|
14.3.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 119/11 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. ledna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Thelen Technopark Berlin GmbH v. MN
(Věc C-261/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Článek 49 SFEU - Směrnice 2006/123/ES - Článek 15 - Odměny architektů a inženýrů - Pevně stanovené [závazné] minimální sazby - Přímý účinek - Rozsudek o nesplnění povinnosti vydaný v průběhu řízení před vnitrostátním soudem“)
(2022/C 119/15)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Thelen Technopark Berlin GmbH
Žalovaný: MN
Výrok
Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že vnitrostátní soud, kterému byl předložen spor probíhající výlučně mezi jednotlivci, není povinen pouze na základě uvedeného práva upustit od použití vnitrostátní právní úpravy, která v rozporu s čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. g) a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu stanoví minimální částky odměn za služby architektů a inženýrů a způsobuje neplatnost dohod, které se od této právní úpravy odchylují, avšak není dotčena ani možnost tohoto soudu vyloučit použití uvedené právní úpravy na základě vnitrostátního práva v rámci takového sporu ani právo účastníka řízení, který je poškozen nesouladem vnitrostátního práva s unijním právem, požadovat náhradu škody, která mu v důsledku toho vznikla.