmětným aktem zadavatele. Úspěšný uchazeč, který chce napadnout rozhodnutí, v němž byla označena za přípustnou nabídka odmítnutého uchazeče, tedy musí návrh na přezkum podat v této lhůtě bez ohledu na to, zda, nebo případně kdy podal tento odmítnutý uchazeč proti zmíněnému rozhodnutí návrh na přezkum, i na to, že úspěšný uchazeč neměl informace o způsobech hodnocení nabídky odmítnutého uchazeče.

26

I když se předkládající soud v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce i účastníci původního řízení a Evropská komise v písemných vyjádřeních věnují otázce právního zájmu na podání návrhu na přezkum, je nutno konstatovat, že předkládající soud se rozhodl omezit rozsah položené otázky pouze na problematiku počátku běhu lhůty pro podání návrhu na přezkum.

27

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 1 odst. 3 směrnice 92/13 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a v důsledku domnělého protiprávního jednání jí vznikla nebo jí hrozí škoda.

28

Toto ustanovení se použije mimo jiné i na situaci jakéhokoliv uchazeče, který se domnívá, že rozhodnutí o připuštění konkurenta do řízení o zadání veřejné zakázky je protiprávní a může mu způsobit újmu, jelikož toto riziko postačuje k založení bezprostředního zájmu na podání návrhu na přezkum tohoto rozhodnutí bez ohledu na újmu, která může mimoto vyplývat ze zadání zakázky jinému zájemci (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 36).

29

V této souvislosti je třeba podotknout, že směrnice 92/13 v zásadě nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že veškeré návrhy na přezkum rozhodnutí veřejného zadavatele musí být podány ve lhůtě stanovené za tímto účelem a ve stejné lhůtě musí být, pod hrozbou prekluze, namítnuta jakákoliv nesrovnalost postupu zadávání zakázky uplatňovaná na podporu tohoto návrhu, takže po této lhůtě již není možné takové rozhodnutí zpochybnit nebo namítnout takovou nesrovnalost, za předpokladu, že je lhůta přiměřená (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 40 a citovaná judikatura).

30

Z toho vyplývá, že po úspěšném uchazeči lze požadovat, aby dodržel lhůtu pro podání návrhu na přezkum rozhodnutí zadavatele o připuštění odmítnutého uchazeče k účasti v zadávacím řízení i za situace, kdy je toto rozhodnutí součástí rozhodnutí, v němž je určitý uchazeč označen za uchazeče úspěšného, i když k tomuto datu odmítnutý uchazeč proti posledně uvedenému rozhodnutí nepodal nebo ještě nepodal návrh na přezkum.

31

Nelze však vyloučit, že za zvláštních okolností nebo s ohledem na určitá prováděcí ustanovení může uplatňování vnitrostátních pravidel o prekluzi zasahovat do práv, která přiznává jednotlivcům unijní právo, zejména do práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces zakotveného v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 43 a citovaná judikatura).

32

V tomto ohledu je třeba připomenout, že účinný přezkum v případě porušení ustanovení platných v oblasti zadávání veřejných zakázek lze zajistit pouze tehdy, když lhůty stanovené pro podání návrhu na tento přezkum začínají běžet až ode dne, kdy navrhovatel věděl nebo měl vědět o údajném porušení těchto ustanovení (obdobně viz usnesení ze dne 14. února 2019, Cooperativa Animazione Valdocco,C‑54/18, EU:C:2019:118, bod 45 a citovaná judikatura).

33

Za tímto účelem musí být podle článku 2c směrnice 92/13 k rozhodnutí zadavatele zaslanému uchazečům připojeno shrnutí příslušných důvodů.

34

Shrnutí příslušných důvodů, které musí být připojeno jak k rozhodnutím zadavatelů, která se oznamují konkrétním uchazečům, tak ke zveřejněným rozhodnutím, která se nikomu konkrétnímu neoznamují, má zajistit, aby dotčení uchazeči věděli nebo mohli vědět o případném porušení pravidel platných pro zadávací řízení.

35

S výhradou ověření předkládajícím soudem bylo v projednávaném případě možno dovodit příslušné důvody rozhodnutí zadavatele o připuštění účasti BraSig na zadávacím řízení dotčeném ve věci v původním řízení ze zprávy o zadávacím řízení uvedené v bodech 14 až 16 tohoto rozsudku, do které musí mít dotyční uchazeči podle rumunského práva možnost osobně nahlédnout.

36

Taková právní záruka přístupu k důvodům rozhodnutí zadavatelů ovšem nemá stejnou hodnotu jako sdělení příslušných důvodů těchto rozhodnutí uchazečům při zveřejnění nebo oznámení těchto rozhodnutí.

37

Za takových okolností, kdy uchazeči nebyli seznámeni s příslušnými důvody rozhodnutí veřejného zadavatele ani na základě zveřejnění, ani na základě oznámení tohoto rozhodnutí, tedy lhůta, ve které může úspěšný uchazeč podat návrh na přezkum rozhodnutí veřejného zadavatele, kterým byla označena za přípustnou nabídka odmítnutého uchazeče, nepočíná běžet ode dne doručení tohoto rozhodnutí, ale ode dne, kdy byly tomuto úspěšnému uchazeči sděleny příslušné důvody uvedeného rozhodnutí – tento postup zaručuje, že úspěšný uchazeč věděl nebo mohl vědět o případném porušení unijního práva, k němuž došlo v rámci takového rozhodnutí.

38

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec a odstavec 3 a článek 2c směrnice 92/13 musí být vykládány v tom smyslu, že lhůtu, ve které může úspěšný uchazeč v rámci zadávacího řízení podat návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele, kterým byla v rámci rozhodnutí o zadání této zakázky označena za přípustnou nabídka odmítnutého uchazeče, lze počítat tak, že se za výchozí okamžik považuje den, kdy bylo úspěšnému uchazeči doručeno toto rozhodnutí o zadání zakázky, i když odmítnutý uchazeč ke zmíněnému dni nepodal nebo ještě nepodal návrh na přezkum tohoto rozhodnutí. Pokud naproti tomu úspěšný uchazeč nebyl v souladu s článkem 2c při oznámení či zveřejnění uvedeného rozhodnutí seznámen se shrnutím příslušných důvodů tohoto rozhodnutí, jakými jsou například informace o způsobech hodnocení uvedené nabídky, musí se tato lhůta počítat tak, že se za výchozí bod považuje okamžik, kdy bylo úspěšnému uchazeči zasláno takové shrnutí.

39

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec a odstavec 3 a článek 2c směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, musí být vykládány v tom smyslu, že lhůtu, ve které může úspěšný uchazeč v rámci zadávacího řízení podat návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele, kterým byla v rámci rozhodnutí o zadání této zakázky označena za přípustnou nabídka odmítnutého uchazeče, lze počítat tak, že se za výchozí okamžik považuje den, kdy bylo úspěšnému uchazeči doručeno toto rozhodnutí o zadání zakázky, i když odmítnutý uchazeč ke zmíněnému dni nepodal nebo ještě nepodal návrh na přezkum tohoto rozhodnutí. Pokud naproti tomu úspěšný uchazeč nebyl v souladu s článkem 2c při oznámení či zveřejnění uvedeného rozhodnutí seznámen se shrnutím příslušných důvodů tohoto rozhodnutí, jakými jsou například informace o způsobech hodnocení uvedené nabídky, musí se tato lhůta počítat tak, že se za výchozí bod považuje okamžik, kdy bylo úspěšnému uchazeči zasláno takové shrnutí.