Žaloba podaná dne 20. září 2019 – Shindler a další v. Komise

(Věc T-627/19)

(2019/C 383/75)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Harry Shindler (Porto d’Ascoli, Itálie) a pět dalších žalobců (zástupce: J. Fouchet, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil explicitní rozhodnutí Evropské komise ze dne 13. září 2019, kterým se neuznává, že by došlo k nečinnosti;

—

rozhodl, že Evropská komise v rozporu s právem nepřijala:

—

rozhodnutí o zachování občanství Evropské unie pro britské žalobce, kteří vedou soukromý a rodinný život v jiných státech Evropské unie a kteří neměli právo hlasovat pro rozhodnutí o vystoupení státu jejich původu z Evropské unie z jediného důvodu, že využili své svobody pohybu (15 year-rule), a to bez ohledu na to, zda bude či nebude uzavřena dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ani

—	závazné rozhodnutí uplatňované jednotně ve všech 27 ostatních členských státech Unie, ve kterých žijí Britové, a obsahující různá opatření související se vstupem, pobytem, sociálními právy a profesní činností pro případ, že nebude uzavřena dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie;

a v důsledku toho:

—	vzal tuto nečinnost na vědomí a

—	uložil Evropské komisi, aby každému ze žalobců zaplatila částku 1 500 eur z titulu nákladů na procesní obranu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.

První žalobní důvod, vycházející z porušení práv, která žalobcům plynou z jejich občanství Evropské unie, a to jak v případě, že bude uzavřena dohoda o vystoupení, tak v případě, že nebude. V rámci tohoto důvodu žalobci konkrétně namítají:

—	skutečnost, že evropské Smlouvy neuznávají ztrátu občanství Evropské unie v případě vystoupení některého členského státu z Unie, a tedy porušení zásady právní jistoty;

—	porušení zásady proporcionality;

—	porušení práva na soukromý a rodinný život.

2.	Druhý žalobní důvod, vycházející z protiprávní nečinnosti Komise, která nepřijala závazná opatření, nýbrž jen pouhá doporučení.

Třetí žalobní důvod, vycházející z rozporu britského pravidla „15-year rule“ se zásadou kontradiktornosti, svobodou pohybu a zásadou rovnosti před právem hlasovat. Žalobci se v této souvislosti domnívají, že toto pravidlo patnácti let představuje vnitrostátní právní úpravu, která znevýhodňuje některé státní příslušníky jednoho členského státu jen proto, že využili své svobody pohybu a pobytu v jiném členském státě, a že tento stav představuje omezení svobod uznaných článkem 21 odst. 1 SFEU.