Věc C-377/20

Servizio Elettrico Nazionale SpA a další

Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato a další

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato)

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. května 2022

„Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Dominantní postavení – Zneužití dominantního postavení – Článek 102 SFEU – Dopad praktiky na blahobyt spotřebitelů a na strukturu trhu – Zneužívající vylučovací praktika – Způsobilost praktiky vyvolat účinek vyloučení z trhu – Použití jiných prostředků, než které jsou používány v běžné hospodářské soutěži na základě výkonnosti – Nemožnost hypotetického stejně výkonného soutěžitele jednání napodobit – Existence protisoutěžního záměru – Otevření trhu s elektřinou hospodářské soutěži – Předávání obchodně citlivých informací v rámci skupiny společností s cílem udržet si na trhu dominantní postavení vycházející z dřívějšího zákonného monopolu – Přičitatelnost jednání dceřiné společnosti její mateřské společnosti“

Dominantní postavení – Zneužití – Zákaz – Cíl – Postih jednání, která mohou byť nepřímo způsobit újmu spotřebitelům prostřednictvím narušení struktury účinné hospodářské soutěže – Nutnost prokázat existenci přímé újmy způsobené spotřebitelům – Neexistence – Odůvodnění jednání jejich kladnými účinky pro spotřebitele – Podmínky

[Článek 3 odst. 1 písm. b) a článek 102 SFEU; protokol č. 27 připojený ke Smlouvám o EU a FEU]

(viz body 44–47, výrok 1)
Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Uplatňování ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání a ukládá pokuta – Rozhodnutí, které se opírá o důkazy dostatečné k prokázání existence zpochybněného protiprávního jednání – Povinnosti podniku v dominantním postavení, který zpochybňuje, že došlo k protiprávnímu jednání, stran dokazování – Rozsah

(Článek 102 SFEU)

(viz body 46–48, 84–86, 103, výroky 1, 4)
Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Uplatňování ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání a ukládá pokuta – Povinnost orgánu pro hospodářskou soutěž vyslechnout dotyčný podnik – Nutnost pečlivě a nestranně přezkoumat všechny relevantní skutečnosti projednávaného případu

[Článek 102 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1 a 2 písm. a)]

(viz bod 52)
Dominantní postavení – Zneužití – Pojem – Schopnost omezit hospodářskou soutěž a účinek vyloučení z trhu – Dostatečnost potenciálního účinku – Povinnost podniku v dominantním postavení prokázat opak – Důkaz o neexistenci konkrétních vylučujících účinků – Důkaz, který sám o sobě nepostačuje

(Článek 102 SFEU)

(viz body 53, 55, 56, 58, výrok 2)
Dominantní postavení – Zneužití – Pojem – Objektivní pojem, který se vztahuje na jednání, která mohou ovlivnit strukturu trhu a mají za cíl bránit zachování nebo rozvoji hospodářské soutěže – Zohlednění existence protisoutěžního záměru – Absence nezbytnosti – Význam skutkové okolnosti

(Článek 102 SFEU)

(viz body 60–64, výrok 3)
Dominantní postavení – Zneužití – Pojem – Objektivní pojem, který se vztahuje na jednání, která mohou ovlivnit strukturu trhu a mají za cíl bránit zachování nebo rozvoji hospodářské soutěže – Povinnosti dominantního podniku – Hospodářská soutěž pouze na základě výkonnosti – Kritéria pro posouzení – Soulad dotčeného jednání s ostatními právními normami – Nedostatek relevance – Využívání zdrojů nebo prostředků vlastních držiteli takového dominantního postavení

(Článek 102 SFEU)

(viz body 67–69, 73–78)
Dominantní postavení – Zneužití – Dominantní postavení, které vychází ze zákonného monopolu, který má být ukončen v rámci otevření dotčeného trhu hospodářské soutěži – Předávání obchodně citlivých informací v rámci skupiny společností s cílem udržet si toto dominantní postavení – Schopnost omezit hospodářskou soutěž a účinek vyloučení z trhu – Analýza stejně výkonného soutěžitele – Jednání spočívající ve využívání prostředků vlastních držiteli dominantního postavení, které nutně nemohlo být přijato takovým soutěžitelem – Zneužívající povaha – Objektivní odůvodnění

(Článek 102 SFEU)

(viz body 71, 78–86, 91, 92, 103, výrok 4)
Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Uplatňování ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž – Rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání a ukládá pokuta – Přičtení praktik dceřiné společnosti její mateřské společnosti – Rozhodnutí, které se opírá výlučně o vyvratitelnou domněnku skutečného výkonu rozhodujícího vlivu – Přípustnost – Rozsah povinnosti uvést odůvodnění

[Článek 102 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1 a 2 písm. c) a čl. 51 odst. 1]

(viz body 105–112, 115–120, 123, výrok 5)

Shrnutí

Soudní dvůr upřesnil kritéria, na jejichž základě lze v oblasti vylučovacích praktik kvalifikovat dominantní postavení jako zneužívající, a to na základě protisoutěžních účinků jednání historického subjektu v kontextu liberalizace trhu s elektřinou

Daná věc spadá do kontextu postupné liberalizace trhu s prodejem elektrické energie v Itálii.

I když si od 1. července 2007 všichni uživatelé italské elektrizační soustavy, včetně domácností a malých a středních podniků, mohou vybrat svého dodavatele, zpočátku se rozlišovalo mezi tzv. způsobilými zákazníky, kteří si mohli zvolit dodavatele na volném trhu, a zákazníky na chráněném trhu, představovanými jednotlivci a malými podniky, kteří nadále požívali regulovaného režimu, a sice servizio di maggior tutela (služba lepší ochrany), který poskytoval mimo jiné zvláštní ochranu v oblasti cen. Až následně byli posledně uvedení oprávněni vstoupit na volný trh.

Za účelem této liberalizace trhu společnost ENEL, podnik, který byl dosud vertikálně integrovaný a měl monopol na výrobu elektrické energie v Itálii a byl činný v oblasti její distribuce, byla předmětem oddělení distribučních a prodejních činností, jakož i ochranných známek (unbundling). Na konci tohoto oddělení byly jednotlivé fáze procesu distribuce přiděleny různým dceřiným společnostem. Společnost E-Distribuzione byla v této souvislosti pověřena službou distribuce, společnost Enel Energia byla pověřena dodáváním elektřiny na volný trh a společnosti Servizio Elettrico Nazionale (dále jen „společnost SEN“) byla přidělena správa služby lepší ochrany.

Na základě šetření, které provedl Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato (AGCM) v postavení vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, přijal tento úřad dne 20. prosince 2018 rozhodnutí, v němž konstatoval, že společnosti SEN a Enel Energia se za koordinace jejich mateřské společnosti ENEL od ledna 2012 do května 2017 dopustily zneužití dominantního postavení v rozporu s článkem 102 SFEU, a v důsledku toho jim uložil společně a nerozdílně pokutu ve výši více než 93 milionů eur. Vytýkané jednání spočívalo v uplatňování strategie vyloučení s cílem převést zákazníky společnosti SEN, jakožto historického provozovatele chráněného trhu, ke společnosti Enel Energia, která působí na volném trhu, s cílem zmírnit riziko hromadného odchodu zákazníků společnosti SEN k novým dodavatelům při následném otevření dotčeného trhu hospodářské soutěži. Podle rozhodnutí AGCM společnost SEN za tímto účelem zákazníky na chráněném trhu mimo jiné vyzvala, aby udělili souhlas se zasíláním obchodních nabídek týkajících se volného trhu za podmínek, který byly pro nabídky soutěžitelů skupiny ENEL diskriminační.

V rámci splnění povinností vyplývajících ze soudních rozhodnutí, která byla vydána v řízení v prvním stupni na základě žalob, jež podaly proti rozhodnutí AGCM společnost ENEL a její dvě dceřiné společnosti, byla výše pokuty snížena přibližně na 27,5 milionu eur. Tyto společnosti podaly odvolání u Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie), která položila Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu a uplatnění článku 102 SFEU v oblasti vylučovacích praktik.

Soudní dvůr v rozsudku upřesnil, za jakých podmínek lze jednání podniku považovat na základě jeho protisoutěžních účinků za jednání, které představuje zneužití dominantního postavení, pokud takové jednání spočívá na využívání zdrojů nebo prostředků vlastních držiteli takového postavení v kontextu liberalizace trhu. Soudní dvůr při této příležitosti vymezil relevantní kritéria posouzení a rozsah důkazního břemene dotčeného vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, který přijal rozhodnutí na základě článku 102 SFEU.

Závěry Soudního dvora

V odpovědi na otázky týkající se zájmu chráněného článkem 102 SFEU Soudní dvůr v prvé řadě upřesnil, jaké okolnosti charakterizují zneužívání dominantního postavení. Za tímto účelem poznamenal, že blahobyt spotřebitelů jak zprostředkovatelů, tak konečných spotřebitelů musí být považován za konečný cíl odůvodňující zásah práva hospodářské soutěže za účelem postihování zneužití dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Orgán pro hospodářskou soutěž ovšem unese své důkazní břemeno, pokud prokáže, že jednání podniku v dominantním postavení může použitím jiných prostředků nebo zdrojů, než které jsou používány v běžné hospodářské soutěži, narušit strukturu účinné hospodářské soutěže, aniž je nezbytné, aby prokázal, že uvedená praxe může mimo jiné způsobit přímou újmu spotřebitelům. Dotčený podnik v dominantním postavení se však může vyhnout zákazu uvedenému v článku 102 SFEU tím, že prokáže, že účinek vyloučení, který může vyplývat z dotčené praktiky, je vyvážen nebo dokonce převážen kladnými účinky pro spotřebitele.

Soudní dvůr dále připomněl, že zneužívající povahu jednání podniku v dominantním postavení lze konstatovat pouze tehdy, je-li prokázáno, že může omezit hospodářskou soutěž a – v projednávaném případě – vyvolat vytýkané účinky vyloučení z trhu. Tato kvalifikace naproti tomu nevyžaduje prokázání, že bylo dosaženo předpokládaného výsledku takového jednání směřujícího k vyloučení soutěžitelů tohoto podniku z dotčeného trhu. Důkaz předložený podnikem v dominantním postavení o neexistenci konkrétních vylučujících účinků za těchto podmínek nemůže být sám o sobě považován za dostatečný pro vyloučení použití článku 102 SFEU. Tato skutečnost naproti tomu může představovat nepřímý důkaz o nezpůsobilosti dotčeného jednání vyvolat tvrzené účinky vyloučení z trhu, je-li podpořen dalšími důkazy, které tuto nezpůsobilost mají prokázat.

Pokud jde ve druhé řadě o pochybnosti vnitrostátního soudu stran zohlednění případného záměru dotčeného podniku, Soudní dvůr připomněl, že existence zneužívající praktiky vyloučení z trhu podnikem v dominantním postavení musí být posouzena na základě způsobilosti této praktiky vyvolat protisoutěžní účinky. Z toho vyplývá, že orgán pro hospodářskou soutěž není povinen prokázat úmysl dotčeného podniku vyloučit své soutěžitele z trhu prostřednictvím jiných prostředků nebo zdrojů, než které jsou používány v hospodářské soutěži na základě výkonnosti. Soudní dvůr nicméně upřesnil, že důkaz takového úmyslu představuje skutkovou okolnost, kterou lze zohlednit pro účely určení zneužití dominantního postavení.

Soudní dvůr ve třetí řadě poskytl výkladová vodítka, která vnitrostátní soud požadoval za účelem uplatnění článku 102 SFEU, aby v rámci jednání podniku v dominantním postavení, spočívajících ve využívání zdrojů nebo prostředků vlastních držiteli takového postavení, které je mimo rámec práva hospodářské soutěže přípustné, určil ta, na něž by se zákaz uvedený v tomto článku nemusel vztahovat, kdyby byla součástí běžné hospodářské soutěže, a ta, která by naopak měla být považována za „zneužívající“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Soudní dvůr v tomto ohledu nejprve připomněl, že zneužívající povaha těchto jednání předpokládá, že měly způsobilost vyvolat účinky vyloučení z trhu popsané v napadeném rozhodnutí. Podniky v dominantním postavení se sice bez ohledu na příčiny takového postavení mohou bránit proti soutěžitelům, ale musí tak učinit za použití prostředků, které jsou součástí „běžné“ hospodářské soutěže, tedy soutěže založené na výkonnosti. Jednání, které nemůže být prováděno hypotetickým soutěžitelem, který je na relevantním trhu stejně výkonný, jelikož spočívá na využívání zdrojů nebo prostředků vlastních držiteli dominantního postavení, nelze považovat za jednání, které je součástí hospodářské soutěže na základě výkonnosti. Za těchto podmínek platí, že pokud podnik ztratí zákonný monopol, který předtím na trhu měl, musí se během celé fáze liberalizace tohoto trhu zdržet použití prostředků, kterými na základě svého bývalého monopolu disponoval a které z tohoto důvodu nejsou k dispozici jeho soutěžitelům, za účelem zachování, jinak než na základě vlastní výkonnosti, dominantního postavení na nově liberalizovaném relevantním trhu.

Takové jednání se ovšem může vyhnout zákazu uvedenému v článku 102 SFEU, jestliže dotčený podnik v dominantním postavení prokáže, že toto jednání bylo buď objektivně odůvodněné určitými okolnostmi, které jsou mimo jeho vliv, a přiměřené tomuto odůvodnění, nebo že bylo vyváženo, či dokonce převáženo výhodami z hlediska efektivnosti, z nichž mají prospěch rovněž spotřebitelé.

A konečně začtvrté Soudní dvůr v návaznosti na žádost vnitrostátního soudu o upřesnění podmínek, za kterých lze odpovědnost za jednání dceřiné společnosti přičíst její mateřské společnosti, rozhodl, že pokud je dominantní postavení zneužíváno jednou nebo více dceřinými společnostmi patřícími k jedné hospodářské jednotce, postačuje existence této jednotky k závěru, že mateřská společnost je rovněž odpovědná za toto zneužití. Existenci takové jednotky je třeba předpokládat, pokud v rozhodné době byl alespoň téměř veškerý kapitál těchto dceřiných společností přímo, či nepřímo vlastněn mateřskou společností. Orgán pro hospodářskou soutěž za takových okolností není povinen předložit jakýkoliv dodatečný důkaz, ledaže mateřská společnost prokáže, že navzdory tomu, že držela takový procentní podíl základního kapitálu, neměla pravomoc vymezit jednání svých dceřiných společností, neboť tyto dceřiné společnosti jednaly samostatně.