Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Latvijas Republikas Satversmes tiesa – Lotyšsko) – řízení zahájené na návrh Borisse Cilevičse a dalších

(Věc C-391/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Omezení - Odůvodnění - Organizace vzdělávacího systému - Vysoké školy - Povinnost poskytovat studijní programy v úředním jazyce dotyčného členského státu - Článek 4 odst. 2 SEU - Národní identita členského státu - Ochrana a podpora úředního jazyka členského státu - Zásada proporcionality“)

(2022/C 408/07)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Latvijas Republikas Satversmes tiesa

Účastníci původního řízení

Žalobci: Boriss Cilevičs, Valērijs Agešins, Vjačeslavs Dombrovskis, Vladimirs Nikonovs, Artūrs Rubiks, Ivans Ribakovs, Nikolajs Kabanovs, Igors Pimenovs, Vitālijs Orlovs, Edgars Kucins, Ivans Klementjevs, Inga Goldberga, Evija Papule, Jānis Krišāns, Jānis Urbanovičs, Ļubova Švecova, Sergejs Dolgopolovs, Andrejs Klementjevs, Regīna Ločmele-Luņova, Ivars Zariņš

za přítomnosti: Latvijas Republikas Saeima

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která vysokým školám v zásadě ukládá povinnost poskytovat výuku výlučně v úředním jazyce tohoto členského státu, pokud je taková právní úprava odůvodněna důvody souvisejícími s ochranou jeho národní identity, to znamená, že je nezbytná a přiměřená ve vztahu k ochraně legitimně sledovaného cíle.

---

(1)   Úř. věst. C 359, 26.10.2020.