1)

Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, a nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje získání podpory v rámci režimu jednotné platby na plochu povinností žadatele prokázat, že má „užívací právo“ k zemědělské ploše, která je předmětem této žádosti, pokud jsou dodrženy cíle sledované dotyčnou unijní právní úpravou a obecné zásady unijního práva, zejména zásada proporcionality.

2)

Nařízení č. 73/2009, ve znění nařízení č. 1310/2013, a nařízení č. 1122/2009 musí být vykládána v tom smyslu, že v konkrétním případě, v němž právo hospodařit na zemědělské ploše bylo příjemcem podpory v rámci režimu jednotné platby na plochu doloženo předložením koncesní smlouvy k pastvině spadající do veřejné oblasti územního správního celku, nebrání vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje platnost takové smlouvy tím, že budoucí koncesionář má postavení chovatele nebo vlastníka zvířat.

3)

Článek 2 písm. c) nařízení č. 73/2009, ve znění nařízení č. 1310/2013, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „zemědělská činnost“ zahrnuje činnost, kterou určitá osoba v rámci koncese převezme do užívání pastvinu a později uzavře smlouvu o spolupráci s chovateli zvířat, na základě které tito chovatelé nechají pást zvířata na půdě poskytnuté v rámci koncese, přičemž si koncesionář ponechá právo užívání půdy, ale zaváže se k tomu, že nebude omezovat pastvu a bude na své náklady provádět práce nezbytné k údržbě pastvin, pokud tyto práce splňují podmínky stanovené v nepovinném standardu uvedeném v příloze III tohoto nařízení.

4)

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby v právním řádu členského státu byla uplatněna zásada překážky věci pravomocně rozsouzené, která v rámci sporu mezi týmiž účastníky řízení, jenž se týká legality aktu nařizujícího navrácení částek vyplacených žadateli o podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu, brání tomu, aby soud, jenž ve věci rozhoduje, posoudil, zda jsou s unijním právem v souladu vnitrostátní požadavky týkající se legality oprávnění k hospodaření na zemědělské ploše, jež byla předmětem žádosti o podporu, z důvodu, že tento akt nařizující navrácení vyplacených částek je založen na týchž skutečnostech, o něž se přou tíž účastníci řízení, a na týchž vnitrostátních právních předpisech jako skutečnosti a právní předpisy, které byly analyzovány v dřívějším rozhodnutí, jež nabylo právní moci.