—

zrušil rozhodnutí Úřadu Evropské komise pro správu a vyplácení individuálních nároků ze dne 27. srpna 2018, kterým nebyl žalobci přiznán příspěvek za práci v zahraničí;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod založený na bodu 48 rozsudku ze dne 14. prosince 1995, Diamantaras v. Komise (T-72/94, EU:T:1995:212) a na bodu 57 rozsudku ze dne 9. března 2010, Cvetanova v. Komise (F-33/09, EU:F:2010:18), vycházející z toho, že žalobce za celé referenční období neměl hlavní povolání ani bydliště v Belgii. Proto má nárok na plný příspěvek za práci v zahraničí.

2.

Druhý žalobní důvod založený na usnesení ze dne 26. září 2007, Rocío Salvador Roldán v. Komise (F-129/06, EU:F:2007:166), vycházející z toho, že registrace společnosti nebo koupě nemovitosti v určité zemi je jasnou indicií k prokázání trvalých vazeb na tuto zemi (v daném případě na Rumunsko). Vzhledem k tomu, že přesně to je i případ žalobce, má tedy žalobce nárok na plný příspěvek za práci v zahraničí.

3.

Třetí žalobní důvod založený na shora uvedeném rozsudku F-33/09, Cvetanova v. Komise, vycházející z toho, že informace od belgické obce, na niž v žalobní odpovědi poukazovala žalovaná, je pouze formálního charakteru a nemůže být použita k doložení bydliště určité osoby. Žalobce má tedy nárok na plný příspěvek za práci v zahraničí.

4.

Čtvrtý žalobní důvod založený na bodech 32 a 33 rozsudku ze dne 24. dubna 2001, Miranda v. Komise (T-37/99, EU:T:2001:122), na judikatuře Del Vaglio (judikatura, jež vyústila v usnesení ze dne 12. října 2004, Del Vaglio v. Komise, C-352/03 P, EU:C:2004:613) a na rozsudku ze dne 15. března 2011, Gaëtan Barthélémy Maxence Mioni v. Evropská komise (F-28/10, EU:F:2011:23), vycházející z toho, že žalobcův úmysl přiznat centru jeho zájmů trvalý charakter, a to tak, že tam stanoví své bydliště, nebyl vázán na Belgii, neboť mimo jiné během svého referenčního období učinil prohlášení zvané „Limosa“. Má tedy nárok na plný příspěvek za práci v zahraničí. Žalobce upozorňuje na skutečnost, že se žalovaná v žalobní odpovědi nesprávně soustředí pouze na žalobcovu fyzickou přítomnost v Belgii.