1)

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu přísluší konstatovat zneužívající povahu ujednání smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, i když smluvní strany toto ujednání smluvní cestou změnily. Takové konstatování má za následek nastolení situace, v níž by se spotřebitel nacházel, kdyby toto ujednání, jehož zneužívající povaha byla konstatována, nebylo sjednáno, vyjma případu, kdy se spotřebitel prostřednictvím změny tohoto zneužívajícího ujednání vzdal nastolení takové situace na základě svého svobodného a vědomého souhlasu, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že by konstatování zneužívající povahy původního ujednání mělo v zásadě za následek zrušení smlouvy, jestliže změna tohoto ujednání umožnila nastolit rovnováhu mezi povinnostmi a právy smluvních stran vyplývajícími ze smlouvy a odstranit vadu této smlouvy.

2)

Článek čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní soud odstranil jen zneužívající prvek ujednání smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, pokud je odrazující cíl sledovaný touto směrnicí zajištěn vnitrostátními právními předpisy, které upravují používání tohoto ujednání, a to za předpokladu, že tento prvek představuje samostatný smluvní závazek, který by mohl být předmětem individualizovaného přezkumu jeho zneužívající povahy. Tato ustanovení na druhou stranu brání tomu, aby předkládající soud odstranil pouze zneužívající prvek ujednání smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, pokud by takové odstranění vedlo ke změně obsahu uvedeného ujednání s dopadem na jeho podstatu, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

3)

Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že důsledky soudního konstatování existence zneužívajícího ujednání ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem se řídí ustanoveními vnitrostátního práva, přičemž otázku dalšího trvání takové smlouvy musí vnitrostátní soud posoudit i bez návrhu objektivním přístupem na základě těchto ustanovení vnitrostátního práva.

4)

Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu, který konstatuje zneužívající povahu některého ujednání smlouvy uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem, přísluší, aby v rámci vnitrostátních procesních pravidel a po kontradiktorním projednání informoval spotřebitele o právních důsledcích, které může zrušení takové smlouvy vyvolat, bez ohledu na to, zda je spotřebitel zastoupen profesionálním zástupcem.