1)

Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem určení, zda ochrana nebo podpora Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci (ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě) (UNRWA) není dále udělována, takže se osoba může ipso facto dovolávat „postavení uprchlíka“ ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba v rámci individuálního posouzení zohlednit relevantní okolnosti, které existují nejen v době odchodu této osoby z oblasti působení UNRWA, ale také okolnosti, které existují v době, kdy příslušné orgány posuzují žádost o přiznání postavení uprchlíka nebo kdy příslušné soudní orgány rozhodují o opravném prostředku proti rozhodnutí o odmítnutí přiznání takového postavení.

2)

Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice 2004/83 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci analýzy, jejímž cílem je určit, zda ochrana nebo podpora Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci (ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě) (UNRWA) nebyla dále udělována, takže se osoba může ipso facto dovolávat „postavení uprchlíka“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud dotyčná osoba prokáže, že byla donucena opustit oblast působení UNRWA z důvodů, které nemohla ovlivnit a které byly nezávislé na její vůli, je na členském státu, aby – v případě, že má za to, že se tato osoba nyní může do této oblasti vrátit a získat podobnou ochranu nebo podporu – prokázal, že tomu tak je.

3)

Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice 2004/83 musí být vykládán v tom smyslu, že pro určení, zda ochrana nebo podpora Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci (ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě) (UNRWA) nebyla dále udělována ve smyslu tohoto ustanovení, takže osoba, která požádala o mezinárodní ochranu, byla nucena opustit oblast působení tohoto orgánu, není nezbytné prokázat, že UNRWA nebo stát měly v úmyslu způsobit této osobě újmu nebo jí odepřít podporu, a to jednáním nebo opomenutím. Pro účely tohoto ustanovení stačí prokázat, že podpora nebo ochrana UNRWA skutečně již nejsou z jakéhokoli důvodu poskytovány, jelikož tato agentura již není z objektivních důvodů nebo z důvodů souvisejících s individuální situací žadatele schopna zajistit tomuto žadateli životní podmínky odpovídající jejímu poslání.

4)

Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice 2004/83 ve spojení s čl. 1 oddílem D Úmluvy o právním postavení uprchlíků podepsané v Ženevě dne 28. července 1951 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci posuzování podmínek vyžadovaných pro ověření, zda ochrana nebo podpora UNRWA není dále udělována, takže se osoba může ipso facto dovolávat „postavení uprchlíka“ ve smyslu tohoto ustanovení směrnice 2004/83, je třeba zohlednit podporu poskytovanou této osobě takovými aktéry občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace, za podmínky, že s nimi UNRWA udržuje formální vztah spolupráce, která vykazuje trvalou povahu, v jejímž rámci posledně uvedené organizace pomáhají UNRWA při naplňování jejího mandátu.