–

za Ferrari SpA R. Panschem a A. Sabellekem, Rechtsanwälte,

–

za Mansory Design & Holding GmbH, jakož i WH B. Ackermann, Rechtsanwältin,

–

za českou vládu M. Smolkem a J. Vláčilem, jakož i T. Machovičovou, jako zmocněnci,

–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s S. Fiorentinem, avvocato dello Stato,

–

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

–

za Evropskou komisi É. Gippini Fournierem a T. Scharfem, jakož i J. Samnadda, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 2 písm. b), čl. 6 odst. 1, jakož i čl. 11 odst. 1 a odst. 2 první věty nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Ferrari SpA na straně jedné a společností Mansory Design & Holding GmbH (dále jen „Mansory Design“), jakož i WH, jednatelem posledně uvedené společnosti, na straně druhé ve věci žaloby pro porušení práv z duševního vlastnictví a souvisejících návrhů z důvodu údajného porušení práv vyplývajících z nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

3

Body 6, 7, 16, 17, 21 a 25 odůvodnění nařízení č. 6/2002 stanoví:

[…]

[…]

[…]

4

Článek 1 tohoto nařízení, nadepsaný „(Průmyslový) vzor Společenství“, v odstavci 2 písm. a) stanoví:

„(Průmyslový) vzor je chráněn:

5

Článek 3 uvedeného nařízení, nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se

6

Článek 4 téhož nařízení, nadepsaný „Požadavky na ochranu“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   (Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.

2.   (Průmyslový vzor) použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu:

7

Článek 5 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Novost“, v odst. 1 písm. a) stanoví:

„(Průmyslový) vzor je považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor:

8

Článek 6 tohoto nařízení, nadepsaný „Individuální povaha“, v odst. 1 písm. a) stanoví:

„(Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele [jakýmkoliv] (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti:

9

Článek 7 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zpřístupnění veřejnosti“, v odstavci 1 stanoví:

„Pro účely použití článků 5 a 6 je (průmyslový) vzor považován za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl na základě zápisu zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným způsobem uveden ve veřejnou známost přede dnem uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo v čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo čl. 6 odst. 1 písm. b) s výjimkou případů, kdy tyto skutečnosti nemohly vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci [Unie] a specializovaných v daném oboru během obvyklých obchodních činností. (Průmyslový) vzor se však nepovažuje za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl sdělen pouze třetí osobě pod výslovnou nebo mlčky předpokládanou podmínkou jeho utajení.“

10

Článek 11 téhož nařízení, nadepsaný „Počátek a doba ochrany nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství“, stanoví:

„1.   (Průmyslový) vzor, který splňuje požadavky oddílu 1, je chráněn právem k nezapsanému (průmyslovému) vzoru po dobu tří let ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor poprvé v rámci [Unie] zpřístupněn veřejnosti.

2.   Pro účely odstavce 1 je (průmyslový) vzor považován za zpřístupněný veřejnosti [v Unii], pokud byl zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným způsobem uveden ve veřejnou známost takovým způsobem, že během obvyklých obchodních činností mohly tyto události vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci [Unie] a specializovaných v daném oboru. (Průmyslový) vzor se však nepovažuje za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl sdělen pouze třetí osobě pod výslovnou nebo mlčky předpokládanou podmínkou jeho utajení.“

11

Článek 19 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Práva vyplývající ze vzoru“, zní:

„1.   Zápis zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství poskytuje jeho majiteli výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat (průmyslový) vzor bez jeho souhlasu. Užívání (průmyslového) vzoru zahrnuje zejména výrobu, nabízení, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobku, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo u něhož je použit, jakož i skladování takového výrobku pro tyto účely.

2.   Nezapsaný (průmyslový) vzor však poskytuje svému majiteli právo zabránit krokům uvedeným v odstavci 1 pouze tehdy, pokud napadené užití vyplývá z kopírování chráněného (průmyslového) vzoru.

Napadené užití se nepovažuje za výsledek kopírování chráněného (průmyslového) vzoru, pokud vyplývá z nezávislé tvůrčí práce původce (průmyslového) vzoru, u něhož se lze důvodně domnívat, že nebyl obeznámen s (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti majitelem.

[…]“

12

Společnost Ferrari je výrobcem závodních a sportovních automobilů se sídlem v Itálii. Její model nejvyšší třídy FXX K, vyráběný ve velmi omezeném počtu, je určen výhradně pro jízdu na závodních tratích.

13

Společnost Ferrari poprvé představila model FXX K veřejnosti v tiskové zprávě ze dne 2. prosince 2014. Tato zpráva obsahovala následující dvě fotografie, které vyobrazují boční a čelní pohled na vozidlo:

14

Ferrari FXX K existuje ve dvou variantách, které se liší pouze barvou písmene „V“, jež se nachází na kapotě. V případě první varianty je toto písmeno „V“ černé s výjimkou spodní špičky, která má stejnou barvu jako je základní barva dotyčného vozidla. V případě druhé varianty je uvedené písmeno „V“ celé černé.

15

Společnost Mansory Design, jejímž jednatelem je WH, je podnikem, který se zabývá úpravou luxusních automobilů. Tato společnost má sídlo a jednatel má bydliště v Německu. Od roku 2016 společnost Mansory Design vyrábí a uvádí na trh sady individualizovaného příslušenství, tzv. „tuningové sady“, určené k úpravě vzhledu Ferrari 488 GTB, silničního modelu, který je vyráběn sériově a je dostupný od roku 2015 tak, aby se podobal vzhledu modelu Ferrari FXX K.

16

Společnost Mansory Design nabízí několik sad, které jsou určeny k úpravě vzhledu Ferrari 488 GTB, mezi nimi dvě varianty přední sady odpovídající dvěma variantám modelu Ferrari FXX K, v případě první varianty má písmeno „V“ umístěné na kapotě černou barvu s výjimkou spodní špičky, zatímco v případě druhé varianty je toto písmeno celé černé. Úplná přestavba modelu Ferrari 488 GTB vyžaduje výměnu velké části viditelných dílů karoserie. V březnu roku 2016 společnost Mansory Design představila na mezinárodním autosalonu v Ženevě (Švýcarsko) vozidlo, které prošlo touto přestavbou, pod názvem Mansory Siracusa 4XX.

17

Společnost Ferrari má za to, že uvádění těchto součástí na trh společností Mansory Design představuje porušení práv vyplývajících z jednoho nebo několika nezapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, jejichž je majitelkou.

18

Společnost Ferrari tvrdila, že uvádění předních sad na trh představuje porušení prvního nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství, jehož je majitelem, který se vztahuje na část jejího modelu FXX K, jež se skládá z prvku ve tvaru písmene „V“ na kapotě, z podélně umístěného prvku ve tvaru ploutve vycházející ze středu tohoto prvního prvku, a sice „strake“, z dvojvrstvého předního spojleru, který je integrován do nárazníku, a ze středové vertikální spojnice, která spojuje přední spojler s kapotou. Tato část je podle uvedené společnosti vnímána jako celek, určující specifické „rysy tváře“ tohoto vozidla a současně připomínající letadlo nebo vozidlo Formule 1. Podle názoru společnosti Ferrari vzniklo právo k tomuto nezapsanému (průmyslovému) vzoru Společenství v okamžiku zveřejnění tiskové zprávy ze dne 2. prosince 2014.

19

Podpůrně společnost Ferrari tvrdila, že je majitelkou druhého nezapsaného (průmyslovému) vzoru Společenství, který se vztahuje na dvojvrstvý přední spojler, přičemž právo k tomuto vzoru vzniklo v okamžiku zveřejnění tiskové zprávy ze dne 2. prosince 2014, nejpozději však dne 3. dubna 2015 v okamžiku zveřejnění filmu s názvem „Ferrari FXX K – The Making Of“, a který měla společnost Mansory Design rovněž porušit uváděním svých předních sad na trh.

20

Dále společnost Ferrari podpůrně založila svou žalobu na třetím nezapsaném (průmyslovém) vzoru Společenství, který se vztahuje na vzhled vozidla Ferrari FXX K jako celku, jak byl zpřístupněn veřejnosti na další fotografii předmětného vozidla z šikmého pohledu, která byla rovněž obsažena v tiskové zprávě ze dne 2. prosince 2014.

21

Pokud jde o součásti nabízené k prodeji na území Spolkové republiky Německo, společnost Ferrari uplatňovala rovněž nároky na ochranu před napodobováním, vyplývající z práva na ochranu proti nekalé hospodářské soutěži.

22

Společnost Ferrari se v řízení v prvním stupni na těchto různých základech domáhala ukončení výroby, nabízení k prodeji, uvádění na trh, dovozu a vývozu, používání a držby sporného příslušenství na území celé Evropské unie a podala několik dalších návrhů, a sice na předložení účetních dokladů, stažení a zničení dotčených výrobků a poskytnutí finanční náhrady. Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu, Německo) zamítl tyto návrhy v plném rozsahu.

23

Společnost Ferrari podala proti tomuto rozhodnutí odvolání u Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo), přičemž tvrdila, že její návrhy na ukončení protiprávního jednání, jakož i její návrhy týkající se stažení a zničení dotčených výrobků se v rozsahu, v němž byly založeny na právech vyplývajících z uplatňovaných (průmyslových) vzorů Společenství, staly bezpředmětnými z důvodu uplynutí doby platnosti sporných práv, k němuž došlo dne 3. prosince 2017. Společnost Ferrari naproti tomu nadále trvala zejména na návrzích na náhradu škody, kterou utrpěla.

24

Odvolací soud zamítl odvolání společnosti Ferrari a rozhodl, že její návrhy podané na základě uvedených nezapsaných (průmyslových) vzorů Společenství jsou neopodstatněné. Podle názoru tohoto soudu první (průmyslový) vzor Společenství, k němuž byly uplatněny nároky a který se vztahuje na část Ferrari FXX K popsanou v bodě 18 tohoto rozsudku, nikdy neexistoval, jelikož společnost Ferrari neprokázala splnění minimálního požadavku na určitou samostatnost a určitou ucelenost tvaru. Druhý (průmyslový) vzor Společenství, k němuž společnost Ferrari uplatnila nároky a který se týká vzhledu předního dvojvrstvého spoileru, také neexistuje, a to z toho důvodu, že nesplňuje ani požadavek ucelenosti tvaru. Pokud jde o třetí (průmyslový) vzor, k němuž byly uplatněny nároky a jenž se týká vzhledu Ferrari FXX K jako celku, ten sice existuje, ale společnost Mansory Design neporušila práva z něj vyplývající.

25

Společnost Ferrari následně podala opravný prostředek „Revision“ k Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo). Tento soud, jenž shledal tento opravný prostředek jako přípustný, má za to, že jeho výsledek závisí na výkladu nařízení č. 6/2002, zejména na tom, za jakých podmínek může vzhled části výrobku, v projednávaném případě vzhled části modelu FXX K, o jehož ochranu společnost Ferrari žádá, požívat v souladu s tímto nařízením ochrany nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

26

V tomto rámci se předkládající soud zamýšlí nad otázkou, zda zpřístupnění vyobrazení výrobku jako celku veřejnosti ve smyslu čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002 představuje rovněž zpřístupnění (průmyslových) vzorů částí tohoto výrobku.

27

Za předpokladu, že tomu tak je, si předkládající soud dále klade otázku, zda vzhled části výrobku musí, aby mohl tvořit samostatný (průmyslový) vzor odlišný od (průmyslového) vzoru tohoto výrobku, vykazovat, jak rozhodl odvolací soud, určitou samostatnost a určitou ucelenost tvaru, na základě nichž lze konstatovat, že vzhled této části zcela nesplývá se vzhledem dotčeného výrobku a naopak vyvolává celkový dojem, který je nezávislý na celkovém tvaru tohoto výrobku.

28

Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

29

Podstatou obou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že zpřístupnění vyobrazení výrobku veřejnosti, jako je zveřejnění fotografií vozidla, může mít za následek zpřístupnění (průmyslového) vzoru části nebo součásti tohoto výrobku veřejnosti, a v případě kladné odpovědi, v jakém rozsahu musí být vzhled části výrobku ve smyslu čl. 3 písm. a) tohoto nařízení nebo součásti složeného výrobku ve smyslu čl. 3 písm. c) a čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení nezávislý na výrobku jako celku, aby bylo možné zkoumat, zda má tento vzhled individuální povahu ve smyslu čl. 6 odst. 1 téhož nařízení.

30

Na úvod je třeba připomenout, že podle čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 se (průmyslovým) vzorem rozumí „vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu, a/nebo materiálu výrobku jako takového, a/nebo jeho dekoru“. Z toho vyplývá, že v rámci systému upraveného nařízením č. 6/2002 je vzhled určujícím prvkem (průmyslového) vzoru (rozsudek ze dne 21. září 2017, Easy Sanitary Solutions a EUIPO v. Group Nivelles, C‑361/15 P a C‑405/15 P, EU:C:2017:720, bod 62, jakož i ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172, bod 25).

31

Pokud jde o cíl sledovaný nařízením č. 6/2002, je třeba podotknout, že podle bodů 6 a 7 odůvodnění zavádí toto nařízení ochranu (průmyslových) vzorů pro jedinou oblast zahrnující všechny členské státy, přičemž zvýšená ochrana (průmyslových) vzorů podporuje zejména inovaci a vývoj nových výrobků a investice do jejich výroby. Soudní dvůr již také upřesnil, že cílem tohoto nařízení je zajistit účinnou ochranu (průmyslových) vzorů Společenství (rozsudek ze dne 27. září 2017, Nintendo, C‑24/16 a C‑25/16, EU:C:2017:724, bod 73 a citovaná judikatura).

32

Mimoto z bodů 16 a 25 odůvodnění nařízení č. 6/2002 vyplývá, že unijní normotvůrce zavedením režimu nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství zamýšlel, s cílem podpořit inovace, poskytnout ochranu (průmyslovým) vzorům použitým u výrobků nebo ztělesněným ve výrobcích, které mají krátkou tržní životnost a pro něž si jejich původci přejí získat rychlou a účinnou ochranu, aniž by byli zatíženi formalitami zápisu a pro které má doba trvání ochrany menší význam.

33

Hmotněprávní podmínky vyžadované pro vznik ochrany (průmyslového) vzoru Společenství, ať již je zapsaný či nezapsaný, a sice novost a individuální povaha ve smyslu článků 4 až 6 nařízení č. 6/2002, jsou stejné jak pro výrobky, tak pro části výrobku. Nicméně pokud jde o ochranu vzhledu součásti složeného výrobku, je třeba zohlednit požadavky obsažené v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

34

V projednávaném případě přísluší předkládajícímu soudu, aby určil, zda prvky karoserie vozidla, o které se jedná ve věci v původním řízení, představují „části výrobku“ ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, nebo „součásti složeného výrobku“ ve smyslu čl. 3 písm. c) a čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení. Soudnímu dvoru však přísluší poskytnout tomuto soudu veškeré užitečné informace pro rozhodnutí sporu, který mu byl předložen (v tomto smyslu obdobně viz rozsudek ze dne 4. července 2019, Tronex, C‑624/17, EU:C:2019:564, bod 25 a citovaná judikatura).

35

Předkládající soud se zamýšlí zejména nad otázkou, zda zpřístupnění vyobrazení výrobku jako celku veřejnosti ve smyslu čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002 představuje rovněž zpřístupnění (průmyslových) vzorů částí tohoto výrobku.

36

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 6/2002 platí, že pokud jsou splněny hmotněprávní podmínky pro získání ochrany, je formální podmínkou pro vznik nezapsaného (průmyslového) vzoru zpřístupnění veřejnosti způsobem stanoveným v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení. Podle uvedeného čl. 11 odst. 2 nařízení je (průmyslový) vzor považován za zpřístupněný veřejnosti v Unii, „pokud byl zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným způsobem uveden ve veřejnou známost takovým způsobem, že během obvyklých obchodních činností mohly tyto události vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci [Unie] a specializovaných v daném oboru“.

37

Jak vyplývá z tohoto ustanovení, nezapsaný (průmyslový) vzor Společenství vzniká dnem, kdy je poprvé zpřístupněn veřejnosti v rámci Unie. Podle téhož ustanovení je totiž (průmyslový) vzor „zpřístupněn“, pokud byl zveřejněn v rámci událostí, které mohly během obvyklých obchodních činností „vejít ve známost v odborných kruzích“ činných v rámci Unie a „specializovaných“ v daném oboru. Toto kritérium může být splněno v případě, že vyobrazení dotčeného (průmyslového) vzoru byla zaslána obchodníkům činným v tomto oboru (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. února 2014, H. Gautzsch Großhandel, C‑479/12, EU:C:2014:75, bod 30).

38

Jak uvedl generální advokát v bodě 64 svého stanoviska, aby zpřístupnění (průmyslového) vzoru, který se vztahuje na výrobek jako celek, veřejnosti vedlo ke zpřístupnění (průmyslového) vzoru, který se vztahuje na část tohoto výrobku, je tedy nezbytné, aby byl vzhled této části při tomto zpřístupnění jasně identifikovatelný. Jinak by totiž odborné kruhy nemohly, pokud jde o část dotyčného výrobku, přiměřeně získat znalost vyžadovanou v čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002.

39

V tomto ohledu již Soudní dvůr, pokud jde o zapsané (průmyslové) vzory Společenství, uvedl, že systém (průmyslových) vzorů Společenství vyplývající z nařízení č. 6/2002 vyžaduje, aby vyobrazení (průmyslového) vzoru umožnilo jasně určit tento (průmyslový) vzor, aby tak hospodářské subjekty mohly mít k dispozici relevantní informace o právech třetích osob (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. července 2018, Mast-Jägermeister v. EUIPO, C‑217/17 P, EU:C:2018:534, body 54, 55 a 60). Tyto úvahy jsou rovněž relevantní, pokud jde o nezapsané (průmyslové) vzory Společenství, jelikož současní a potenciální soutěžitelé původce vzoru nebo uživatele dotčeného (průmyslového) vzoru potřebují také v tomto případě jasné a přesné informace.

40

Požadavek týkající se schopnosti určit předmět ochrany, který přispívá k určité úrovni právní jistoty v rámci režimu ochrany nezapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, však neukládá původcům povinnost zpřístupnit samostatně každou část jejich výrobků, pro kterou chtějí požívat ochrany nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství. Jak uvedl generální advokát v bodě 70 svého stanoviska, taková povinnost by byla v rozporu s cílem jednoduchosti a rychlosti, který, jak uvedl Soudní dvůr, odůvodňuje zavedení nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. června 2014, Karen Millen Fashions, C‑345/13, EU:C:2014:2013, bod 42).

41

Navíc, jak uvedl generální advokát v bodě 76 svého stanoviska, uložení povinnosti původcům provést samostatné zpřístupnění (průmyslového) vzoru vztahujícího se na část výrobku ve jménu právní jistoty třetích osob by znamenalo přehlížet rovnováhu, kterou si unijní normotvůrce přál vytvořit v rámci režimu ochrany nezapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, jež z povahy věci znamenají snížení úrovně této jistoty ve srovnání s jistotou vyplývající ze zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství.

42

V tomto ohledu je třeba připomenout, že úroveň ochrany požívané majitelem nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství je také omezená. Zaprvé majitel je v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení č. 6/2002 chráněn pouze proti kopírování jeho nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství. Zadruhé doba ochrany poskytovaná majitelům nezapsaných (průmyslových) vzorů Společenství je podle čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení omezena na dobu tří let od jeho prvního zpřístupnění veřejnosti.

43

Vzhledem k tomu, že unijní normotvůrce nevyjádřil odlišnou vůli, musí být z tohoto hlediska čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002 vykládán v tom smyslu, že neukládá původcům povinnost samostatného zpřístupnění každé části jejich výrobků, pro kterou chtějí požívat ochrany nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

44

Kritérium vejití skutečností zakládajících zpřístupnění ve známost v odborných kruzích však předpokládá, že (průmyslový) vzor části nebo součásti výrobku musí být jasně identifikovatelný. Pokud stejně jako v projednávané věci úkon zpřístupnění spočívá ve zveřejnění vyobrazení výrobku, musí být tudíž znaky části nebo součásti tohoto výrobku, pro který je (průmyslový) vzor nárokován, jasně viditelné.

45

V tomto ohledu je třeba připomenout, že jak již Soudní dvůr rozhodl ohledně výrazu „[jakýmkoliv] (průmyslovým) vzorem“ uvedeného v článku 6 nařízení č. 6/2002, pro účely posouzení individuální povahy nárokovaného (průmyslového) vzoru je třeba mít možnost jej porovnat ve vztahu k jednomu nebo několika přesným, individualizovaným, určitým a identifikovaným (průmyslovým) vzorům v rámci všech (průmyslových) vzorů zpřístupněných veřejnosti dříve (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. června 2014, Karen Millen Fashions, C‑345/13, EU:C:2014:2013, bod 25). Pro tyto účely je nezbytné mít k dispozici vyobrazení, které umožňuje přesně a s jistotou zobrazit tento nárokovaný (průmyslový) vzor.

46

Porovnání celkového dojmu vyvolaného kolidujícími (průmyslovými) vzory musí být provedeno s ohledem na celkový vzhled každého z těchto (průmyslových) vzorů. Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že článek 6 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby (průmyslový) vzor mohl být považován za vzor mající individuální povahu, se celkový dojem, který tento (průmyslový) vzor vyvolá u informovaného uživatele, musí lišit od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele nikoli kombinací izolovaných znaků vycházejících z několika starších (průmyslových) vzorů, ale jedním nebo několika staršími (průmyslovými) vzory nahlíženými individuálně (rozsudek ze dne 19. června 2014, Karen Millen Fashions, C‑345/13, EU:C:2014:2013, bod 35).

47

Z toho vyplývá, jak uvedl generální advokát v bodě 104 svého stanoviska, že pojem „individuální povaha“ ve smyslu článku 6 nařízení č. 6/2002 neupravuje vztahy mezi (průmyslovým) vzorem, který se vztahuje na výrobek, a (průmyslovými) vzory, jež se vztahují na části, které jej tvoří, nýbrž vztah mezi těmito (průmyslovými) vzory a jinými, staršími (průmyslovými) vzory.

48

Pro účely posouzení této individuální povahy s ohledem na celkový dojem, který u informovaného uživatele vyvolává vzhled nárokovaného (průmyslového) vzoru, je třeba vycházet ze samotné definice pojmu „(průmyslový) vzor“, jak je stanovena v čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, s přihlédnutím zejména k liniím, obrysům, barvám, tvaru, struktuře povrchu a/nebo materiálu.

49

Při neexistenci definice výrazu „část výrobku“ v nařízení č. 6/2002 musí být tento výraz chápán v souladu s jeho obvyklým smyslem v běžném jazyce (obdobně viz rozsudek ze dne 20. prosince 2017, Acacia a D’Amato, C‑397/16 a C‑435/16, EU:C:2017:992, bod 64 a citovaná judikatura). Jak uvedl generální advokát v bodě 107 svého stanoviska, jedná se o oddíl „celku“, kterým je výrobek. Aby vzhled tohoto oddílu mohl být chráněn jako (průmyslový) vzor Společenství, musí být z povahy věci viditelný. Totéž platí, jak vyplývá ze znění čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, v případě, kdy je nárokovaný (průmyslový) vzor tvořen součástí složeného výrobku.

50

Z toho vyplývá, že k tomu, aby bylo možné posoudit podmínky pro získání ochrany jakožto (průmyslového) vzoru Společenství, musí být část dotčeného výrobku nebo součást složeného výrobku viditelná a vymezena znaky, které tvoří její zvláštní vzhled, a sice liniemi, obrysy, barvami, tvarem nebo zvláštní strukturou povrchu. To předpokládá, že vzhled této části výrobku nebo této součásti složeného výrobku je sám o sobě způsobilý vyvolat celkový dojem a nemůže zcela splývat s celým výrobkem.

51

Ve věci v původním řízení přísluší tedy předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda znaky (průmyslových) vzorů, které společnost Ferrari uplatňuje pro části, které tvoří karoserii dotyčného vozidla, splňují výše uvedené podmínky pro získání ochrany jako nezapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

52

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 11 odst. 2 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že zpřístupnění vyobrazení výrobku veřejnosti, jako je zveřejnění fotografií vozidla, má za následek zpřístupnění (průmyslového) vzoru části tohoto výrobku ve smyslu čl. 3 písm. a) tohoto nařízení nebo součásti uvedeného výrobku jakožto složeného výrobku ve smyslu čl. 3 písm. c) a čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení veřejnosti, za předpokladu, že vzhled této části nebo součásti je při tomto zpřístupnění jasně identifikovatelný. Aby bylo možné přezkoumat, zda tento vzhled splňuje podmínku individuální povahy uvedenou v čl. 6 odst. 1 téhož nařízení, je nezbytné, aby dotčená část nebo součást představovala viditelný oddíl výrobku nebo složeného výrobku, který je vymezen liniemi, obrysy, barvami, tvarem nebo zvláštní strukturou povrchu.

53

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že zpřístupnění vyobrazení výrobku veřejnosti, jako je zveřejnění fotografií vozidla, má za následek zpřístupnění (průmyslového) vzoru části tohoto výrobku ve smyslu čl. 3 písm. a) tohoto nařízení nebo součásti uvedeného výrobku jakožto složeného výrobku ve smyslu čl. 3 písm. c) a čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení veřejnosti, za předpokladu, že vzhled této části nebo součásti je při tomto zpřístupnění jasně identifikovatelný.

Aby bylo možné přezkoumat, zda tento vzhled splňuje podmínku individuální povahy uvedenou v čl. 6 odst. 1 téhož nařízení, je nezbytné, aby dotčená část nebo součást představovala viditelný oddíl výrobku nebo složeného výrobku, který je vymezen liniemi, obrysy, barvami, tvarem nebo zvláštní strukturou povrchu.