Žaloba podaná dne 7. ledna 2019 — CJ v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-1/19)

(2019/C 164/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: CJ (zástupce: V. Kolias, advokát)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil, že nezajištěním anonymizace procesních písemností, které odkazují na žalobce jménem a které Tribunál a bývalý Soud pro veřejnou službu zveřejnily na internetu, a podpůrně nezajištěním znepřístupnění jmenných verzí takových písemností na internetu došlo na straně žalovaného k porušení Smluv;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 20 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž žalobce konkrétně uvádí:

—	že zahájil řízení proti bývalému zaměstnavateli před Soudem pro veřejnou službu a Tribunálem;

—	že procesní písemnosti v těchto řízeních byly zveřejněny, přičemž na žalobce odkazují jménem a jsou přístupné prostřednictvím internetových vyhledávačů, jako je Google;

—	že přístupnost takových vyhledávačů usnadňuje jakýmkoli uživatelům internetu na světě, včetně současných a potencionálních zaměstnavatelů, aby si vytvořili žalobcův profil;

—	že vytvoření takového profilu zvyšuje riziko diskriminace ve vztahu k žalobci;

—	že Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o obecném anonymizování zveřejňovaných procesních písemností u veškerých žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce týkajících se fyzických osob, které došly po 1. červenci 2018;

—	že anonymizace zveřejňovaných procesních písemností u dalších typů řízení podle Smluv je nadále na absolutním volném uvážení unijního soudu,

—	že žalobci není zajištěno rovné zacházení ve srovnání s fyzickými osobami, kterých se týká žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Soudnímu dvoru po 1. červenci 2018.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Tribunál porušil článek 8 Listiny základních práv Evropské unie, přičemž žalobce konkrétně uvádí:

—	že cílem zveřejnění procesních písemností je — slovy Soudního dvora — „zaručit informování občanů a veřejný charakter soudnictví“;

—	že k dosažení tohoto cíle není nezbytné zveřejňovat verze procesních písemností, které odkazují na žalobce jménem, nebo podpůrně zpřístupňovat takové verze internetovým vyhledávačům, jako je Google;

—	že neukončení takové praxe ze strany Tribunálu je v rozporu s čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1), a podpůrně s čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39).